Město schválilo neetický a diskriminační jednací řád na veřejných zastupitelstvech s tím, že vykázalo novináře do poslední řady, kde není vidět a slyšet. Tuto záležitost také hodlá vymáhat. Umožňuje tento přístup zákon o obcích?Ustanovení § 96 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)...
Město schválilo neetický a diskriminační jednací řád na veřejných zastupitelstvech s tím, že vykázalo novináře do poslední řady, kde není vidět a slyšet. Tuto záležitost také hodlá vymáhat. Umožňuje tento přístup zákon o obcích?
Ustanovení § 96 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ukládá zastupitelstvu obce vydat jednací řád, v němž se mají stanovit podrobnosti o jednání zastupitelstva obce. Obecní zřízení blíže nevymezuje náležitosti, které musí, respektive které by měl obsahovat jednací řád zastupitelstva obce. Zákon též nic neříká o formě jednacího řádu. Není tak vyloučeno, aby jednací řád byl vydán například formou obecně závazné vyhlášky obce, byť se tato možnost nejeví jako příliš vhodná, neboť z povahy věci má jednací řád upravit pouze "vnitřní" záležitosti jednání příslušného zastupitelstva obce jako jednoho z orgánů obce. Nemělo by být "ambicí" jednacího řádu zastupitelstva obce závazně zasahovat do právních poměrů osob stojících vně zastupitelstva obce. Z podstaty věci je tak jednací řád zastupitelstva obce typickým interním (vnitřním) předpisem procesního charakteru.
Obsah jednacího řádu lze dovodit z příslušných ustanovení obecního zřízení, které se zabývají jednáním zastupitelstva obce z procedurálního hlediska /srov. např. § 16 odst. 1 písm. c), d), f) a g), § 82 písm. a), § 83, § 87, § 91 až 95, § 110 odst. 5, § 121, atd./. Pro jednání zastupitelstva obce jsou samozřejmě významná i další ustanovení (např. § 84 a 85), která však nemají povahu ustanovení procesních (stanovují například pravomoc zastupitelstva obce), a proto není ze systematického hlediska vhodné zařazovat je do textu jednacího řádu (smyslem jednacího řádu rozhodně není přejímat celé pasáže zákona, ale upravit pouze takové otázky jednání zastupitelstva, které zákon blíže neupravuje, respektive ani blíže upravovat nemůže).
Pro účely naplnění požadavku hospodárnosti obecní zřízení výslovně stanovuje, že zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce (§ 92 odst. 1 věta druhá). Jednou z věcí, která může být obsahem jednacího řádu (zákon to nevylučuje), je úprava prostor (nacházejících se "v územním obvodu obce"), ve kterých zastupitelstvo obce zasedá. Z výslovně stanoveného principu, že zasedání zastupitelstva obce je veřejné (§ 93 odst. 2 obecního zřízení), lze dovodit, že zastupitelstvo obce by mělo vytvořit v prostorách, kde zasedá, takové podmínky, aby veřejnost, chápaná v širším slova smyslu (nejde pouze o občany obce), měla reálnou možnost nerušeně sledovat zasedání zastupitelstva obce (případně se ústně vyjadřovat, pokud jim toto právo přiznává zákon).
Podle mého názoru je tak logické, aby byly "první řady" v místnosti, kde se koná zasedání zastupitelstva obce, vyhrazeny (například jednacím řádem) těm občanům, kterým obecní zřízení výslovně přiznává při zasedání zastupitelstva obce příslušná práva. Konkrétně jde například o právo občana obce, který dosáhl věku 18 let, vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem /§ 16 odst. 2 písm. c)], vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to buď písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce [§ 16 odst. 2 písm. d)/ atd. Nositeli uvedených práv jsou též i fyzické osoby, které dosáhly věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost (§ 16 odst. 3) a dále takové fyzické osoby, které dosáhly věku 18 let, jsou cizími státními občany a jsou v obci hlášeny k trvalému pobytu, stanoví-li tak mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána a která byla vyhlášena (§ 17 - v zásadě se nyní jedná o občany členských států EU). Právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce svá stanoviska v souladu s jednacím řádem zastupitelstva obce mají však také i čestní občané (§ 36 odst. 1 obecního zřízení). Z uvedeného výčtu osob lze tak ukázat na skutečnost, že příslušnými právy, která bezprostředně souvisejí s jednáním zastupitelstva obce, disponují nemalé skupiny občanů. Těmto skupinám občanů by proto měl být v místnostech jednání zastupitelstva obce vyhrazen tomu odpovídající prostor.
Na ostatní "reprezentanty veřejnosti" tak nutně musejí zbývat méně výhodná místa v zasedací místnosti. V tomto "rozvrstvení" veřejnosti však podle mého soudu nelze primárně spatřovat prvky diskriminace, neboť jsou zde pouze upřednostněny ty části veřejnosti, které obecní zřízení opravňuje k bezprostřednímu vyjadřování svých stanovisek na zasedání zastupitelstva obce. Zástupcům "novinářské obce" obecní zřízení žádné "privilegované" postavení ve srovnání s vyjmenovanými skupinami občanů nepřisuzuje, a proto je nutné při hodnocení obsahu příslušného jednacího řádu tuto skutečnost vnímat a zohlednit. Na druhou stranu bych však nepovažoval za správné, aby v případě, kdy vyhrazené prostory v jednací místnosti nejsou zcela obsazeny občany obce, případně dalšími občany disponujícími zmíněnými oprávněními, byli novináři potupně vykázáni do nedůstojných prostor, kde "není vidět ani slyšet". Ten, kdo řídí zasedání zastupitelstva obce (zpravidla starosta - § 92 odst. 1 věta třetí), má obvykle též na starosti zajištění pořádku v zasedací místnosti, a proto by měl v konkrétní situaci najít vždy rozumné (a mnohdy i kompromisní) východisko mezi požadavkem občanů realizovat svá zákonem daná práva při jednání zastupitelstva obce na straně jedné a nezastupitelnou rolí médií v demokratickém státě v poskytování informací z jednání orgánů veřejné moci na straně druhé.
Mgr. JAN BŘEŇ
právník
