Jak jsou obaly zátěžové pro životní prostředí, zkoumala studie

Podle studie pro společnost ALPLA má nejhorší dopady na životní prostředí z nápojových obalů nevratná skleněná láhev. Výsledky studie od dlouholetého vědeckého spolupracovníka Technické univerzity ve Vídni Rolanda Fehringera představil její autor minulý týden v Praze.

Studie vyvrátila některé mýty, kterou jsou zejména mezi veřejností běžně rozšířené. Většina lidí si myslí, že plastové láhve a hliníkové plechovky mají negativní vliv na životní prostředí, a naopak skleněné láhve mají pozitivní environmentální image. Studie však prokázala, že tak jednoznačné to zdaleka není. Přesto, že většina z ekologicky přemýšlejících lidí by jí dala přednost před plastovým obalem, ve skutečnosti má právě nevratné sklo jednoznačně největší dopady na životní prostředí. Z hlediska životního prostředí zatím vychází jako nejšetrnější nápojový obal vratná PET láhev. Ovšem s jednou důležitou výjimkou – co se týká spotřeby vody, jsou vratné PET lahve dvakrát horší než nevratné. „Výsledky nevratných PET lahví by zlepšilo, pokud by došlo k intenzifikaci odděleného sběru a recyklace,“ dodává R. Fehringer.

„Environmentální dopady používání PET lahví by v České republice mohlo výrazně omezit použití recyklovaného materiálu, tzv. rPETu, z našich závodů ve Wöllersdorfu nebo Radomsku. V navyšování podílu recyklovaného PETu nevidíme budoucnost jen my, ale i Evropská unie, která ho bude po členských státech požadovat,“ uvedl ředitel společnosti ALPLA Česká republika (která recykláty vyrábí) Jan Daňsa. Podle studie nevratné PET láhve s vysokým podílem recyklátu vycházejí z hlediska ochrany přírody lépe než skleněné vratné láhve.

Zajímavé výsledky vyšly u obalů na pivo. Na druhém místě za tradičními vratnými lahvemi se z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí umístily PET láhve. Naopak hliníkové plechovky potvrdily svoji negativní pověst –  plnění českého národního nápoje do těchto nádob má na přírodu silně negativní dopady.

Tzv. LCA studie (life cycle assessment) porovnávala životní cykly jednotlivých druhů u nás používaných obalů od získávání základních surovin pro výrobu přes dopravu a distribuci až po jejich recyklaci či likvidaci.  „Podobné studie jsme zpracovávali pro několik evropských zemí. Věnovali jsme maximální úsilí tomu, aby se na nic nezapomnělo a získali jsme tak přesný obrázek, které obaly životnímu prostředí škodí a které ne. Proto jsou výsledky také v každé zemi trochu jiné, což jasně ukazuje, že žádná paušálně platná nejlepší řešení podle jednoduché šablony neexistují,“ uzavírá R. Fehringer.*

/zr, ev/

Foto: Roland Fehringer představil studii minulý týden v Praze

Eva Vítková

a