Zatímco postavení, pravomoci a činnost orgánů obce upravují zákony, podrobnosti související s jejich jednáním jednací řády. Jednací řády kolektivních (vícečlenných) orgánů obce jsou svojí povahou vnitřními organizační předpisy, jejichž cílem je upravit zásady (postupy) jednání orgánů obce. Vydává...
Zatímco postavení, pravomoci a činnost orgánů obce upravují zákony, podrobnosti související s jejich jednáním jednací řády.
Jednací řády kolektivních (vícečlenných) orgánů obce jsou svojí povahou vnitřními organizační předpisy, jejichž cílem je upravit zásady (postupy) jednání orgánů obce. Vydává je příslušný orgán obce svým usnesením. Nelze je však vydat formou právního předpisu obce - obecně závaznou vyhláškou. Konkrétní obsah jednacího řádu, žádný předpis nestanoví, přístup k jeho zpracování proto není jednotný.
Než se budeme zabývat podrobnostmi obsahu jednacích řádů, uvedeme několik postřehů k přijímání usnesení a pořizování zápisu z jednání orgánů obce.
NĚKOLIK SLOV K USNESENÍ
Usnesení lze charakterizovat jako projev vůle orgánů obce a orgánů, které jimi byly zřízeny - výborů zastupitelstva a komisí rady obce (dále též jen orgán obce). Usnesení je výsledným produktem jejich jednání, jeho formu však zákon o obcích (dále jen zákon) nestanovuje.
Orgán obce je schopen se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů (§ 87, § 101 odst. 2, § 118 odst. 3, § 122 odst. 4 zákona).
Usnesení je platné, pokud s ním souhlasila nadpoloviční většina jeho členů a účinné jeho přijetím, není-li v usnesení stanovena pozdější účinnost. O usnesení se musí hlasovat bez ohledu na jeho obsah; usnesení, o kterém se nehlasuje, není usnesením podle zákona o obcích. Průběh hlasování o usnesení lze upravit v jednacím řádu. Hlasovat lze veřejně nebo tajně - záleží na tom, jak příslušný orgán obce v konkrétním případě rozhodne. Orgán obce, který usnesení přijal, by měl následně kontrolovat jeho plnění. Zákon svěřuje kontrolnímu výboru oprávnění kontrolovat plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena (§ 119 odst. 3).
NĚKOLIK POZNÁMEK K ZÁPISU Z JEDNÁNÍ
Zápis se pořizuje o průběhu zasedání zastupitelstva obce (dále jen zastupitelstvo) a musí být pořízen do 10 dnů po jeho skončení (§ 95); dále ze schůze rady obce (dále jen rada) - zápis musí být pořízen do 7 dnů od jejího konání (§ 101 odst. 3). Avšak nestanoví povinnost pořizovat zápis z jednání výborů zastupitelstva ani z jednání komisí rady. Zastupitelstvo ale povinnost pořizovat zápis z jednání výboru může stanovit v jednacím řádu pro výbory, rada obdobně v jednacím řádu pro komise - pokud se tyto orgány rozhodnou takové jednací řády vydat.
Výborům zastupitelstva a komisím rady sice zákon neukládá povinnost pořizovat zápisy z jejich jednání, písemně však vyhotovují usnesení jimi přijatá. Výbory jsou povinny vyhotovit usnesení písemně podle § 118 odst. 2 zákona. Komisím tuto povinnost výslovně zákon nestanovuje, ale to, že i ony vyhotovují svá usnesení písemně, lze dovodit z ust. § 16 odst. 2 písm. e), kde se uvádí, že občan obce má právo mj. nahlížet do usnesení komisí rady.
Nahlížet do zápisu a usnesení z jednání zastupitelstva mají právo jeho členové a občané obce (§ 16) a další oprávněné osoby (§ 17) /dále jen oprávněné osoby/. Oprávněné osoby smí dále nahlížet do usnesení rady, výborů zastupitelstva a komisí rady a pořizovat si z nich výpisy /§ 16 odst. 2 písm. e)/. Do zápisu ze schůze rady mají právo nahlížet členové zastupitelstva (§ 101 odst. 3).
K ověření zápisu ze zasedání zastupitelstva, jak vyplývá z ustanovení § 95 zákona o obcích, určí zastupitelstvo minimálně dva ověřovatele (lze dovodit, že z členů zastupitelstva). Ti zpravidla o výsledku svého ověření podají zprávu na nejbližším zasedání zastupitelstva.
V této souvislosti jsme se již setkali s několika problémy:
v době pořizování zápisu určený ověřovatel pozbude mandátu, zápis neověří a na nejbližším zasedání zastupitelstva zprávu o ověření zápisu nepodá,
přestože byl zastupitelstvem jako ověřovatel určen, s touto funkcí souhlasil, nesplnil svůj úkol a k ověření zápisu se nedostavil,
z jiných důvodů zápis neověřil (například má námitky vůči obsahu zápisu).
Pokud ověřovatel zápis neověří jen proto, že již nemá mandát člena zastupitelstva, nebo že se k ověření z jakéhokoliv důvodu nedostaví, mělo by zastupitelstvo, podle našeho právního názoru, tuto skutečnost vzít usnesením jen na vědomí. Jestliže by však důvod neověření spočíval v námitkách ověřovatele vůči obsahu zápisu a plnění při- jatých usnesení, mělo by zastupitelstvo o námitkách ověřovatele stejně jako o případných námitkách dalších členů zastupitelstva proti zápisu rozhodnout (§ 95).
V případě zápisu ze schůze rady se ověřovatelé neurčují, podle § 101 odst. 3 zákona o obcích podepisuje zápis starosta spolu s místostarostou nebo jiným radním. Proti zápisu může člen rady obce podat námitky, o kterých rozhodne nejbližší schůze rady.
KDO MUSÍ VYDAT JEDNACÍ ŘÁD
Zastupitelstvo obce: Je nejvyšším orgánem obce v samostatné působnosti. Působnost zastupitelstva může stanovit jen zákon. Základní pravomoc vyhrazená zastupitelstvu je uvedena v zákoně. Obecné úkoly zahrnuje § 84, majetkoprávní úkony § 85. Zastupitelstvo si může vyhradit i další věci patřící do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny radě podle § 102 odst. 2. Zastupitelstvo rozhoduje také o některých věcech vyhrazených radě v případě, že se rada nevolí. Další pravomoci zastupitelstva stanoví zvláštní zákony.
Zastupitelstvo může (§ 117) zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Povinně zřizuje výbory finanční, kontrolní a za určitých podmínek stanovených zákonem o obcích rovněž výbor pro národnostní menšiny.
Zákon v § 96 stanoví, že zastupitelstvo vydá jednací řád, v němž uvede podrobnosti o jednání zastupitelstva. O jednacím řádu výborů však nehovoří. Podle našeho názoru je však potřebné určit jednotné zásady (postupy) jednání všech výborů zastupitelstva. Jednací řád výborů zastupitelstva může být vydán jako součást jednacího řádu zastupitelstva nebo samostatně.
Rada obce: Je výkonným orgánem obce v samostatné působnosti. V oblasti přenesené působnosti rozhoduje rada, jen stanoví-li tak zákon. Vyhrazené pravomoci rady uvádí § 102 odst. 2 zákona. Rada zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, jestliže nejsou vyhrazeny zastupitelstvu nebo si je zastupitelstvo nevyhradilo.
Zákon v § 101 odst. 4 stanoví, že rada vydá jednací řád, v němž uvede podrobnosti o jednání rady. Jsme opět toho názoru, že je vhodné, aby současně s jednacím řádem rady byl vydán i jednací řád komisí rady, a to buď jako součást jednacího řádu rady nebo samostatně.
Jednací řády je vhodné dále doplnit pravidly pro předkládání materiálů zastupitelstvu a radě, (pokud tato pravidla nejsou součástí již samotných jednacích řádů).
(Příště: Co upravují jednací řády včetně vzorů.)
PAVLA SAMKOVÁ
MIROSLAV BÝMA
právníci, Ostrava
