Na začátku roku 2024 česká veřejnost nejlépe hodnotila práci obecních nebo městských úřadů a práci prezidenta, jehož hodnocení je navíc výrazně lepší než vloni. „V případě prezidenta samozřejmě změna souvisí se změnou v prezidentském úřadu, Miloš Zeman na konci svého funkčního období byl vnímán silně kriticky. Hodnocení Petra Pavla je sice polarizované, ale stále jasně lepší než u ostatních zkoumaných politických aktérů,“ uvádí Jitka Uhrová, analytička STEM Ústavu empirických výzkumů, z. ú. U velké části sledovaných oblastí pokračoval trend zhoršování hodnocení, zvláště patrné je to v případě hodnocení práce politických aktérů (premiér, vláda, parlament, politické strany), v nižší míře také u hodnocení možnosti dovolat se práva u soudu, vyhlídek do budoucna, sociálních jistot, stavu demokracie a občanských svobod, péče o bezpečnost občanů.
Každoročně začátkem nového roku STEM žádá občany, aby vystavili vysvědčení fungování společnosti. Jednotlivé oblasti života dotázaní hodnotí stejně jako ve škole – na stupnici od jedničky do pětky, kde jednička je známkou nejlepší a pětka nejhorší.
Jako v předchozích shrnutích výsledků nabídneme dvojí perspektivu. Průřezový pohled na vysvědčení představuje aktuální žebříček problémů naší společnosti. Dlouhodobé srovnání současné situace s výsledky minulých let ukazuje vývoj, ze kterého je patrné posilování kritického hodnocení u většiny oblastí, zvláště těch spjatých s vnitropolitickou situací.
Nejlépe Češi dlouhodobě hodnotí práci obecních a městských úřadů: jedničkou nebo dvojkou tuto oblast hodnotilo 41 % občanů. Více než třetina veřejnosti dvěma nejlepšími známkami ocenila práci prezidenta a kvalitu zdravotní péče. Hodnocení prezidenta se oproti minulým šetřením výrazně zlepšilo. Poprvé byl hodnocen prezident Petr Pavel. Naopak kvalita zdravotní péče je hodnocena méně pozitivně než dříve, ovšem v době koronavirové krize byla právě zdravotní péče vnímána nadstandardně dobře.
Dalšími poměrně pozitivně vnímanými oblastmi jsou péče o bezpečnost občanů a zajištění občanské svobody (téměř třetina občanů tyto oblasti známkovala jedničkou nebo dvojkou). Jde však o spokojenost pouze relativní vůči ostatním posuzovaným aktérům a problémům, u obou těchto oblastí převažují lidé nespokojení (hodnotící čtyřkou nebo pětkou) nad lidmi spokojenými (hodnotícími jedničkou nebo dvojkou). U ostatních posuzovaných oblastí pak podíl spokojených klesá k jedné čtvrtině a níže.
Nejhůře veřejnost, stejně jako v předchozích letech, hodnotí politickou reprezentaci země, ovšem s výjimkou již zmíněné práce prezidenta, u které negativních hodnocení není tolik jako u ostatních politických aktérů či institucí. Nejvíce čtyřek a pětek, známek jasně vyjadřujících nespokojenost, „dostal“ od občanů za svou práci premiér (70 %). Dvoutřetinová většina občanů je dále nespokojena s činností parlamentu, vlády a s vnitropolitickou situací, více než tři pětiny jsou nespokojeny s činností politických stran. Silně negativně jsou dále vnímány situace mladých rodin, vyhlídky do budoucna nebo možnost ovlivňovat veřejné dění.
Hodnocení různých oblastí života společnosti za rok 2023
(hodnocení na stupnici 1-5, kde 1=výborná, 5=nedostatečná)
Pramen: STEM, Trendy 1/2024, 1057 respondentů
Zaměříme se nejen na srovnání s loňským rokem, ale i celkové trendy vývoje hodnocení jednotlivých oblastí. Převažujícím trendem v hodnocení stavu společnosti je setrvalé mírné či větší zhoršování, čemuž se budeme věnovat dále v textu. Z tohoto dominantního trendu se vymyká několik oblastí, kde je hodnocení celkem stabilní – například hodnocení slušnosti mezi lidmi, stavu životního prostředí, práce obecních úřadů či vyřizování záležitostí na úřadech.
Jediná výrazná pozitivní změna, kterou v hodnocení stavu společnosti v porovnání s průzkumem v lednu 2023 pozorujeme, je dána změnou v prezidentském úřadu. Petr Pavel za rok v úřadu získal výrazně lepší hodnocení než v předchozích letech Miloš Zeman, jehož hodnocení bylo v průběhu času proměnlivé, ale od roku 2021 se začalo jednoznačně propadat až k nejhoršímu hodnocení v roce 2023 (průměrná známka 4,0). Na konci svého funkčního období tak dostal prezident Zeman jedničku či dvojku pouze od 9 % občanů (naopak pětku mu dalo 45 %), prezident Pavel má jedničky nebo dvojky od 37 % občanů (pětku od 23 %). Je patrné, že hodnocení prezidenta Pavla je poměrně polarizované, střední hodnotu – trojku – mu dává pouze 23 %.
Hodnocení práce prezidenta
(školní známkování)
Pramen: STEM, Trendy 2014–2024
Hodnocení práce prezidenta po změně v úřadu ilustruje také následující graf, ve kterém je možné tuto oblast porovnat s hodnocením práce parlamentu. To bylo dlouhodobě poměrně stabilní s tendencí mírného zlepšování od roku 2014. Za poslední čtyři roky je ovšem patrné značné zhoršení, které aktuální výzkum potvrdil.
Hodnocení stavu společnosti: práce prezidenta a parlamentu
průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)
Pramen: STEM, Trendy 2001-2024
(hodnocení probíhá vždy začátkem roku, je tedy především ovlivněno děním roku předchozího)
Ovšem i u dalších oblastí souvisejících s vnitropolitickou situací sledujeme prohlubování kritického hodnocení. Zvláště zřejmé je to v případě hodnocení práce premiéra, u kterého dále rostl podíl Čechů a Češek hodnotících premiéra pětkou (50 % oproti 25 % na začátku roku 2022, tedy na začátku vládního mandátu).
Hodnocení práce premiéra
(školní známkování)
Pramen: STEM, Trendy 2018–2024
Následující graf ukazuje dlouhodobý trend v hodnocení práce premiéra a činnosti vlády od roku 2001. Vidíme, že hodnocení práce premiéra kopíruje hodnocení činnosti vlády.
Hodnocení stavu společnosti: práce premiéra a činnost vlády
průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)
Pramen: STEM, Trendy 2001-2024
(hodnocení probíhá vždy začátkem roku, je tedy především ovlivněno děním roku předchozího)
Kriticky nepřekvapivě hodnotí práci premiéra Petra Fialy voliči parlamentní a mimoparlamentní opozice i nevoliči. Důležité ovšem je, že hodnocení premiéra se výrazně zhoršilo i mezi voliči vládních stran: zatímco v lednu 2023 pozitivní známky (jedničku nebo dvojku) udělilo 43 % z nich, v letošním průzkumu to je již pouze 26 %. Mezi voliči opozice a nevoliči se „jen“ negativní hodnocení vyhrocuje a zvyšuje se podíl udělených pětek.
Hodnocení práce premiéra
(školní známkování)
Pramen: STEM, Trendy 1/2023, 1/2024
Podobně kriticky jako vládu, premiéra či parlament lidé hodnotí také aktuální vnitropolitickou situaci či obecně činnost politických stran. Od mírného zlepšení na začátku roku 2022 (spojeného s volebním rokem 2021) sledujeme opět zhoršování průměrné známky u těchto oblastí. *
Hodnocení stavu společnosti: vnitropolitická situace
a činnost politických stran
průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)
Pramen: STEM, Trendy 2001-2024
(hodnocení probíhá vždy začátkem roku, je tedy především ovlivněno děním roku předchozího)
Kromě kritického pohledu na politické aktéry a vnitropolitickou situaci jsou v posledních letech lidé kritičtější rovněž obecně k úrovni občanských svobod a demokracie v naší zemi. Dále se také zhoršuje hodnocení možnosti dovolat se práva u soudu. Pohled na justici je po hodnocení práce premiéra a vnitropolitické situace oblastí, u které se průměrná známka od loňského hodnocení nejvíce zhoršila.
Hodnocení stavu společnosti: zajištění občanské svobody,
rozvoj demokracie a možnost dovolat se práva u soudu
průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)
Pramen: STEM, Trendy 2001-2024
(hodnocení probíhá vždy začátkem roku, je tedy především ovlivněno děním roku předchozího)
Dále se zhoršovalo rovněž hodnocení sociálních jistot a vyhlídek do budoucna. Stále však platí, že v dlouhodobé perspektivě byla období (především 2008 až 2013), kdy lidé vnímali zajištění sociálních jistot ještě kritičtěji. U vyhlídek do budoucna jsme na úrovni let 2012 a 2013.
Hodnocení stavu společnosti: sociální jistoty a vyhlídky do budoucna
průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)
Pramen: STEM, Trendy 2001-2024
(hodnocení probíhá vždy začátkem roku, je tedy především ovlivněno děním roku předchozího)
Pokračuje i zhoršování hodnocení podmínek života mladých rodin a podmínek pro život starých lidí. Od roku 2021 je průměrná známka u mladých rodin horší než v případě hodnocení podmínek seniorů, zatímco v předchozích letech tomu bylo dlouho obráceně. Oblast mladých rodin tak představuje nejhůře hodnocenou oblast z oblastí, které nejsou přímo spjaty s politickým děním (čtyřkou nebo pětkou ji hodnotilo 61 % občanů).
Hodnocení stavu společnosti: podmínky života starých občanů
a podmínky života mladých rodin
průměr známek 1 (výborná) – 5 (nedostatečná)
Pramen: STEM, Trendy 2001-2023
(hodnocení probíhá vždy začátkem roku, je tedy především ovlivněno děním roku předchozího)
Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 18.‑27. ledna 2024. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpovědělo 1 057 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování (CAWI+CAPI).
/stem/
Ilustrační snímek: STEM
