Bystřice nad Pernštejnem se nachází v jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny, asi 50 km od Brna. V současnosti má přes 9000 obyvatel. Bystřice je nejen historickým městem, ale v současné době se spojuje také s významným technickým dílem, přinášejícím užitek obyvatelům a šetřícím životní prostředí.
| Město má vybudovaný funkční systém centrálního zásobování teplem (CZT). Pro zajištění ekonomické, ekologické a hospodárné funkce CZT byla zapotřebí rekonstrukce včetně zdroje tepla - uhelné kotelny. Následovalo rozhodnutí vybudovat ekologický zdroj energie, který v ČR nemá obdoby v rozsahu, podmínkách a použitém technickém zařízení. Palivem je biomasa, dostupná z vlastních a blízkých zdrojů (lesy, zemědělská půda). Její využívání přispěje k ochraně životního prostředí a zároveň bude mít příznivý vliv na zaměstnanost obyvatel. Pod pojmem biomasa rozumíme ekologické palivo, které tvoří dřevní odpad, speciálně vyšlechtěné zemědělské rostliny či energetické dřeviny, sláma a jiné zbytky zemědělských produktů. Obecně jde o jeden z obnovitelných zdrojů, který při své světové reprodukci dokáže každoročně vyprodukovat 3,5krát více biomasy než lidstvo stačí spotřebovat k výrobě veškeré energie. Tento fakt se nám bude jevit jako čím dál více zajímavější, neboť zdroje ropy, uhlí nebo plynu jednoho dne budou vyčerpány. Další zajímavostí je, že například množství CO2, které se uvolňuje při spalování biomasy je totožné s množstvím CO2, které biomasa spotřebuje pro svůj růst. To neplatí pro žádný, dnes běžně využívaný zdroj tepelné energie. Tuhý odpad který vznikne spálením biomasy, lze po malých úpravách využít jako hnojivo. Spalování biomasy lze realizovat bez negativních účinků na ekologickou rovnováhu. Na základě správné rozvahy jsou provozní náklady na topnou sezónu pro kotle, které spalují biomasu, bezkonkurenční. Po soustavném pravidelném zdražování paliv a energií lze těžko hledat levnější vytápění.
Náhrada uhlí Na základě tohoto rozhodnutí město vypsalo v roce 1999 výběrové řízení na realizaci projektu pod názvem "Náhrada uhlí spalováním biomasy v centrálním zásobování teplem v Bystřici nad Pernštejnem". Realizace projektu byla ztížena demolicí stávající kotelny a nutností zajistit náhradní způsob topení a ohřev teplé užitkové vody odběratelům, pokud možno celou dobu výstavby. Klimatické podmínky města Bystřice nad Pernštejnem jsou navíc značně blízké podmínkám podhorských měst. Druhy paliva Nová kotelna má celkem dva kotle s celkovým výkonem 9 MW. Palivo tvoří zejména kůra z pilařských provozů a manipulačních skladů (až 100 % objemu paliva) o vlhkosti do 50 % celkové hmotnosti, dále dřevní odpady z pilařských provozů (piliny, štěpka; až do 100 % objemu paliva) o vlhkosti v rozmezí 30 % až 50 % celkové hmotnosti. Dále je to řepková sláma a energetické plodiny jako příměs do jednoho z výše uvedených paliv, a to maximálně do 40 % hmotnosti paliva. Předpokládá se roční spotřeba paliva 4000 - 8000 t/rok (podle jeho složení). Tuhé látky a popel vznikající spalováním by celkem měly tvořit 1 % - 5 % ze spotřebovaného paliva. Sklad paliva má kapacitu maximálně zhruba 6000 m3, tj. celková zásoba 10 - 15 dnů za plného provozu obou kotlů. Užitečná dodávka tepla (prodej) by měla činit 50 000 GJ/rok (pouze na větvích Sídliště II a střed města). Dodavateli byly firmy ŽS Brno, a. s., (generální dodavatel), subdodavateli Ekoengineering, a. s.,Tenza, a. s., Elcom, a. s., a firma Urbas jako dodavatel obou kotlů. Ve městě proběhla rovněž rekonstrukce rozvodů a domovních předávacích stanic. V průběhu výstavby se uskutečnilo napojení nových odběrných míst na soustavu centrálního zásobování teplem. Uskutečnilo se taktéž propojení dvou na sobě nezávislých soustav CZT, kde rekonstruovaná ekologická kotelna spalující biomasu na Sídlišti II bude sloužit jako základní zdroj dodávky tepelné energie. Plynová kotelna na Sídlišti I bude "špičkovou" kotelnou a uzlovým místem s možností dodávek tepelné energie pro odběrná místa. Rozvody tepla jsou zhotoveny jako bezkanálový rozvod z ocelového předizolovaného potrubí. Do tepelné sítě CZT je také vřazen akumulátor tepla, který slouží k vyrovnávání špiček při odběrových maximech v síti. Václav Drašnar |
