Jaké jsou výsledky ekonomické olympiády?

Výkyvy kurzu koruny a další aktuální události z posledního roku pomohly studentům středních škol v orientaci v ekonomickém dění a vedly k prohloubení jejich znalostí v mezinárodní ekonomii a praktické hospodářské politice. V teoretických znalostech o dějinách ekonomického myšlení, makroekonomii a mikroekonomii studenti nadále tápou. V úrovni ekonomického vzdělání a finanční gramotnosti středoškoláků se tak odráží aktuální ekonomické dění a praktická hospodářská politika spíše než kvalitní výuka teoretických základů různých disciplín ekonomie na středních školách. Takové jsou hlavní závěry z analýzy výsledků školních a krajských kol druhého ročníku Ekonomické olympiády, která je největší celostátní soutěží ve znalostech ekonomie a financí pro středoškoláky v Česku.

  • V úrovni ekonomického vzdělání a finanční gramotnosti středoškoláků se odráží aktuální ekonomické dění a praktická hospodářská politika.
  •  V teoretických znalostech o dějinách ekonomického myšlení, makroekonomii a mikroekonomii studenti tápou.
  • Úspěšnost účastníků druhého ročníku středoškolské Ekonomické olympiády v odpovědích na otázky o ekonomice a financích klesla na 43,4 % z loňských 46,2 %.
  • Nedostatečné ekonomické vzdělání a slabá finanční gramotnost nedávají nastupující generaci dobré předpoklady pro další studium, praxi ve finančním sektoru, průmyslových firmách či pro podnikatelskou kariéru.

Druhého ročníku tohoto unikátního projektu, kterou založila a pořádá nezisková organizace Institut ekonomického vzdělávání (INEV) a jejímž cílem je vyhledávat nejnadějnější budoucí ekonomy, se letos zúčastnilo přes 10 tisíc studentů z 235 škol napříč republikou. Finále Ekonomické olympiády, do něhož z krajských kol postoupilo 53 studentů, se uskutečnilo ve čtvrtek 21.6.2018 v České národní bance, která soutěž opětovně zaštiťuje.

Jde o reaktivní získávání znalostí podle toho, co je ve společnosti aktuální a ,v kurzu’. Co chybí je aktivní podpora vzdělávání v teoretických základech ekonomie a oblastech jako mikroekonomie a finanční gramotnost, s cílem vybavit středoškoláky základy pro další studium, praxi ve finančním sektoru, průmyslových firmách či pro podnikatelskou kariéru,“ říká zakladatelka INEV a ředitelka Ekonomické olympiády Martina Bacíková.

Celkově průměrná úspěšnost účastníků Ekonomické olympiády v odpovědích na testovací otázky v pěti tematických kategoriích klesla na 43,4 % z loňských 46,2 %, na což jistě mělo vliv i to, že se soutěže letos zúčastnil více než dvojnásobný počet studentů než loni.

Nejlépe dopadli studenti gymnázií (54,2 %) a poté Obchodních akademií (47,2 %), ostatní (především střední odborné školy) měly v průměru 42,8 % správných odpovědí. Typ školy má na úspěšnost studenta zřejmě větší vliv než ročník studia. Studenti gymnázií vykázali v průměru lepší výsledky než studenti o rok vyšších ročníků obchodních akademií.

V průměru dopadli studenti nejlépe v mezinárodní ekonomii (úspěšnost 50,9 %) a v aktualitách a praktické hospodářské politice (50,5 %).

Mezinárodní ekonomie: Pojmům „depreciace“ a „devalvace“ studenti rozumí

Návrat k normální měnové politice ČNB spojený s uvolněním a rozkolísáním kurzu koruny a růstem úrokových sazeb se projevil ve zlepšení znalostí studentů o měnové politice a základních pojmech jako depreciace a devalvace. Zlepšila se i jejich orientace v tom, jak se výkyvy směnného kurzu projevují v ekonomice, takže studenti umí lépe vysvětlit dopady změny kurzu na čistý export a HDP. I tak v této problematice většina studentů tápe.

  • Celková úspěšnost: 50,9 % správných odpovědí
  • Jaké jsou dopady posílení koruny vůči euru: 36,2 %
  • Mezinárodní dělba práce: 70,5 %

 

Aktuality, praktická hospodářská politika a EU: Mladí mají přehled spíše o světovém než domácím dění

Nadprůměrné úspěšnosti dosáhli studenti i v oblasti ekonomických aktualit. Zajímavé je, že se čeští středoškoláci lépe orientují v aktuálním dění ze světové ekonomiky než v dění v české ekonomice. Meziročně se zlepšili ve znalostech fungování Evropské unie a praktické hospodářské politiky.

  • Celková úspěšnost: 50,5 % správných odpovědí
  • Jaké je HDP v Česku: 22 %
  • Země EU používající euro: 50 %

 

Dějiny ekonomického myšlení jsou studentům na rozdíl od aktualit cizí

V  metodologii ekonomie a dějinách ekonomického myšlení dosáhli studenti horších výsledků než v loňském ročníku. Méně úspěšní byli především v odpovědích na otázky zaměřené na dějiny ekonomického myšlení.

  • Celková úspěšnost: 48,8 % správných odpovědí
  • Jaké příčiny zkoumá ekonomie: 92,4 %
  • Hlavní myšlenka Davida Ricarda: 33,2 %

Makroekonomie: Studenti neví, že naše peníze nejsou ničím kryté

Makroekonomické otázky středoškolákům nešly, ačkoli zde dopadli lépe než v loňském ročníku. Zlepšení bylo dáno především lepšími znalostmi HDP a metod jeho měření. Na druhou stranu studenti nedoceňují, že v dnešním finančním světě kolují nekryté peníze (a nikoli peníze kryté např. zlatem). Ve finanční ekonomii a finanční gramotnosti se studenti meziročně zlepšili, ačkoli úspěšnost 38,7 % je stále nízká.

  • Celková úspěšnost: 38,2 % správných odpovědí
  • Finanční gramotnost: 38,7 %
  • Peníze nejsou ničím kryté: 31,1 %
  • Definice HDP: 64,7 % / výpočet příkladu s HDP: 15,3 %
  • Výpočet úrokové míry: 45,3 %

 

Mikroekonomie: Ve firemní teorii studenti plavou

Nejnižší úspěšnosti dosáhli středoškolští studenti v otázkách z kategorie mikroekonomie, kde se také meziročně výrazně zhoršili.

  • Celková úspěšnost: 35,1 % správných odpovědí
  • Jak funguje koncept obětované příležitosti: 28,9 %
  • Antimonopolní politika státu: 40,4 %
  • Zhodnocení vlivu ceny na poptávku: 24,6 %

 

Srovnání se Slovenskem: Za rozdíly v ekonomických znalostech mezi Čechy a Slováky může i euro

Čeští studenti, velmi pravděpodobně i díky uvolnění kurzu po ukončení kurzového závazku ČNB, měli znalosti o měnové politice. Naopak Slováci měli malé povědomí o tom, že je to Evropská centrální banka se sídlem ve Frankfurtu, a nikoli Národní banka Slovenska, kdo v zemi platící eurem stanovuje měnovou politiku.

Celkově středoškoláci z českých a slovenských škol dosáhli v průměru téměř stejné úspěšnosti. Slovenští středoškoláci si poradili lépe než jejich čeští vrstevníci zejména s otázkami z oblasti metodologie ekonomie a dějin ekonomického myšlení. Čeští studenti naopak předčili své slovenské vrstevníky v orientaci v aktuálním ekonomickém dění a znalostech praktické hospodářské politiky.

  • Celková úspěšnost
    • ČR – 43,4 % správných odpovědí
    • SK – 43,8 % správných odpovědí
  • Která instituce řídí měnovou politiku:   ČR – 81,6 %    SK – 17,7 %
  • HDP v ČR/SK: ČR – 21,8 %    SK – 51,9 %
  • Finanční gramotnost: ČR – 38,7 %    SK – 41,4 %
  • Co je inflace: ČR – 37,0 %    SK – 52,4 %*

 

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down