Letošního 2. března byla schválena novela zákona č. 365/2000, o informačních systémech veřejné správy. Ta mj. ukládá všem institucím státní správy a samosprávy, aby k 1. lednu 2008 přizpůsobily své webové stránky tak, aby byly přístupné i pro osoby zdravotně postižené.
Na internetu se podle některých odhadů pohybuje až 30 % různě handicapovaných uživatelů. Především to jsou zrakově, sluchově a pohybově postižené osoby, dále pak uživatelé s poruchami učení a soustředění a uživatelé alternativních webových prohlížečů a jiných zobrazovacích zařízení (např. PDA, mobilní telefony).
Každá z těchto skupin má specifické požadavky a vyhovuje jí jinak vystavěný nebo upravený web. Původní anglický termín accessibility, překládaný u nás jako přístupnost by se měl spíše překládat jako bezbariérovost. Cílem přístupnosti totiž je, aby web nekladl žádnému uživateli překážky v jeho používání. Tato kritéria zohledňují i Pravidla pro tvorbu přístupného webu (Best practices) vydaná Ministerstvem informatiky, která by se měla stát prováděcím předpisem zmíněné novely.
ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÍ UŽIVATELÉ
Zřejmě největší užitek přinese bezbariérový web zrakově postiženým uživatelům. Vzhledem k tomu, že web je především vizuálním médiem, je v jeho používání právě zrakové postižení největším handicapem. Navzdory tomu je web pro tuto skupinu velmi důležitý, protože umožňuje spojení se světem a možnost nejen komunikovat, bavit se a vzdělávat, ale také třeba zapojit se do veřejného dění v blízkém okolí.
Nevidomí: Jako výstupní zařízení počítače nepoužívají monitor, ale především hlasové čtečky (počítačový program, který předčítá obsah webové stránky) a braillské řádky (konzola převádějící psaný text na hmatový výstup). Naopak vstupním zařízením je pro ně především klávesnice, nikoli myš.
Slabozrací: Používají různé jiné prostředky, jak si usnadnit čtení webu. Jsou to především různé zvětšovací programy nebo funkce vysokého kontrastu obsažená přímo ve Windows. Pokud ovšem například nelze zvětšit písmo na stránce, nemají tito uživatelé mnoho šancí, jak se k jejímu obsahu dostat.
Sluchově postižení: Mají obecně vzato asi nejmenší problémy s používáním internetu, nicméně s narůstajícími možnostmi vysokorychlostního připojení se objevuje stále více audio nebo audiovizuálního obsahu. A pokud nebude nabízet textovou alternativu, bude pro uživatele bez audio výstupu (například reproduktorů) nedostupný. Zároveň mají lidé od narození hluchoněmí velmi omezenou slovní zásobu a nízkou schopnost porozumět složitějším textům. I na ně by se mělo při vytváření webů pamatovat, zejména u stránek státních a samosprávných institucí.
Pohybově postižení: Mezi ně bychom měli v první řadě zařadit uživatele s trvalou nebo dočasnou neschopností používat horní končetiny. Tito uživatelé jsou, podobně jako nevidomí, velmi často odkázáni pouze na klávesnici. Do této skupiny však spadá i většina lidí v důchodovém věku, jejichž schopnost používat myš je velmi slabá. Přesto i tito lidé k internetu přistupují a jejich počet se rok od roku zvyšuje.
JINAK HANDICAPOVANÍ
Kromě přímo fyzicky postižených uživatelů je tu další velká skupina - uživatelé s poruchami učení a soustředění. Faktem je, že nějaká forma poruchy učení se vyskytuje až u 20 % populace. Nejčastěji zastoupená je dyslexie, tj. neschopnost správně vnímat a zpracovat psaný text. Zároveň, především u mladých lidí, pozorujeme časté problémy s dlouhodobým soustředěním a s tím spojené projevy hyperaktivity. Pro tyto uživatele je důležité, aby texty byly psány jasně a srozumitelně, krátkými a jednoduchými větami v hodně členěném textu obsahujícím nadpisy a jasnou strukturu.
Uživatelé s alternativními zobrazovacími zařízeními se dělí do dvou hlavních skupin. Uživatelé alternativního softwaru - méně časté internetové prohlížeče (například Mozilla/Firefox, Opera) nebo méně časté operační systémy (Mac OS, Linux). Druhou skupinou jsou uživatelé specifického hardwaru - nejrůznější monitory (různé velikosti, rozlišení i možnost zobrazovat barvy), kapesní počítače (PDA) a "chytré telefony". Snad nejdůležitější vlastností dobře přístupného webu je to, že je použitelný na jakémkoliv z těchto zařízení, aniž by musel být nějak speciálně upravován.
Možná se zdá, že nároky nové zákonné úpravy jsou přemrštěné, nebo příliš náročné, ale ve výsledku přinesou handicapovaným uživatelům webu výhody, které jim umožní používat webové stránky svého města nebo obce a stát se tak plnohodnotnými občany, kteří se mohou zapojit do věcí veřejných.
Vladimír Matějíček
Dobrý web, matejicek@dobryweb.cz
Kde najít informace
Pravidla pro tvorbu přístupného webu vytvořila pracovní skupina zástupců Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých (SONS), odborných konzultantů a pracovníků Ministerstva pro informatiku ČR (MI ČR). Jejich plné znění je možné nalézt na stránkách MI ČR (http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=1588) nebo na http://www.dobryweb.cz/pristupnost. Pravidla obsahují 37 bodů rozdělených do 6 hlavních oblastí.
