Ještě k problematice rozpočtového výhledu V Moderní obci č. 2/2001 jsme se zabývali základní problematikou rozpočtového výhledu, jehož vypracování je zakotveno v zákoně č. 250/2000 Sb. Význam tohoto dokumentu dosud většina samosprávných subjektů ani zdaleka nepochopila. Jeho pořízení je mnohde...
Ještě k problematice rozpočtového výhledu
V Moderní obci č. 2/2001 jsme se zabývali základní problematikou rozpočtového výhledu, jehož vypracování je zakotveno v zákoně č. 250/2000 Sb. Význam tohoto dokumentu dosud většina samosprávných subjektů ani zdaleka nepochopila. Jeho pořízení je mnohde považováno za zbytečné mrhání časem, a zejména za plýtvání prostředky, potřebnými na jeho zpracování.
Takové názory jsou pro úspěšné hospodaření s veřejnými prostředky naprosto nezdravé, jiné negativně ovlivňují rozvoj subjektu. Mimo jiné mohou vést k nežádoucímu zadlužování.
Bylo by vhodné, aby se s problematikou rozpočtového výhledu seznámili nejen pracovníci, jimž je jeho zpracování svěřeno, ale též management a zastupitelstva obcí, měst a krajů.
Analýza hospodaření
Rozpočtový výhled, má-li splnit svůj účel a má-li být správně vypracován, musí vycházet z analýzy hospodaření subjektu v minulých alespoň třech letech. Má-li být analýza postavena na pevných základech, je třeba ji provést samostatně v oblasti rozpočtových položek běžných, odděleně od rozpočtových položek kapitálových.
Při odpovědném a kvalitním provedení rozboru zpracovatel zjistí, že i rozpočtové položky lze rozdělit na příjmy a výdaje každoročně se opakující a nahodilé. Současně může určit pravidelně se opakující příjmy a výdaje, jejichž výše může být subjektem ovlivňována.
Základem rozpočtového výhledu je analýza především pravidelně se opakujících příjmů a výdajů. Tato analýza umožňuje zpracovateli poměrně kvalifikovaný odhad vývoje rozpočtových položek v budoucích obdobích. Takto získává objem volných finančních prostředků, které mohou být použity na úhradu investic, splácení úvěrů atd. Získaný základní rozpočtový výhled poslouží následně k vytvoření komplexního výhledu zpracováním finančních nákladů potřebných k realizaci předpokládaných investic.
Má-li rozbor poskytnout žádoucí podklady pro sestavení rozpočtového výhledu, měl by obsáhnout především tyto oblasti:
- vývoj objemu rozpočtu v jednotlivých letech minulosti a jeho vnitřní třídění, a to z hlediska krátkodobého i dlouhodobého;
- posouzení možnosti ovlivnit objem a vývoj příjmů a výdajů;
- rozbor daňových a nedaňových příjmů;
- specifikace a vývoj běžných výdajů;
- objektivní posouzení únosné výše dluhové služby;
- posouzení investičních (kapitálových) potřeb a způsob jejich financování.
Kvalita odhadů
Pro zpracování rozpočtového výhledu mají zásadní význam odhady vyplývající z provedených analýz. Na přesnosti a správnosti odhadu je pak závislá reálnost finálního dokumentu.
Kvalitu výhledu ovlivňuje:
- výsledná, odpovědně provedená analýza plnění rozpočtu minulých období;
- vyhodnocení skutečných potřeb a určení jejich priorit;
- monitoring hospodaření v každém běžném roce, tj. průběžné sledování plnění rozpočtu a včasná aktualizace rozpočtového výhledu při zjištění změn, k nimž oproti původním předpokladům dochází. Stejně je třeba reagovat při změně legislativy.
Rozpočtový výhled je specifickým druhem střednědobého, resp. dlouhodobého plánu, který vyžaduje průběžné monitorování, aby neztratil svůj význam a trvalou platnost.
Rozpočtový výhled přináší z celkového náhledu subjektu, který jej zpracoval, především:
- výrazné zkvalitnění řízení hospodaření;
- odvrácení hrozby možného přeúvěrování, a tedy stabilní finanční situaci;
- rychlou orientaci ve finančních možnostech, a to i pro nově zvolené zastupitelstvo;
- usnadnění projednávání úvěrů s peněžními ústavy a s fondy o mimořádné a účelové dotace;
- možnost navázání na střednědobý výhled, který je ze zákona č. 218/2000 Sb. povinna sestavovat vláda (§ 4 odst. c, podle kterého střednědobý výhled státního rozpočtu obsahuje výdaje na vybrané programy reprodukce majetku, u nichž výši účasti státního rozpočtu na jejich financování schválila vláda).
Střednědobé či dlouhodobé plánování (rozpočtový výhled) je zaměřeno na hospodaření s finančními prostředky, jež samosprávný orgán bude využívat zejména při zajišťování investic.
O pořízení investic ve veřejném sektoru a jejich financování z návratných prostředků rozhoduje jedno zastupitelstvo, splácení dluhu však budou muset obstarat v budoucnu další volená zastupitelstva. Je proto nutné o investicích rozhodovat uvážlivě a při dluhovém financování pořizovat pouze takové, z nichž prokazatelně budou mít užitek i příští generace. Z toho plyne, že dlouhodobá investiční strategie orgánů veřejné správy je naprosto nezbytná a je nutno ji podrobně promítnout rovněž do rozpočtového výhledu.
V přímé souvislosti s investiční strategií je otázka možné zadluženosti obce. Pro zjištění možného úvěrového zatížení subjektu je rozhodující dlouhodobá prognóza výše přebytku běžného rozpočtu na uvažovanou dobu splácení úvěru. Přebytek běžného rozpočtu v jednotlivých letech by tedy měl být jedním z rozhodujících ukazatelů pro možnosti zadlužení a únosná roční dluhová služba by se měla rovnat nejnižšímu plánovanému přebytku běžného rozpočtu po celou dobu umořování dluhu. Snad právě v této fázi se nejmarkantněji ukazuje plný význam rozpočtového výhledu.
Odborná připravenost
Vypracování rozpočtového výhledu s vypovídající schopností, a tedy v potřebné podrobnosti je náročné nejen z časového hlediska, ale rovněž na odbornou připravenost zpracovatele. Odbornost je třeba hledat mezi pracovníky zabývajícími se přípravou běžného rozpočtu, který by měl obdobně jako rozpočtový výhled vycházet z analýzy plnění v předchozím roce. Pořízení komplexního rozpočtového výhledu a jeho snadnou údržbu podpoří počítačové zpracování, případně využití speciálního programu, který je v současnosti na trhu.
Rozpočet na běžný rok, který je základním nástrojem řízení, má pouze krátkodobou účinnost. Řízení měst a obcí by však měl být proces, vycházející z dlouhodobých cílů. Tomu by měly odpovídat rovněž nástroje nutné k jejich prosazování. Z tohoto pohledu se pak rozpočet jeví jako dokument, který je možné považovat za výchozí při tvorbě řídících materiálů s dlouhodobou platností. Zdůvodnění této skutečnosti můžeme spatřovat např. v okolnosti, že rozpočet nemůže v plném rozsahu obsáhnout investiční akce trvající déle než jeden rozpočtový rok.
Kromě již uvedených přínosů rozpočtový výhled umožňuje:
- zlepšení a zjednodušení zpracování rozpočtu běžného roku, neboť výhled je základem pro jeho sestavení;
- koncepční a plánovité financování běžných i investičních potřeb subjektu;
- přehled o možnostech hospodaření subjektu v budoucích obdobích a o využití návratného způsobu financování (půjčky, úvěry, dotace);
- dlouhodobý komplexní pohled na výsledné hospodaření a finanční situaci subjektu.
V souladu s požadavkem zvýšení hospodárnosti veřejných rozpočtů a zkvalitnění řízení územních samosprávných celků je tedy rozpočtový výhled nejen potřebný, ale i nezbytný.
Jan Obrovský,
AQUE Brno,
poradenství pro komunální sféru
