Poměrně novým trendem městské správy u nás je obrat pozornosti k vlastní vizuální prezentaci, tj. úsilí o zavedení jednotného vizuálního stylu (JVS). Jednotný vizuální styl (corporate identity) znamená užívání vizuálně sjednocených prvků komunikace a prezentace (loga,...
Poměrně novým trendem městské správy u nás je obrat pozornosti k vlastní vizuální prezentaci, tj. úsilí o zavedení jednotného vizuálního stylu (JVS).
Jednotný vizuální styl (corporate identity) znamená užívání vizuálně sjednocených prvků komunikace a prezentace (loga, písma, barevnosti a ostatních grafických prvků) způsobem, který vyjadřuje charakter či identitu instituce (města) a současně v sobě účinně nese sdělení, adresované veřejnosti. Jednotný vizuální styl je zakotven v grafickém manuálu, který kodifikuje všechny důležité prvky vizuální komunikace a jasně stanovuje pravidla jejich užívání. Grafický manuál má v rámci instituce povahu závazně přijatého dokumentu či normy, jejíž porušení může být sankcionováno.
Zavedení jednotného vizuálního stylu výrazně přispívá ke sjednocení komunikace uvnitř úřadu, mezi organizacemi zřizovanými městem navzájem, i směrem k veřejnosti. Jednoznačně stanovené prvky komunikace jsou v komunikačním procesu nezkresleně vnímány a identifikovány s městskou správou. V konečném důsledku zavedení a dodržování vizuálního stylu umožňuje vést komunikaci efektivněji a úsporněji, s výrazně menší možností formálních i obsahových pochybení.
Jednotný vizuální styl tvoří základní prvky: značka (logo), písmo, barevnost, způsob pojednání merkantilních, informačních a prezentačních tiskovin a ostatních nosičů informací, v případě měst také pravidla používání historického heraldického znaku.
Značka je stěžejním prvkem vizuálního stylu a také základním nositelem obsahu, tj. identity města. Značku můžeme chápat jako symbol města, vyjádření jeho postavení či základních charakteristik (historie, tradice, ambice v rozvoji aj.). Značky obecně mohou mít různou vizuální podobu (obrazové, slovní, písmové a kombinované). Tvorba značek přísluší zkušeným profesionálům, tj. grafickým designérům. Ne každý grafik totiž zná zákonitosti tvorby značek, které spočívají především ve schopnosti jejich rozvedení do konkrétních aplikací.
Písmo sloužící ke komunikaci by mělo být jednotné. V tomto ohledu je zcela nežádoucí běžná praxe, kdy zaměstnanci v úředních textech používají různé typy písma, náhodně zvolené v počítači.
Zvolená barevnost zvýrazňuje identitu města, vyjádřenou značkou.
Jednotný styl tiskovin (rastr) je dán základním vizuálním konceptem úředních a informačních tiskovin. Stanoví umístění značky v ploše, její velikost v konkrétních aplikacích, přípustné a nepřípustné varianty, umístění a velikost textů, užití barevnosti a umístění ostatních komunikačních symbolů a obsahů (datum, oslovení, adresa, telefon apod.).
Ostatní prvky komunikace a prezentace, jako jsou internetové stránky, městská periodika, orientační systémy, označení budov a majetku, prostorové poutače, identifikační karty zaměstnance, propagační předměty apod., jsou základními příklady aplikací jednotného vizuálního stylu. Také jejich koncepty by měly být součástí grafického manuálu.
Pravidla užívání heraldického znaku zakotvená v grafickém manuálu by měla jednoznačně vymezit příležitosti a způsoby používání městského znaku v koexistenci s moderní značkou města.
