Z ustanovení Listiny základních práv a svobod, Ústavy ČR a zákona o obcích plyne, že vydávání periodik musí sloužit všem občanům, nikoli jen některým. Musí umožňovat soutěž politických sil, proto má přinášet dostatečně objektivní a všestranné informace, umožňující svobodné vytváření názorů....
Z ustanovení Listiny základních práv a svobod, Ústavy ČR a zákona o obcích plyne, že vydávání periodik musí sloužit všem občanům, nikoli jen některým. Musí umožňovat soutěž politických sil, proto má přinášet dostatečně objektivní a všestranné informace, umožňující svobodné vytváření názorů. Zasahovat do skladby a znění zpráv, vyplývajících z objektivního zachycení skutečnosti (cenzura), se nesmí.
ČTENOST A OBSAH PERIODIK
Místní periodika jsou velmi čtena (až 40 % občanů je čte pravidelně) a vzhledem k praktickým "místním" informacím budí dojem serióznosti. Vedle celostátních médií pokrývají celou republiku sítí, která má na tvorbu názorů obyvatel, zejména jde-li o místní záležitosti, silný dopad. Nepočítaje v to webové stránky krajů, měst a obcí stojí ročně odhadem půl miliardy korun. Kvůli napojení na územní rozpočty a exkluzivitě informací pracují bez konkurence. Přitom formují místní, komunální a regionální politiku, která je podhoubím demokracie, živnou půdou pro růst politiků a politických stran, a tedy celé politické kultury.
Na základě pilotního průzkumu (Otevřete.cz 2006) lze již nyní konstatovat, že v radničních periodikách dominuje po celé ČR stav, který nelze nazývat jen "neobjektivitou". Jde o brutální "cenzuru" či dokonce informační "totalitu". Jsou masívně zneužívána k propagaci pouze jedné části názorů a řešení, z nichž se v dané obci generují výsledná rozhodnutí.
Banální je, když pravidelně na první straně vyjde fotografie starosty (hejtmana), jak vítá sportovce, děti v mateřské škole, otevírá knihovnu či se poplácává s prezidentem. Následují masážní "sloupky" či "zamyšlení" starosty a přehlídka úspěchů (dříve se říkalo "výdobytků socialismu").
Méně omšelá je častá teze, že náš zpravodaj je "nepolitický". "Lidi nezajímají hádky, ale konkrétní činy a fakta." To je však z principu nesmysl. Neodstranitelná a přirozená političnost je dána. Veřejný život na každé úrovni včetně místní v sobě obsahuje nejen přijatá řešení, ale i možnost různých, jiných, nepřijatých řešení, rozhodnutí či aktivit. Součástí objektivní zprávy musí být též informace o souvislostech, nesmí se vyhýbat variantám, sporům či jen návrhům, které předcházely rozhodnutí. Hezká a potřebná rekonstrukce náměstí může být zároveň "tunýlkem" spřátelené firmě, ač chybějí peníze na kanalizaci. Zpráva o otevření školní jídelny může zakrývat uzavření jiné školy proti vůli rodičů. Nic z toho se místní veřejnost nemá šanci dozvědět. Je masírována obrazem bezkonfliktních, praktických otázek, které momentální vedení obecního či městského úřadu vždy vyřeší.
Celostátní média aktivně vyhledávají alternativní názory a dotazují opozici. Na místní úrovni to nefunguje. Ne vždy jde o úmysl. Získat alternativní názor může být pro úředníka - redaktora nelehký úkol. Sehnat vyjádření opozičního zastupitele nebo aktivního občana přestavuje úsilí, zatímco požádat o názor radního z vedlejší kanceláře je snadné.
METODOLOGIE A DOPORUČENÍ
Tiskovou plochu věnovanou "politickým" tématům definujeme jako jakékoliv názorové sdělení k aktivitám vedení obce či kraje. Ostatní plochu, mimo reklamy, představují sdělení, která buď nesouvisejí s radnicí (reportáž ze sportovního utkání či plesu, není-li však zmíněn představitel radnice), nebo jsou technická či organizační (úřední hodiny, telefonické spojení, jízdní řády). V "politické" ploše zjišťujeme, zda se v ní vyskytnou názory odlišné od názoru vedení radnice (kraje), a jsou tedy alternativní, opoziční, polemické. Poměr těchto "odlišných" názorů nazýváme Index různosti názorů (IRON). Ten průměrně představuje pouhá 2 %, neboť v 70 % případů se rovná nule. Pokud vůbec periodikum umožní alternativní názor, poskytne mu průměrně jen 7 % politické plochy (viz graf 1).
Voličská podpora koalic na místní úrovni při zdejším volebním systému osciluje mírně nad polovinou. Téměř polovině voličů je tedy zpravidla "ukradena" možnost za veřejné peníze šířit informace a názory, a jsou zároveň nuceni platit názory, s nimiž nesouhlasí. To považuji za alarmující a v zásadě za defraudaci veřejných prostředků.
Vliv na obsah periodik vykonávají redakční rady a redakce (jejich složení je patrné z grafu 2).
Lze proto doporučit, aby redakci tvořili externisté a v redakční radě byli i zástupci opozice. Prokazatelně se tak zvyšuje různost názorů. Vydavatel musí dodržovat principy periodika veřejné služby (objektivita), zejména vynakládat vlastní aktivitu redakce na vyhledávání alternativních názorů. IRON by měl dlouhodobě odpovídat reálnému politickému složení zastupitelstva, neměl by klesnout pod kritickou hodnotu asi 15 %.
Oldřich Kužílek
poradce pro otevřenost veřejné správy www.otevrete.cz
