Balíček dokumentů zahajuje každoroční cyklus správy ekonomických záležitostí, stanoví obecné ekonomické a sociální priority EU a poskytuje členským státům vodítko pro politiku na následující rok. Problémy, s nimiž se politika potýká, jsou v různých zemích odlišné, a tak i odpovědi budou odlišné. Existují však zastřešující témata, která se týkají EU jako celku. K posílení hospodářského oživení a podpoře konvergence doporučuje Komise vycházet ze tří hlavních pilířů stanovených loni pro ekonomickou a sociální politiku EU: oživení investic, uskutečňování strukturálních reforem a odpovědná fiskální politika.
Tento balíček je založen na nejnovějších údajích podzimní hospodářské prognózy Komise. Odráží rovněž nový přístup k evropskému semestru, který Komise nedávno vysvětlila ve sdělení o krocích k dokončení hospodářské a měnové unie, včetně většího důrazu na zaměstnanost a sociální otázky.
Hospodářský balíček obsahuje tyto prvky:
- Roční analýza růstu na rok 2016
Roční analýzou růstu začíná každoroční cyklus správy ekonomických záležitostí. Analýza se zaměřuje na hlavní problémy, jimž členské státy čelí společně.
Komise se domnívá, že hospodářské a sociální priority z roční analýzy růstu na rok 2015 (investice, strukturální reformy a fiskální odpovědnost) jsou i nadále opodstatněné. Priority pro rok 2016 jsou aktualizací uvedených priorit a zohledňují dosažený pokrok a nové problémy. To se odráží ve třech prioritách navržených pro rok 2016:
1. Oživení investic
Cílem investičního plánu pro Evropu, který Komise navrhla před rokem, bylo aktivovat během příštích tří let nejméně 315 miliard eur dodatečných investic a dostat investice na udržitelnou úroveň z období před krizí. Díky rychlé podpoře Evropského parlamentu a Rady a operativní práci Evropské investiční banky začíná nový Evropský fond pro strategické investice fungovat naplno. Svou činnost zahájilo Evropské centrum pro investiční poradenství. Počátkem příštího roku bude spuštěn Evropský portál investičních projektů.
Investiční plán musí být doprovázen úsilím na úrovni členských států, protože veřejné a soukromé investice jsou stále nízké. Pro investice je důležitá i podpora lidského kapitálu. K vedení dialogu s členskými státy se spolu s roční analýzou růstu zveřejňují konkrétní informace o hlavních výzvách pro investice na vnitrostátní úrovni.
Dále je třeba dokončit bankovní unii, aby se posílila finanční stabilita a normalizovalo úvěrování reálné ekonomiky v eurozóně i mimo ni, a je zapotřebí urychlit práci na unii kapitálových trhů, aby ekonomické subjekty mohly využívat různorodější zdroje finančních prostředků.
2. Provádění strukturálních reforem k modernizaci ekonomik
Jelikož pozornost se i nadále přesouvá od řešení krize k budování pevných základů pro růst a zaměstnanost, je zapotřebí obnovit angažovanost za strukturální reformy. To je rovněž součástí širšího úsilí členských států napravit své nerovnováhy a zlepšit své výsledky v některých oblastech, jež jsou zásadní pro produktivitu a konvergenci.
Politika na trhu práce musí dosáhnout flexibility i jistoty ve světě práce. Zvláštní důraz by měl být kladen na řešení naléhavých otázek dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí. Je třeba také usilovat o integrovanější a konkurenčnější trhy s výrobky a službami, a tak stimulovat inovace a vytváření pracovních míst. Komise bude diskutovat s členskými státy a dalšími partnery o problémech i možných reakcích politiky v těchto oblastech s cílem usnadnit konvergenci směrem k těm, kdo mají nejlepší výsledky.
3. Odpovědné veřejné finance
Očekává se, že fiskální orientace v letech 2015 a 2016 bude v eurozóně i v EU jako celku obecně neutrální. Vývoj růstu a nízké úrokové sazby spolu se snížením schodků veřejných financí v posledních letech přispěly ke stabilizaci zadlužení a k lepší udržitelnosti veřejných financí. Dokladem těchto fiskálních zlepšení je pokles počtu zemí, jichž se týká postup při nadměrném schodku. Existují však rozdíly ve fiskálním úsilí, které by jednotlivé členské státy měly vyvinout na základě požadavků Paktu o stabilitě a růstu. Veřejný dluh přesto zůstává velmi vysoký v mnoha členských státech. V důsledku toho jsou ekonomiky ohroženější nepříznivými otřesy a růst může být brzděn.
Na straně příjmů je důležité, aby byly daňové systémy efektivní a vstřícné vůči růstu. Musí se také vypořádat s faktory, které působí demotivačně na vytváření pracovních míst, a musí být změněny tak, aby byly spravedlivější a ještě účinnější. Zároveň by měly být v reakci na budoucí demografické problémy modernizovány systémy sociální ochrany.
- Doporučení pro hospodářskou politiku eurozóny
Vzhledem k silné závislosti a potenciálu pro efekt přelévání mezi zeměmi eurozóny je třeba posílit koordinaci a dohled nad hospodářskými politikami všech členských států eurozóny. Aby byly při správě ekonomických záležitostí EU lépe integrovány dimenze eurozóny a dimenze členských států, je k roční analýze růstu na rok 2016 připojeno doporučení Rady k hospodářské politice eurozóny. To je důležitá změna oproti předchozím cyklům semestru, v nichž byla doporučení pro eurozónu navržena spolu s doporučeními pro jednotlivé země koncem semestru na jaře. Toto doporučení pro eurozónu na rok 2016 se soustřeďuje na otázky, které jsou klíčové pro řádné fungování eurozóny, a poskytuje vodítko pro realizaci konkrétních opatření.
Další podrobnosti:
- Zpráva mechanismu varování
Zpráva mechanismu varování je výchozím bodem ročního cyklu dohledu v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze a obvykle se předkládá spolu s roční analýzou růstu. Účelem zprávy mechanismu varování je určit rizika nerovnováh, která vyžadují další hloubkové šetření, protože mohou bránit fungování ekonomiky členských států, eurozóny nebo Unie jako celku.
V souladu s tím, co bylo oznámeno dříve, byly v letošní zprávě mechanismu varování posíleny dimenze zaměstnanosti a sociální dimenze, a to doplněním tří hlavních ukazatelů do srovnávacího přehledu pro postup při makroekonomické nerovnováze. Zvláštní důraz je také kladen na eurozónu jako takovou, a to s ohledem na hlubší vzájemnou závislost jejích ekonomik.
Zpráva mechanismu varování ukazuje, že členské státy pokračují v řešení makroekonomické nerovnováhy zjištěné v předchozích letech. Některé oblasti ale vzbuzují obavy a vznikají nové problémy. Zranitelnost související s vysokou zadlužeností je v souvislosti se slabou domácí poptávkou i nadále zdrojem obav. V některých členských státech přetrvávají v časovém horizontu prognózy (2015−17) velké přebytky. Na úrovni souhrnných ukazatelů má eurozóna jeden z největších přebytků běžného účtu na světě. Třebaže k posílení obchodní bilance přispívají nižší ceny komodit a snížení směnného kurzu eura, přebytek je rovněž odrazem upřednostňování domácích úspor před investicemi.
Ve zprávě mechanismu varování jsou uvedeny členské státy, které vyžadují další hloubkový přezkum k posouzení, zda jsou postiženy nerovnováhou. V cyklu evropského semestru 2016 se hloubkový přezkum v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze bude týkat 18 zemí. V předchozím cyklu byla zjištěna nerovnováha u 16 zemí a nyní je třeba posoudit, zda nerovnováha přetrvává (Belgie, Bulharsko, Francie, Německo, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Irsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Slovinsko, Finsko, Švédsko a Spojené království). Kromě toho budou hloubkové přezkumy vypracovány i pro Rakousko a Estonsko. Situace na Kypru bude posouzena poté, co bude pro tuto zemi ukončen program finanční pomoci, což je plánováno na březen 2016.
Komise představí své závěry z hloubkových přezkumů v rámci svých výročních zpráv o jednotlivých zemích, které jsou plánovány na únor 2016.
Další podrobnosti:
