Krajské úřady byly po přechodu kompetencí ze zrušených okresních úřadů postaveny před velmi složitý problém, totiž zajistit průhlednost financování veřejné sféry. Zároveň se zjištěním stavu hospodaření v jednotlivých regionech byly odhaleny značné rozdíly v metodickém řešení a také závažné...
Krajské úřady byly po přechodu kompetencí ze zrušených okresních úřadů postaveny před velmi složitý problém, totiž zajistit průhlednost financování veřejné sféry. Zároveň se zjištěním stavu hospodaření v jednotlivých regionech byly odhaleny značné rozdíly v metodickém řešení a také závažné nedostatky.
Pragmatické řešení problému vyžaduje určitou unifikaci. Taková unifikace musí do činností organizace pronikat pouze tak, aby řešila otázky obecnějšího rázu, a současně nesmí omezovat řešení individuálních případů. Tento přístup pak může snížit pracnost, zkvalitnit výsledky a v neposlední řadě i zajistit lepší kontrolu. Mezi nástroje pro dosažení těchto cílů patří bezesporu metodika. Je potěšitelné, že od počátku fungování krajů se na většině z nich prosadila filozofie založená na unifikaci metodiky rozpočtu a účetnictví.
Pouze kvalitní datová základna je totiž schopna zabezpečit srovnatelnost hospodaření s majetkem a přehled o jeho pohybech, srovnatelnost běžného hospodaření jednotlivých skupin organizací (např. kultura, školství, sociální věci) a získání dalších rozhodných údajů pro jejich řízení a hodnocení. Zmiňované prosazení jednotné metodiky je jak pro krajské úřady, tak pro jednotlivé podřízené organizace výhodné.
Neoddělitelné spojení metodiky s výkaznictvím a jejich vhodné využití přináší vyšší efekt při přezkoumání hospodaření. Existují tři úrovně, které musí být metodikou řešeny, a to úroveň celostátní, krajská a základní. Do úrovně celostátní a krajské může vstupovat kraj doporučeným řešením analytického členění. Výsledkem pak může být jednoznačná kontrola například okruhů analytik základního běžného účtu, rozvahy - test rovnosti aktiv a pasiv, úvěrů čerpaných přímo z úvěrového účtu, poskytnutých dotací a transferů, účtování o limitních dotacích, pokladny rozpočtového hospodaření měst, dlouhodobého majetku, podrozvahových účtů, sociálního fondu, ostatních účelových fondů atd.
Při použití propracované a sjednocené metodiky dospějeme k závěru, že převážnou část předmětu přezkoumání lze díky ní lépe realizovat. Běžné vazby vyplývající z činnosti orgánů veřejné správy mohou poskytnout podklady nebo informace k vyhledání či doložení závad. Tyto podklady lze následně použít při návrhu opatření směřujících k nápravě zjištěných nedostatků, která by měl územní celek na základě zprávy o výsledku přezkoumání přijmout.
metodik společnosti GORDIC
