NUTS 2 Region Jihovýchod je tvořen 12 okresy, rozdělenými do krajů Jihlavského a Brněnského. Výměrou 13 987 km2 je druhým největším NUTS 2 a tvoří zhruba 17 % rozlohy České republiky. Populačně je největší územní statistickou jednotkou (1,6 mil. obyvatel, tj. 16,5 % obyvatel ČR). Hospodářské...
NUTS 2
Region Jihovýchod je tvořen 12 okresy, rozdělenými do krajů Jihlavského a Brněnského. Výměrou 13 987 km2 je druhým největším NUTS 2 a tvoří zhruba 17 % rozlohy České republiky. Populačně je největší územní statistickou jednotkou (1,6 mil. obyvatel, tj. 16,5 % obyvatel ČR).
Hospodářské podmínky území jsou dány nejen sousedstvím s Rakouskem, ale i relativně dobrou komunikační polohou a infrastrukturou. Využití výhodné polohy spolu s metropolitním charakterem oblasti Brna při intenzivnějším rozvoji kontaktů nejen s okolními regiony, ale i s Rakouskem, Slovenskem a Polskem je do budoucna pro region velkou příležitostí.
Rozhodující rozvojové a ekonomické činnosti soustřeďuje zejména město Brno (390 tis. obyv.), okolo kterého vznikla rozsáhlá Brněnská sídelní regionální aglomerace. Tento pól rozvoje oslabuje svým významem postavení jiných okresních center. V jihlavské části regionu je krajské město ve vyrovnanějším ekonomickém postavení v porovnání s ostatními regionálními středisky.
Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele vytvořený na území regionu dosáhl v roce 1997 okolo 88,6 % úrovně ČR, resp. 57,7 % úrovně Evropské unie (EU). Nezmění-li se současné zásady poskytování pomoci, bude mít v budoucnu region možnost získat prostředky EU, určené na rozvoj regionů.
Jihovýchod je v porovnání s ostatními NUTS 2 nejméně urbanizovaným celkem. Jeho sídelní struktura je heterogenní, v oblasti úvalů převažují větší sídla venkovského typu, na Českomoravské vysočině naopak sídla malá. V 72 městech regionu žije jen 61,2 % obyvatel. Hodnotou hustoty zalidnění (119 obyv./km2) se tento region pohybuje mírně pod průměrnou hustotou obyvatel ČR (131 obyv./km2). Ve srovnání s celostátními průměry se zde soustřeďuje více lidí v 385 obcích o velikosti 2000-9999 obyvatel (21,3 %, zatímco v ČR 19,5 %).
V jihlavské části území jsou nejčetněji zastoupeny nejmenší obce do 500 obyvatel. V obcích s 10 tis. a více obyvateli žije jen 45,2 % obyvatel (průměr ČR činí 55,1 %). Těchto obcí je zde pouze 17, přičemž uvedený podíl je značně ovlivněn městem Brnem.
Demografický vývoj regionu v současnosti stagnuje. V roce 1998 vykázal úbytek 900 obyvatel, z toho nejvíce okres Brno-město 1139 obyvatel. Nejvyšší přírůstek obyvatel naopak zaznamenal okres Brno-venkov (663 obyv.). Průměrný věk obyvatel regionu (38,1 let) odpovídá celorepublikovému průměru (ČR 38,2). Podíl populace do 15 let (17 % obyvatel) a populace nad 65 let věku (14 %) na celkovém počtu obyvatel koresponduje s celostátním průměrem.
DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Region je relativně dobře propojen s okolním územím. Hlavní komunikační osu představuje dálnice D1 (Praha-Brno-Vyškov) a D2 (Brno-Hustopeče-Lanžhot-Slovensko /Bratislava/), silnice R46 (směr Prostějov), I/52 (z Brna jako R52 - Mikulov-Rakousko /Vídeň/) a I/38 (E59) Jihlava-Vídeň. Modernizací procházejí oba železniční koridory.
Součástí 1. tranzitního železničního koridoru je trať (Praha)-Česká Třebová-Brno-Břeclav-(Slovensko, Rakousko), součástí 2. železničního koridoru trať (Bohumín)-Břeclav-Přerov. Dopravní obslužnost je nedostatečná hlavně v periferních regionech okresů Znojmo a Třebíč. Na území regionu je řada silničních, železničních i pěších přechodů do Rakouska a Slovenska.
Výhodné poloze regionu částečně odpovídá stav technické infrastruktury. Brzdu dalšího rozvoje tvoří v okresech Znojmo (na veřejnou kanalizaci není napojeno ani 40 % obyv.), Brno-venkov a v okrajových regionech okresů Hodonín, Třebíč a Břeclav. Investice do infrastruktury v periferních regionech byly v minulosti značně podhodnoceny.
PRŮMYSL A ZAMĚSTNANOST
Hospodářská a průmyslová základna regionu je i přes probíhající restrukturalizaci relativně pestrá. Region (zejména brněnská aglomerace) představuje největší základnu strojírenského a kovodělného průmyslu v ČR. Z hlediska podílu na celostátní produkci hraje velkou roli dřevozpracující průmysl (30 % celostátní produkce). Silně je zastoupeno i nábytkářství a tradiční textilní a kožedělná výroba.
Dalším významným odvětvím je výroba elektrické energie (Jaderná elektrárna Dukovany produkuje 20 % výroby elektrické energie ČR). Jako důsledek období transformace ekonomiky je ve struktuře zaměstnanosti v regionu patrný úbytek pracovních míst v průmyslové výrobě (pokles o 24 %, v Brně však o 41 %).
Růst pracovních příležitostí zaznamenal průmysl polygrafický a elektrotechnický. Poklesl význam odvětví těžby nerostných surovin, kožedělného, textilního a nábytkářského průmyslu. Podíly zaměstnanosti v sekundéru (40,2 %) i v terciéru (51,5%) nedosahují celostátního průměru.
Pro zaměstnanost v regionu by bylo velmi významné zamýšlené vytvoření průmyslové zóny na Černovické terase, kde by se mohly vytvořit pracovní příležitosti pro zhruba 11 tisíc zaměstnanců. Dalších až 15 tisíc pracovníků by zaměstnaly firmy zabezpečující pro podniky v této zóně dodavatelské a obslužné činnosti.
Míra nezaměstnanosti regionu (8,9 % k 31. 8. 2000) je mírně pod celorepublikovým průměrem (9,0 %). Region zde vykazuje velké územní rozdíly, nejnižší míru nezaměstnanosti má okres Pelhřimov (4 %), nejvyšší Hodonín (13,8 %) a dlouhodobě Znojmo (10,7 %). Všeobecně jsou vysokou mírou nezaměstnanosti postiženy zejména okrajové venkovské oblasti.
Jihovýchod má dosud nepříliš využívané možnosti v rozvoji cestovního ruchu. Jeho významné postavení determinují přírodní předpoklady, např. Národní park Podyjí, CHKO Pálava a Moravský kras. Obdobnou roli pro ekonomický rozvoj regionu hraje i množství kulturních atraktivit, např. hrad Pernštejn, města Telč a Jihlava. V listině kulturního dědictví UNESCO jsou zařazeny Zelená hora u Žďáru nad Sázavou a Lednicko-Valtický areál. Sportovní aktivity, například turistika, vodní rekreace, lyžování jsou doménou především území Žďárských vrchů, Vranovské přehrady a Nových Mlýnů. Obchodní a urbanistická turistika je soustřeďována do Brna, sídla veletrhů a průmyslu.
PRIORITY
V rámci dokumentů pro přípravu na využití zdrojů ze strukturálních fondů EU byly v územních jednotkách NUTS 2 vypracovány Regionální operační programy. Jako hlavní strategický cíl pro období 2000-2006 bylo v dokumentu regionu Jihovýchod stanoveno zvýšení globální konkurenceschopnosti ekonomiky regionu.
První prioritou je rozvoj průmyslu a služeb, technická infrastruktura. K tomu bude přijata řada opatření, např. v oblasti přípravy průmyslových zón, podpory malého a středního podnikání, zřízení regionálního informačního a poradenského centra pro zahraniční investory apod.
Druhou je rozvoj zemědělství a venkovských oblastí. Třetí oblastí je rozvoj cestovního ruchu, např. prostřednictvím budování základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, zlepšování image regionu atd. Čtvrtou je oblast lidských zdrojů a sociální infrastruktury.
Pátou prioritou je životní prostředí, mezi opatřeními je např. omezení negativních dopadů lidské činnosti, přijímání environmentálních koncepcí obcí a měst, podpora rozvoje obnovitelných a alternativních zdrojů energie a úspory energie apod. Šestou je dopravní dostupnost regionu. K tomu bude přijata řada opatření, např. dobudování a modernizace páteřní dopravní sítě a komunikací regionálního významu apod.
HANA VESELÁ,
odbor koncepce regionálního rozvoje
Ministerstva pro místní rozvoj
Základní údaje
Výměra území v km2 13 897
Počet obcí (z toho měst) 1376 (72)
Počet obyvatel k 1. 1. 1999 1 660 441
Hustota obyvatel na km2 119
Přírůstek (úbytek)
obyvatel v r. 1998 -900
Míra nezaměstnanosti
k 31. 8. 2000 8,9%
HDP na 1 obyv. v r. 1997
ve srovnání s průměrem EU
(EU=100) 57,7
Počet soukromých podnikatelů
k 1. 1. 1999 223 077
(Zdroj: ČSÚ, MPSV, ARIS)
this is an informative post and it is very beneficial and knowledgeable. slime rancher 2
This is a great post that will help a lot of people out there. amanda the adventurer