Menu
e-shop
V Poslanecké sněmovně aktuálně čeká na závěrečné schválení sněmovní tisk č. 845[1], který zahrnuje novelizace zákona o obcích, správního řádu, zákona o právu na digitální služby a dalších právních předpisů s cílem umožnit širší uplatnění digitálních řešení ve veřejné správě a rozšířit možnost využití institutu společenství obcí. Návrh byl předložen v listopadu 2024 a druhým čtením prošel na jaře 2025.
Rozšíření možností meziobecní spolupráce
Novela je dalším krokem k posílení efektivní obecní spolupráce prostřednictvím institutu společenství obcí. Návrh zároveň vznikl na základě poptávky samotných obcí sdružených ve společenství. Už dnes lze ve společenství sdílet úředníky či jiné zaměstnance včetně pedagogických pracovníků.
Pilotně se obcím umožní pověřit společenství obcí (jejímž jsou členy) vypracováním společného plánu dopravní obslužnosti v daném území a zřízením společné obecní policie. Obecní policie přitom chybí zejména v menších obcích, které na její zřízení nemají dostatek prostředků. V současnosti žije na území bez obecní policie přibližně 3 miliony obyvatel.
Novela do budoucna také umožní, aby mohly obce dobrovolně přenést na společenství obcí výkon kompetencí, případně je v budoucnu odebrat. Předem to ale musí umožnit příslušný zákon. Novela sama o sobě státní správu ani jinou veřejnou správu nepřenáší.
Návrh dále nově ukotvuje také možnost posunutí nočního klidu. Současná právní úprava totiž umožňuje noční klid jen zkrátit. Zároveň o případném posunu vždy rozhoduje zastupitelstvo obce. Pokud obec má zájem může nově rozhodnout i o prodloužení nočního klidu, a to selektivně - například pouze ve vybrané dny. Z tohoto pohledu tedy obcím, podobně jako u předešlých úprav novely, nevzniká nová povinnost - vzniká jen nová možnost zavést zmocnění k „paušální“ (režimové) úpravě doby nočního klidu.
Klíčové agendy v oblasti digitální transformace
Návrh přináší rovněž právní rámec pro několik digitalizačních agend, které mají významný potenciál zefektivnit výkon veřejné správy. Do správního řádu se zavádí právní úprava automatizovaného rozhodování, která umožní, aby v přesně vymezených případech, typicky u jednoduchých a rutinních agend, mohla být rozhodnutí vydávána bez přímé účasti úřední osoby. To však pouze tehdy, pokud zákonná úprava i povaha projednávané věci umožňují zcela jednoznačný výklad právních norem bez správního uvážení, hodnocení důkazů nebo posuzování neurčitých právních pojmů. Zároveň zůstává zachována možnost přezkumu takového rozhodnutí člověkem. Součástí návrhu je rovněž nově zakotvená možnost vést ústní jednání nebo jeho část prostřednictvím videokonferenčního přenosu. Tento způsob může správní orgán zvolit, pokud to umožňuje technické zázemí a charakter řízení, přičemž účastníkům zůstává plné právo na fyzickou účast. Návrh reflektuje zkušenosti ze soudního řízení i zahraniční praxe a představuje další nástroj, jak urychlit a zefektivnit správní procesy bez zásahu do práv účastníků. Bezpečnost a důvěryhodnost tohoto režimu je zajištěna kombinací autentizačních prvků a standardů kybernetické bezpečnosti.
Třetí významnou změnou v oblasti digitalizace je umožnění podepisování elektronických podání přímo na tzv. podpisovém zařízení, typicky tabletu, a to při asistovaném vyplnění úřední osobou. Novela tím reaguje na situaci, kdy uživatel nemůže při osobní návštěvě úřadu připojit uznávaný elektronický podpis k elektronickému úkonu, protože vzniká na zařízení úředníka. Nově navržená možnost má za cíl celý proces zjednodušit a odstranit potřebu listinné formy tam, kde není technicky ani věcně odůvodněná.
Legislativní klíč k efektivnějším službám
Navrhované změny společně vytvářejí praktický rámec, který odpovídá aktuálním potřebám samospráv i celé veřejné správy. V oblasti meziobecní spolupráce rozšiřuje dostupné nástroje a reaguje na poptávku, která vzešla přímo z území. V oblasti digitalizace pak odstraňuje dosavadní legislativní bariéry, které brzdily nasazení technologií, jež jsou již dnes technicky dostupné a organizačně zvládnutelné.
Zavedení možnosti distančního ústního jednání, automatizovaného rozhodování nebo podpisu přes digitální zařízení nepředstavuje revoluci, ale potřebné právní narovnání. To, co dnes v některých agendách působí jako výjimka, by mělo být do budoucna běžným standardem.
Z pohledu obcí i správních orgánů je proto ve veřejném zájmu, aby byl návrh přijat ještě v tomto volebním období. Odklad by znamenal odsun implementace pravděpodobně o další dva roky, spojený s pokračující zbytečnou zátěž, neefektivitou a nevyužitým potenciálem, který si veřejná správa v roce 2025 již nemůže dovolit.
Pavlína Hojná, právnička
Patrícia Petreková, analytička
Lobbio, z. s.*
[1] Návrh poslanců Tomáše Dubského, Milady Voborské, Martiny Ochodnické, Jiřího Havránka a Jiřího Carbola na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a další zákony v souvislosti s podporou spolupráce obcí:
