Od 1. 1. 2013 bude v ČR jako v jednom z posledních členských států EU dokončena liberalizace poštovního sektoru. Někteří v ní vidí naději pro zkvalitnění poštovních služeb. Jiní se naopak obávají, že na ni doplatí hlavně menší venkovské obce.
V Česku vrcholí přípravy na dokončení plné liberalizace poštovního trhu, která nastane k 1. lednu 2013. Právě nyní se před konečným hlasováním v Poslanecké sněmovně o definitivní podobě vládního návrhu zákona (sněmovní tisk 535), kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, do něho zapracovávají pozměňovací návrhy přijaté ve 3. čtení. Touto novelou by měla být do českého právního řádu transponována evropská směrnice 2008/6/ES (tzv. třetí poštovní směrnice) a zakotvena pravidla fungování plně liberalizovaného poštovního trhu. Připomeňme, že ČR využila možnost poskytnutou některým členským státům EU a požádala o odklad transpozice o dva roky, tedy právě do konce roku 2012. Pokud by novela zákona o poštovních službách nebyla schválena, naší zemi by ze strany EU hrozily sankce.
Přesto je dobré zdůraznit, že ve skutečnosti nyní jde již pouze o dokončení liberalizace v oblasti poštovních zásilek do hmotnosti 50 g a ceny do 18 Kč. Ostatní segmenty trhu poštovních služeb už totiž zliberalizovány jsou. Povinnost státu zajistit trvale udržitelnou univerzální službu (tj. minimální rozsah základních poštovních služeb ve stanovené kvalitě na celém území ČR za dostupné ceny) a přiměřenou ochranu uživatelů všech poštovních služeb zůstane zachována i po 31. 12. 2012.
Mezi základní poštovní služby mj. patří:
dodání poštovních zásilek do 2 kg;
dodání poštovních balíků do 10 kg;
dodání peněžní částky poštovním poukazem;
dodání doporučených a cenných zásilek;
bezúplatné dodání poštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé osoby a další.
JAK TO BUDE S CENAMI POŠTOVNÍCH SLUŽEB?
Stát svou povinnost zachovat základní poštovní služby po celém území de facto přenáší na držitele poštovní licence, jemuž ji přidělí (návrh novely předpokládá, že se tak stane ve výběrovém řízení). Držitel licence, jímž je nyní Česká pošta, s. p., za to může počítat s tím, že základní poštovní služby poskytované v rámci licence budou i nadále osvobozeny od daně z přidané hodnoty (DPH). Česká pošta by měla mít prodlouženou platnost své stávající poštovní licence až do konce roku 2018. Jestliže se v roce 2017 budou o tuto licenci ucházet další poštovní operátoři, bude to jistě zajímavá soutěž, která by mohla výrazněji zahýbat s úrovní služeb a snad i s jejich cenami.
Český telekomunikační úřad ČTÚ), který zajišťuje výkon státní správy i ve věci regulace poštovních služeb, pro Moderní obec zdůraznil, že nynější podoba návrhu novely zákona obsahuje potřebné nástroje na zajištění poskytování základních služeb i pro ČTÚ jako regulátora v dané oblasti.
»Je ovšem třeba najít vyvážený kompromis mezi uspokojováním objektivních potřeb a náklady, které jsou tím generovány,« uvedl mluvčí ČTÚ PhDr. František Malina. A pokračoval: »Ceny základních služeb musí být podle návrhu uvedené novely zákona nákladově orientované, což znamená, že zahrnují efektivně a účelně oprávněné náklady a přiměřený zisk. Již nyní se při regulaci cen musí vycházet z ekonomicky oprávněných nákladů... Jak konkrétně bude stanovena metodika pro oddělenou evidenci nákladů a pro určení přiměřeného zisku, bude obsaženo v prováděcím právním předpisu (vyhlášce), který bude po přijetí novely zákona vydán.«
K regulaci cen ČTÚ podle svého mluvčího přistoupí jen v případě, že nákladově orientovaná cena nevyhoví požadavku cenové dostupnosti. Cenová dostupnost bude přezkoumávána s ohledem na spotřebitelské ceny, inflaci a průměrnou mzdu. »Zkušenosti z ostatních členských států, kde už byla liberalizace trhu poštovních služeb dokončena, ukazují, že po dokončení liberalizace nedošlo k žádným zásadním cenovým změnám,« ujistil František Malina.
Mgr. Tomáš Paták z odboru komunikace a marketingu Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) potvrdil, že ve státech, které svůj poštovní trh už plně liberalizovaly, nenastaly pro uživatele žádné cenové otřesy. »Naopak lze konstatovat, že působení tržních mechanismů má vliv na zvyšování kvality poskytovaných služeb. Potvrzují to ostatně i zkušenosti z plně konkurenčního prostředí balíkových služeb v Česku. Hovořit o snižování cen by asi bylo, a to i vzhledem k obecně neustále rostoucím nákladům spojeným nejen s poskytováním poštovních služeb, příliš optimistické. Lze tedy předpokládat stagnaci cen, nebo mírný růst, který by byl ovšem nižší, než kdyby na poštovním trhu neexistovala konkurence,« konstatoval Tomáš Paták.
KOMPENZAČNÍ FOND: ANO, ČI NE?
Přesto na výši cen základních poštovních služeb může mít vliv to, jak bude nakonec novelou zákona definitivně ošetřen institut tzv. kompenzačního fondu, do něhož by měli přispívat spolu s Českou poštou i ostatní poskytovatelé poštovních služeb na trhu. Kompenzační fond má držiteli poštovní licence krýt případné čisté náklady univerzální poštovní služby. Vedou se spory o tom, zda Česká pošta (její mluvčí na naše dotazy neodpověděla - pozn. redakce) tratí na základních službách dvě miliardy či jen půldruhé miliardy korun, případně zda netratí vůbec nic. Ostatní poštovní operátoři kompenzační fond odmítají a skepsi vyjadřují i mnozí odborníci. Např. doc. Ing. Libor Švadlenka, Ph.D., z Univerzity Pardubice má za to, že kompenzační fond není pro daný účel příliš vhodný mechanismus, zejména pak ve variantě, v jaké jej schválila Legislativní rada vlády. Podle ní totiž není jednoznačně omezena maximální výše příspěvku jednotlivých přispěvatelů (všech poskytovatelů poštovních a zahraničních poštovních služeb), což je podle Libora Švadlenky může přivést do značných finančních potíží. Navíc do fondu má v souladu s návrhem novely přispívat i sám poskytovatel základních služeb, a to na základě podílu svých výnosů na relevantním trhu, čímž by do značné míry platil sám sobě.
SMS ČR: ROZDÍLNÉ CENY PRO MĚSTA A VENKOV NEJSOU REÁLNÉ
Sdružení místních samospráv ČR (SMS) současný návrh novely poštovního zákona podporuje, neboť obsahuje výčet základních poštovních služeb v dosavadní podobě. SMS oceňuje, že se v návrhu novely rovněž podařilo zachovat službu poštovních poukazů, které mají na tuzemském poštovním trhu stále velmi zásadní význam.
Jak uvedl Mgr. Tomáš Chmela, tajemník SMS, pro sdružení je důležité především parametrické zachování definice výkonu veřejné služby v území, které musí být stejně jako dosud ukotveno zákonem. Mediální úvahy o rozdílných cenách, např. u obyčejných psaní na venkov a do města, jsou podle SMS nesprávné, neboť takový systém by v praxi generoval daleko větší nákladovost než současná plošně určená cenová škála a pro poskytovatele služeb by byl nevýhodný. Navíc rozdílnost cen jde proti duchu veřejné služby, jejíž charakter bude každopádně i do budoucna zachován. Proti příslovečnému vyzobávání rozinek, tedy provozování vybraných poštovních služeb na potenciálně ziskových územích, jde logický požadavek České pošty po nutnosti celostátního charakteru jednotlivých nabízených služeb. Uvidíme, jak nakonec bude finální verze zákona vypadat. Co se týká cenotvorby portfolia poštovních služeb, musíme poukázat hlavně na základní filozofii liberalizace poštovního trhu. Ta spočívá ve vpuštění konkurence do oboru, což v obecné rovině způsobuje růst kvality služeb a redukci ceny, která dosud byla stanovována úředně.«
OPĚT TO SLOVO »OPTIMALIZACE«...
Ministerstvo průmyslu a obchodu však, zdá se, rušení některých poboček České pošty nevylučuje. Tomáš Paták totiž za resort potvrdil, že »je zřejmé, že v zájmu zefektivnění poštovních služeb bude, stejně jako v jiných zemích, nutno posoudit efektivnost poštovní sítě, tj. tzv. kamenných pošt.«
Mluvčí MPO uvedl i následující čísla: V Česku připadá na každých 10 tis. obyvatel více než 3,3 pošty, čímž naše země zaujímá páté přední místo v Evropě. V Rakousku, Německu, Nizozemsku či Belgii je to však méně než dvě pošty na 10 tis. obyvatel. »Optimalizace poštovní sítě samozřejmě automaticky neznamená zhoršení dostupnosti poštovních služeb,« vzápětí uklidňoval Tomáš Paták. »Doložitelným evropským trendem, který není spojován jen s liberalizací, je přechod na nové způsoby poskytování poštovních služeb, zejména prostřednictvím franšízy. V jejím rámci jsou vybrané poštovní služby zajišťovány smluvním partnerem pošty, např. místním prodejcem, obecním úřadem apod. V konečném důsledku tento způsob zajištění poskytování poštovních služeb dokonce může znamenat i zvýšení jejich dostupnosti. Česká pošta již uskutečnila pilotní projekt nazvaný Pošta partner a jakmile jej vyhodnotí, počítá s jeho pokračováním. Důležitou roli přitom bude hrát Český telekomunikační úřad, který v rámci svých kompetencí musí dbát na to, aby dostupnost základních poštovních služeb zůstala zachována pro všechny uživatele, což je dáno i poštovní směrnicí,« dodal mluvčí MPO.
Jak však vyplývá také z naší ankety (viz box na str. 8), v řadě obcí, zejména menších a odlehlejších, sílí obavy, že s dokončením liberalizace poštovního trhu se tam zhorší dostupnost poštovních služeb a Česká pošta ve snaze obstát v souboji s konkurencí o lukrativnější korporátní a »městský« segment trhu začne na »ztrátovém« venkově rušit své kamenné pobočky.
ALTERNATIVNÍ OPERÁTOŘI JSOU PRO ZACHOVÁNÍ SÍTĚ POBOČEK POŠTY
Určitá rizika liberalizace poštovního trhu kupodivu vidí i Ing. Petr Angelis, místopředseda představenstva Asociace alternativních poštovních operátorů (AAPO). Mj. totiž uvedl: »Hlavním rizikem je snaha provozovatele základních poštovních služeb snížit náklady na úkor veřejné služby, a to nejjednodušší cestou - rušením pošt, případně zkracováním jejich provozní doby pro veřejnost... Obavy veřejnosti, zejména po snaze České pošty významně redukovat síť provozoven v posledních dvou letech, jsou pochopitelné. Filozofie a argumentace tohoto státního podniku je však pochybná. Pošta patří mezi síťová odvětví, podobně jako distribuce energií, vody, telekomunikace a veřejná doprava. U těchto odvětví se ekonomika služby nehodnotí podle jednotlivých bodů, nýbrž podle celé sítě. Kromě toho platí zásada, že ceny za služby musí pokrývat náklady na celou síť. Zkrátka v ceně 10 Kč za psaní jsou zahrnuty i náklady na provoz celé sítě včetně pošty v nejodlehlejší a nejmenší obci, a není proto důvod nic dramaticky měnit... To na druhou stranu neznamená, že nikdy nelze nic měnit. Jakékoliv změny, pokud jsou z různých důvodů opravdu nutné, je však třeba dělat s citem a s vědomím, že jde o zajištění veřejné služby, která má jasně stanovený parametr dostupnosti.«
Sdružení místních samospráv považuje pobočkovou síť České pošty za velkou devízu, která státnímu podniku otevírá nové obchodní možnosti na liberalizovaném trhu. Podle Tomáše Chmely však veřejnost potřebuje garanci v podobě zákonem definovaného počtu poštovních provozoven (na úrovni současných 3400), které svým charakterem nelze žádným jiným způsobem dostatečně suplovat. »Proto SMS připravilo pozměňovací návrh, který ve spolupráci s poslancem Václavem Horáčkem uplatnilo v rámci Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj dolní parlamentní komory. Tento návrh reaguje především na potřeby obyvatel venkova, který vzhledem k velmi vysokému počtu sídel nelze přirovnat k situaci v žádné z okolních zemí,« podtrhl Tomáš Chmela.
Ve vyjádření pro Moderní obec místopředseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny a zároveň místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Jan Husák s uvedeným pozměňovacím návrhem nesouhlasí: »Česká pošta spala nejméně dva roky. Mohla se už několik let připravovat na nové konkurenční prostředí. Dva roky máme odklad, všechny západní státy liberalizovaly svůj trh již v roce 2011. Mám však pocit, že "usnula" tak hluboce, že neudělala téměř nic. Proto teď "straší" poslance, aby jí zachovali stará privilegia. Někteří moji kolegové ve Sněmovně proto prosazují pozměňovací návrhy, které např. fixují počty poboček. Pro zákazníka je však důležitější dostupnost těchto služeb a ne počet baráků. Když už má být fixován počet poboček, ať je ve zřizovací listině České pošty - a ne ve všeobecném zákoně. Česká pošta má sílu na to, aby obrátila trh ve svůj prospěch, a to lepšími službami, lepšími cenami než konkurence. Proto je důležitá konkurence, aby se pošta probudila a své výhody (např. vybudovanou síť poboček) využívala ve svůj prospěch.«
Přes své výhrady k České poště Jan Husák vzkázal starostům: »Liberalizací poštovního trhu ke zhoršení poštovních služeb nedojde - spíš jsou zkušenosti s jejich zkvalitněním. Typickým téměř učebnicovým příkladem odlehlé obce je Boží Dar. Kdysi tam byla samostatná pošta, která měla otevřeno pouhé tři nebo čtyři hodiny. Potom došlo k dohodě mezi Českou poštou a městským úřadem a poštovní služby začalo poskytovat informační centrum radnice - a pošta se prostě zrušila. A výsledek? Místo několika hodin mají obyvatelé Božího Daru poštu k dispozici denně 9,5 hodiny - a to včetně sobot a nedělí. Proto není důležitá dostupnost pošty jako budovy, ale dostupnost poštovních služeb. Záleží na dohodě starosty s Českou poštou, co společně udělají pro to, aby se dostupnost poštovních služeb lidem v obci zlepšila. To však není podstatou tohoto zákona. Rizika pro občana nevidím, spíše naopak. Balíkový trh byl liberalizován již před několika lety - a máte pocit, že přestal fungovat? Naopak, významným způsobem došlo ke zkvalitnění a rozšíření služeb. Zákazník může být spokojen.«
Dostupnost poštovních služeb zůstane zachována i na venkově, měnit se mohou formy obsluhy, míní odborník
Liberalizační proces v rámci EU byl spjat se směrnicemi 97/67/EC, 2002/39/EC a aktuálně se směrnicí 2008/6/EC, která stanovila termín pro úplné otevření poštovního trhu EU na rok 2011 s tím, že 11 z 27 členských států EU (LU, CZ, HU, SK, PL, LT, LV, CY, GR, MT, RO) získalo možnost prodloužit termín plného otevření trhu do roku 2013. Nutno dodat, že některé evropské země tento liberalizační proces »předběhly« a otevřely své poštovní trhy konkurenci dříve, jako např. Švédsko (1993), Finsko (1994), Velká Británie (2006), Německo (2008), Nizozemsko a Estonsko (1. 4. 2009).
Ceny se sníží jen v určitém segmentu
S dokončením liberalizačního procesu lze očekávat velmi silný konkurenční boj a tlak na nižší ceny u zásilek posílaných hromadnými podavateli. Naopak u individuálních podejů, kde se patrně silný zájem ze strany konkurence vstoupit do tohoto segmentu neprojeví, není pokles cen reálný. Pokud jde o nabídku služeb, určitě je možné očekávat její rozšíření, díky vstupu nových konkurentů. Služby budou více diferencované vzhledem k rozdílným potřebám různých typů podavatelů. V nabídce tak budou i listovní služby s dodáním D+2 i více, samozřejmě za sníženou cenu. Na druhou stranu je dokončení liberalizačního procesu spojeno hlavně s rizikem zajištění základních poštovních služeb, a to kvůli jejich nákladové náročnosti, i s rizikem ztráty pracovních míst u stávajícího národního poštovního operátora (České pošty, s. p.) jednak z titulu částečné ztráty trhu a také z titulu jeho nezbytné restrukturalizace (to se již děje).
Venkov zaznamená nejvíce změn
Rizikem je také zajištění dosavadní úrovně obslužnosti území po dokončené liberalizaci, zejména pak ve venkovských oblastech. Hovoří se o redukci pošt a dalších úsporných opatřeních. Nutno však v tomto případě konstatovat, že restrukturalizace sítě poskytovatele základních služeb je nezbytná - a ačkoli to bude znamenat do jisté míry změnu formy obsluhy zákazníků (místo »kamenných poboček« České pošty obslužná místa partnerů, motorizované doručování apod.), rozhodně by se neměla zhoršit úroveň obsluhy zákazníků. Ba naopak, v některých případech se situace zlepší (např. vstřícnější hodiny pro veřejnost na obslužných místech partnerů).
Nejvíce diskutovaná část novely zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, se týká financování základních služeb v souvislosti s úplným zrušením vyhrazené oblasti. V návrhu novely zůstává uplatňování systému úhrady nákladů spojených se základními poštovními službami nákladově orientovanými cenami. Nově je však stanoveno, že stanou-li se takto stanovené ceny cenově nedostupnými a cena bude regulována, budou takto vzniklé rozdíly jejímu poskytovateli hrazeny (budou-li však pro poskytovatele znamenat nespravedlivou finanční zátěž).
Kompenzační fond s otazníky
Jako zdroj dodatečné kompenzace je zde po intervenci Ministerstva financí při vládním schvalování novely zákona stanoven výlučně kompenzační fond plněný jednotlivými poskytovateli poštovních a zahraničních poštovních služeb (okruh přispěvatelů je nastaven velmi široce, takže zasahuje i dříve neregulované subjekty).
Navrhovaný mechanismus financování závazku poskytování základních služeb kompenzačním fondem je sice spravedlivý (zajištění základních služeb si platí pouze jejich poskytovatelé, potažmo zákazníci, nikoli všichni občané jako v případě státního rozpočtu), ale administrativně velmi náročný a ani dostatečně neřeší často diskutovaný problém tzv. vyzobávání rozinek: Navíc není ani zřejmé, zda vůbec dojde k naplnění fondu dostatečnými finančními prostředky, což podporuje skutečnost, že s fungováním kompenzačního fondu nejsou v poštovním světě žádné úspěšné zkušenosti. Nastavený systém příspěvků jednotlivých poštovních operátorů do fondu je navíc pro ně velmi zatěžující, takže se mohou dostat do velkých finančních potíží.
LIBOR ŠVADLENKA
Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera
Starosty menších sídel chystaná liberalizace poštovních služeb zneklidňuje a roztrpčuje
Ivan Truksa, starosta obce Jenišov (okr. Karlovy Vary): Česká pošta se chce zbavit provozoven v obcích, kde podle svého vedení prodělává. Nikdo však nepátrá po tom, jak k tomu došlo. Na vesnicích dříve jedna pošťačka ráno převzala od »kurzu« listovní a balíkové zásilky. Celé dopoledne roznášela listovní zásilky a upozorňovala občany, ža mají balík na poště. Odpoledne, většinou od 13 hodin poštu otevřela a přijímala a vydávala lidem zásilky. Protože nešlo navýšit poštovní tarify zvyšováním mezd, dostalo vedení České pošty geniální nápad: Pošťačka bude pracovat na poloviční úvazek a zásilky bude rozvážet auto s dvoučlennou obsluhou, které obsáhne několik vesnic. Došlo tak k úspoře mezd ze zhruba jedné čtvrtiny, ale také ke kýženému zvýšení nákladů, a tím i možnosti zvyšovat ceny poštovních služeb. V době největšího rozvoje tohoto procesu jsem před naší poštou denně potkával nejméně tři různá vozidla: Jedno rozváželo listovní zásilky, druhé balíkové a třetí přijelo před zavírací dobou pro denní práci naší pošty. Do toho si pošta nabrala terminály Sazky, které však po několika letech musela vrátit z poboček, kde se týdně nepřijalo více sázek než za 6500 Kč. Tím nastal další odliv zákazníků. Dalším podrazem ze strany pošty bylo nalákání důchodců na Max kartu a poté jednání o zrušení pošty v obci. Česká pošta trvale tlačí na zaměstnance, aby tvořili »produkty«, tj. sháněli »ovečky« na pojištění, stavební spoření a zakládání účtů pro různé organizace. Hlavní přínos z toho však mají vrcholoví manžeři a zaměstnacům se za neplnění strhávají tisíce korun. Tomu, co Česká pošta předvádí, říkám »pangejtová politika« (od pangejtu k pangejtu). Pokud opustí trh v obcích, rapidně se zhorší kvalita poskytovaných služeb, jelikož různá výdejní místa nebudou poskytovat plnohodnotné služby (peněžní služby a další podle druhu výdejního místa). Nejhorší je, když pošta zruší svoji provozovnu v obci vzdálené od města. Např. pro obyvatele obce Mnichov u Mariánských Lázní dnes návštěva pošty znamená několikahodinový výlet, který si musí zaplatit.
Josef Čamra, starosta obce Křeč (okr. Pelhřimov): V posledních dvou letech jsme několikrát byli pod silným tlakem kvůli rušení pošty v naší obci. Oficiálním důvodem, který jsme při této příležitosti pokaždé slyšeli, byla liberalizace poštovních služeb. Tomu argumentu jsem moc nerozuměl, ale pochopil jsem, že byl myšlen zcela vážně. Proč za každou cenu rušit stávající kamenné pošty na venkově? Ty zde přece mají svůj význam, ať již historický, nebo současný z hlediska funkčnosti. Na co pak jsou bláboly o významu vesnice a venkova pro zachování krajiny a další fráze? Všude přece žijí lidé! Zatím jsme vyjednali ve spolupráci se Sdružením místních samospráv, že k žádné změně nedojde, ale celá záležitost není podle mého názoru zcela uzavřena. Proto si myslím, že v souvislosti s projednáváním novely zákona o poštovních službách by do budoucna bylo velkou pomocí, kdyby zákon obsahoval i ustanovení o minimálním počtu pošt, na nichž jsou základní služby poskytovány. Tím by byla zaručena dostupnost služeb alespoň na stávající úrovni, ale odpadly by zbytečné debaty a nátlaky ze strany České pošty, které nevytvářejí dobrou atmosféru ve veřejnosti. Nebo zase další služba, která má sloužit veřejnosti, proto také dostupná veřejná služba zmizí v černé díře byznysu. Podmínkou však je, aby se tato otázka nestala předmětem politického obchodu, ale aby byl striktně sledován skutečný zájem veřejnosti, nikoliv zájem lobbistických skupin."
Hana Řebíková, starostka města Hora Svaté Kateřiny (okr. Litvínov): Tento projekt jednostranně omezuje poštovní služby. Například není přece možné, aby v 21. století senioři čekali na tzv. autopoštu někde v mrazu a větru. Toto není jediný aspekt, proč jsme zásadně proti optimalizaci sítě pošt. V součinnosti s dalšími dvěma sousedními obcemi se stavíme za názor ponechat služby pošty minimálně v takovém stavu, v jakém jsou dnes, anebo je dál rozvíjet.
Ing. Jan Juřina, starosta obce Boleboř (okr. Chomutov): Jsem starosta obce s 240 obyvateli v Krušných horách a v této funkci jsem už třetí volební období. O udržení pošty v obci vedeme dlouhý a nekompromisní boj. Základní tezí vedoucích pracovníků České pošty a liberalizátorů všeho druhu je zrušení pošt ve vesnicích. Podle jejich názoru jsou venkovské pošty ekonomicky málo výnosné, proto je nutné je zrušit. V Boleboři Česká pošta zajišťuje: běžné poštovní služby u přepážky, tj. doručování určitého druhu zásilek, přijímání zásilek, prodej atd.; bankovní služby pro klientelu Poštovní spořitelny, České pojišťovny, Českomoravské stavební spořitelny; dobíjení kreditu mobilních telefonů; výdej nedoručených zásilek, balíků atd.; roznosovou a novinovou službu. Na poradě vedení Senátu ČR se starosty jsem upozorňoval, že liberalizátoři v rozporu s ústavními právy, povinnostmi a svobodami občanů si občany rozdělili do tří skupin na: plnoprávné - občany žijící ve městech, městysech a velkých vesnicích, druhořadé - občany žijící ve středních a menších vesnicích, a ty, jež lze označit za »společenskou přítěž«, tedy obyvatele hor a českého pohraničí. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že občané ČR mají stejné povinnosti a práva bez ohledu na často pochybné ekonomické uvažování. Liberalizátoři poštovních služeb našli řešení pro velká města, v nichž liberalizace bezesporu bude úspěšná. Malé vesnice a občané žijící v horách však budou zařazeni na neřešitelný okraj veřejných služeb.
Jaký osud čeká leckteré pošty v malých venkovských obcích, dnes nikdo přesně neví. Jisté však je, že liberalizace poštovních služeb určité změny na venkov časem přinese. Třeba i transformaci těchto služeb do podoby franšízy.
ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ
