Existuje nepřeberné množství a forem municipálních projektů. Každý má svůj specifický způsob financování, za které je v konečném důsledku odpovědný realizátor.
Kraje, města a obce si rychle zvykly na pravidla poskytování dotací ze strukturálních fondů EU, na kontrolu a hlavně vyhodnocení efektu projektů.
Čerpání unijních prostředků je podmíněno zpracováním programových dokumentů, ve kterých jsou jasně určeny priority, jež bude ČR společně s EU podporovat. Pomoc se uskutečňuje prostřednictvím operačních programů.
Garantem přehledného financování jednotlivých programů je v rámci Ministerstva financí Národní fond, určený pro finanční řízení prostředků pomoci EU. Fond v realizační části svých činností převádí evropské finanční prostředky konečným příjemcům - realizátorům jednotlivých projektů. Použití prostředků EU je podmíněno spolufinancováním z národních zdrojů. V předem určeném poměru se spojují evropské finanční zdroje, spravované Národním fondem, s národními finančními zdroji zajištěnými ovšem samostatně příslušným konečným příjemcem. Národní spolufinancovaní probíhá totiž mimo uvedený fond.
FINANCOVÁNÍ Z NÁRODNÍCH ZDROJŮ
Dotace ze státního rozpočtu: K financování projektů lze použít také národní zdroje. Jednotlivá ministerstva mají stanovené priority alokace finančních prostředků. Jde hlavně o podporu výstavby prakticky všech druhů veřejné infrastruktury, dále oblast bydlení, životního prostředí a dalších. Asi bychom těžko hledali správce rozpočtové kapitoly, kde není vytvořen nějaký program státní podpory. Financování zajišťují buď sama ministerstva, nebo další subjekty. Ty informují veřejnost a vyhlašují témata, která naplňují programové cíle. V další etapě uskutečňují výběr, zajišťují svou část financování, sledují realizaci a nakonec vyhodnocují, zda zvolený projekt splnil očekávání.
Dotace z krajských rozpočtů: Na úrovni krajů se uskutečňují krajské rozvojové plány a vyhlašují krajská témata. Kraje prostředky buď přímo vyhledávají, nebo přenášejí na obce informace o existujících dotačních titulech. Obce se mohou ucházet o finanční prostředky prostřednictvím předložených projektů. Určitou část z těchto dotačních titulů, kraje administrují, další přímo uskutečňují. To, jak obce hledají a získávají zdroje, je však úkol přímo obcí, které mají nejblíže k realizátorovi projektu, nebo jsou v některých případech samy jeho nositeli. Kombinací evropských zdrojů a prostředků krajů jsou takzvaná grantová schémata.
Regionální rady regionů soudržnosti: V druhé polovině letošního roku vznikly Regionální rady regionů soudržnosti. Ve všech regionech soudržnosti se tak staly vedle obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí novým subjektem územních rozpočtů. Regionální rady budou plnit úkoly řídících orgánů regionálních operačních programů, jejich prostřednictvím se budou čerpat finanční prostředky poskytované EU na regionální rozvoj prostřednictvím státního rozpočtu. Je to tak další významný zdroj finančních prostředků, které lze využít pro financování projektů.
A DOBRÁ RADA NA ZÁVĚR
Jak jsem již uvedl, municipálních projektů je značné množství a variant. Většinou odstraňují negativní následky výrobní činnosti, zajišťují veřejné služby či vytvářejí novou infrastrukturu.
Praxe zpravidla probíhá tak, že nejdříve je odůvodněná potřeba či problém, který je třeba řešit. Zvoleným způsobem řešení se v podstatě začíná vytvářet samotný projekt. Je však častou chybou realizátorů, že teprve ve fázi, kdy je třeba zajistit ucelené financování, začínají pátrat, k jakému dotačnímu programu EU, státní podpory či krajských dotací má projekt nejblíže. V této době se však už často uskuteční neodvratné kroky, které následně limitují realizátory a brání zařazení projektu do konkrétního programu.
Pořadí kroků by však mělo být opačné. Nositelé projektu se musí nejdříve seznámit s obsahem jednotlivých rozvojových programů strukturálních fondů EU, státních programů podpory a s konkrétní rozvojovou a dotační politikou kraje. Jistě není chybou v této fázi absolvovat konzultace s expertní firmou, která má zkušenosti s financováním projektů, v nichž byly zapojeny evropské prostředky. Vytypovat skutečně dobrou firmu je potíž. Každá se většinou tajnosnubně vyjadřuje o svých zaručených vazbách na Brusel. Mohu však jednu dobrou radu poskytnout: Ve správné chvíli rozhovoru se zeptejte, zda má zkušenosti ještě s předvstupními fondy. Pokud ano, můžete doufat, že jste na dobré adrese. Některé větší obce a města zřizují funkci koordinátora evropských prostředků. Pokud je učenlivý a odborně zdatný, může být pro rozpočet pravým požehnáním. Platí ale, že projekt je nejlépe zahájit teprve se znalostí obsahu jednotlivých dotačních dokumentů všech vyšších rozpočtů a spojené administrativní praxe. Jak se říká: "Dvakrát měř a jednou řež".
Chtěl bych podotknout ještě jednu okolnost. Dotační politiky vertikálně seřazených úrovní veřejné správy včetně EU nejsou jednobarevným monolitem. Je to řada programů a s nimi spojených výkonných složek, "malých mocí", ať evropských, státních, či krajských. Tyto "malé vlády" určují v daném resortu nebo oblasti svou politiku a zároveň ji také prosazují. Je předpokladem našeho dalšího vývoje, aby se vektorové síly těchto "malých mocí" alespoň v podstatných věcech sčítaly, nešly proti sobě a nebyly ve vzájemném konfliktu. Pokud tomu tak není, jde o zbytečné plýtvání veřejnými prostředky.
Otto Kechner
Katedra rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru
Vysoké školy finanční a správní v Praze
