Jsou upravené veřejné prostory úspěšné?

Jak ale vytvořit úspěšný veřejný prostor? Nejrozšířenější je představa, že takový prostor musí být pěkně upraven. V reakci na tento názor proběhla v Hradci Králové za posledních deset let vlna přestaveb a úprav náměstí, ulic i parků. Celá řada prostorů se změnila na pěší zóny. Zmizel socialistický asfalt z historických náměstí i nevzhledné typové veřejné osvětlení, lavičky či odpadkové koše. To vše nahradily tu více, tu méně zdařilé nové prvky. Staly se ale tyto prostory skutečně úspěšnými? Byly nemalé finanční prostředky vynaloženy účelně? Většinou byly upraveny centrální prostory, kde ale s úpravami pokračovat? Tváří v tvář těmto otázkám si musíme přiznat, že náš přistup k rozhodování o nemalých investicích na úpravu veřejných prostorů je v podstatě pocitový, stejně tak jako hodnocení úspěšnosti jejich úprav.

Poměrně snadno se dalo vysvětlit a pochopit, proč má být upraveno centrální náměstí nebo hlavní ulice. Budeme-li ale v úpravách pokračovat dále od centra - do městských částí, jak budeme zdůvodňovat náš výběr - pocity?

Dvě metody

Američtí architekti vedení W. H. Whytem vyvinuli v 70. letech 20. století několik metod zkoumání veřejných prostorů a zejména chování lidí v nich, které jsme se v polovině 90. let pokusili transformovat pro využití v podmínkách České republiky. Na základě této práce vznikly dvě metody vhodné pro užití v našich podmínkách, a to sčítání pohybu pěších a mapování chování. Tyto metody by nám mohly pomoci odpovědět na položené otázky.

Sčítání pohybu pěších je technika terénního sběru informací, při které se zjišťují údaje o počtu osob, které projdou sledovaným územím. Tato technika je vhodná pro výzkum zejména v uličních prostorech. Můžeme tak snadno zjistit, které ulice využívají pěší, které nikoli a tyto údaje porovnávat nejen ve vztahu k fyzickému vzhledu těchto ulic, ale například i k jejich vybavení obchody či zatížení automobilovou dopravou.

Překvapivě můžeme zjistit, že ošklivá ulice plná aut, ale i obchodů může být mnohem úspěšnější než "napucovaná" pěší zóna.

Druhá metoda - mapování chování - zkoumá činnosti lidí ve veřejných prostorech. Analyzuje prostor z hlediska jeho využití lidmi, zjišťuje, která místa ve zkoumaném prostoru patří mezi přitažlivá a lidmi navštěvovaná a která naopak jsou prázdná a neoblíbená. Na základě analýzy výsledků můžeme určit místa, jež je třeba vybavit (např. lavičkami, odpadkovými koši, dětskými prolézačkami) tak, aby se stala pro lidi opět přitažlivá.

Analýzou mapování chování můžeme také porovnávat podíl lidí na jednotlivých veřejných prostorech ve městě a objektivně stanovovat priority pro další investice do jejich úprav.

Metody zkoumání veřejných prostorů byly ve 2. polovině 90. let prověřovány Útvarem hlavního architekta v Brně na Mendlově náměstí a na náměstí Svobody.

Průzkum v Hradci Králové

V říjnu 2001 se uskutečnil první průzkum i v centru Hradce Králové. Bylo provedeno sčítání chodců ve čtrnácti ulicích a mapování chování na sedmi náměstích a prostorech.

Bylo zjištěno, že nejvíce lidí v centru Hradce projde ulicí S. K. Neumanna - více než 18 tisíc za den. Dalšími velmi frekventovanými ulicemi jsou Dukelská u OD TESCO - 13 tisíc chodců, Čelakovského (pěší zóna) 10,5 tisíce, ulice V Kopečku 10,2 tisíce chodců a překvapivě i Eliščino nábřeží u Sokolovny - 11,4 tisíce chodců za den. Oproti tomu relativně méně využívají chodci hlavní městský bulvár Gočárova třída - v průměru 5,4 tisíce osob za den. Nejméně jsou pak využívány ulice Hořická a Haškova - jen 2,2 tisíce osob za den.

Vedle toho je zajímavé srovnání využití jednotlivých prostorů města. Například 37 % všech lidí, kteří se ve sledovaný den ve městě pohybovali, jich bylo na neupraveném Riegrově náměstí. Naproti tomu upravené prostory Baťkova náměstí a Čelakovského ulice přilákaly pouze 4 %, resp. 7 % z nich. Z průzkumů jednoznačně vyplynulo, že další snažení v oblasti úprav veřejných prostorů by mělo město zaměřit právě na Riegrovo náměstí a na ulici Dukelskou, zejména v úseku u obchodního domu TESCO, kde se pohybuje nejvíce lidí.

Opakované sledování potom bylo provedeno v červnu 2002. Pro získání skutečně objektivních údajů by mělo být sledování veřejných prostorů prováděno pravidelně přibližně jedenkrát ročně, aby město mělo trvalý přehled o stavu a fungování veřejných prostorů a tím v podstatě objektivní informace o fungování města.

Pro srovnání - v dánské Kodani se takovéto průzkumy a jejich vyhodnocení dělají každoročně již přes 30 let a za tuto dobu se počet pěších v městském centru zvýšil 3,5krát, což je výrazný nárůst nejen živosti města, ale i obchodních aktivit v městském centru.

Vladimíra Šilhánková,

odbor strategického rozvoje města Magistrátu města Hradec Králové