Hrubý domácí produkt hl. města Prahy převyšuje až o čtvrtinu průměr HDP Evropské unie. Přesto Praha může a bude využívat finanční pomoc poskytovanou prostřednictvím unijních fondů.
Ze všech forem pomoci, jejichž prostřednictvím proudí členským zemím finanční příspěvky, jsou nejdůležitější strukturální fondy a Fond soudržnosti, které mají pomáhat především zaostalejším regionům. Měřítkem je přitom HDP nižší než 75 % průměru EU. Jak na tom bude bohatá Praha, která se může vykázat HDP pohybujícím se mezi 119 - 124 % tohoto průměru?
I tak se Praze nabízí možnost z unijních prostředků čerpat, a to nemálo. Ze strukturálních fondů má v letech 2004 až 2006 k dispozici 130,1 miliónu eur (celá ČR 1 mld. 685 miliónů eur). Kdo chce počítat v českých korunách, nechť násobí 31krát, což je pro tuto příležitost oficiálně stanovený kurs.
V přepočtu na obyvatele Praha sice může celkově získat ze strukturálních fondů méně než ostatní regiony ČR (108 eur na hlavu, zatímco mimopražské regiony až 159 eur), ale existují výjimky, kdy se tato částka zvyšuje až na 227 eur. Týká se to asi třetiny hlavního města. Jak je to možné?
Priority CÍLE 2
V rámci tzv. Cíle 2 Evropská unie pomáhá některým městským oblastem, aniž by vadilo, že mají vyšší HDP, než je 75 % průměru. Nejsou tedy ekonomicky zaostalé, zato mají nějaký problém. V Evropě to mohou to být například venkovské nebo rybářské regiony, oblasti s vysokou kriminalitou, nezaměstnaností apod.
V Praze se tato možnost vztahuje na zhruba třetinu města. Konkrétně se to týká první, osmé, deváté, dvanácté, čtrnácté, patnácté, devatenácté, dvacáté a jedenadvacáté městské části. Finanční pomoc, která zde může na obyvatele dosáhnout až zmíněných 227 eur, má směřovat zejména na investiční projekty a projekty na podporu malého a středního podnikání. Může jít například o odstraňování ekologických zátěží, prevenci kriminality, řešení sociálních problémů. Ještě konkrétněji, o dobudování dopravní a technické infrastruktury v podobě kanalizací, čistíren, investic do informačních sítí apod.
Další velkou oblastí s šancí na pomoc v rámci Cíle 2 je regenerace zanedbaných, znečištěných a nevyužívaných ploch a prostor, tzv. brownfields. Nejčastěji to bývají továrny, v nichž zanikla výroba a nový účel využití nebyl dosud nalezen, a opuštěné vojenské areály. Příslušné projekty je možné financovat až z 50 % unijními prostředky. Jinak řečeno, ke každé uznané koruně nákladů lze z EU získat příspěvek v podobě další koruny. Podle Jiřího Valeše z odboru fondů Evropské unie Magistrátu hl. města Prahy se nyní čeká na nápady, zejména z oblasti malého a středního podnikání. Pokud jde o dopravní a technickou infrastrukturu, tam je jasno. Projekty mohou podávat i městské části, zejména na takové záležitosti, které nezajišťuje standardně magistrát. Finanční prostředky potřebné na 50procentní financování projektů lze rovněž sdružovat, jak mezi městskými částmi vzájemně, tak s magistrátem.
Priority CÍLE 3
K nejefektivnějším investicím patří obvykle ty, které směřují do vzdělávání, šířeji na rozvoj lidských zdrojů. Ve vztahu k EU se označují jako Cíl 3. Pro Prahu je v tomto případě důležité, že z příslušné přihrádky unijních příspěvků lze čerpat na celém jejím území. Možnosti využití jsou dány celkem jasně; důležité přitom je, že daný projekt se vždy musí vztahovat k pracovnímu trhu, k jeho podpoře. Na prvním místě je proto boj s nezaměstnaností. V tomto případě (protože jde o lidské zdroje) jde ale o projekty, které se zaměřují nejen na nezaměstnané, ale i na ty, kteří jsou ztrátou zaměstnání ohroženi. Příspěvek lze čerpat i na projekty posilující sociální integraci. Jde o podporu projektů, které pomohou odstranit diskriminaci určitých sociálních nebo věkových skupin a umožní začlenit tyto lidi do společnosti. Mohou to být etnické menšiny, lidé nějak postižení - bezdomovci, narkomani, prostitutky apod. Projekty mají směřovat k tomu, aby tito lidé získali dovednosti, jimiž se uplatní na trhu práce.
V rámci Cíle 3 se hovoří také o vytváření rovných příležitostí, což může platit i pro slaďování rodinného a pracovního života. Jako příklad uvedl Zbyněk Prokop z odboru fondů Evropské unie Magistrátu hl. města Prahy vytvoření možnosti postarat se matkám na rodičovské dovolené o děti tak, aby ony samy mohly v případě zájmu pokračovat ve své profesní kariéře.
Jiné projekty mohou podporovat celoživotní vzdělávání, aby odpovídalo potřebám trhu práce. Z unijní pomoci bude v tomto případě možné podporovat i systémové změny ve středním a vysokém školství a v odborných učilištích.
Finanční prostředky Evropské unie směřují dále do adaptability a podnikání, k podpoře malých a středních podniků, ale opět ve smyslu investic do lidí. Jde zejména o přenášení poznatků vědy do praxe, tedy o podporu aplikovaného výzku-mu, a o spolupráci mezi vědeckou sférou a praxí.
Konečně uplatnění mohou nalézt i projekty na podporu cestovního ruchu; opět musí jít o takové, které jsou investicí do lidí. Může to být například tvorba systému vzdělávání, zlepšování práce informačních turistických center či zkvalitňování celého systému cestovního ruchu.
Finanční podpora z tohoto "šuplíčku" není malá, protože v tomto případě mohou být náklady uhrazeny až ze 100 %. Bude ale záležet na tom, zda se podaří zpracovat kvalitní projekty. Jak řekl Zbyněk Prokop, jde o velký počet malých projektů z oblasti, která se u nás dosud příliš nerozvíjela, a nejsou s ní proto dosud zkušenosti.
Konkrétní projekty zatím neexistují, vše je ve stadiu příprav. Podávat projekty může opět kterýkoli neziskový subjekt, tedy jak magistrát, tak jednotlivé městské části. Soustřeďovat se budou převážně na magistrátu a na Úřadu práce hlavního města Prahy.
Fond soudržnosti
Praha může dále získat finanční pomoc z Fondu soudržnosti. Získá jí podle slov pracovníků magistrátu tolik, kolik dokáže předložit a obhájit projektů. V tomto fondu je pro celou ČR na léta 2004 až 2006 k dispozici zhruba miliarda eur. Peníze lze využít na velké investiční projekty. Praha si stanovila tři priority: revitalizaci a rozvoj městského prostředí, vytváření podmínek budoucí prosperity vybraných území a technickou pomoc. Z tohoto fondu lze získat ke každé vynaložené domácí koruně až čtyři koruny unijní.
Další informace o tom, jaké jsou možnosti Prahy při čerpání podpory ze strukturálních fondů, jsou na webové adrese www.město-praha.cz, tel.: 236 002 685, 236 002 633. n
