Jednání rady obce jsou ze zákona neveřejná. Člen rady by měl zachovávat mlčenlivost o projednávaných otázkách. Jak postupovat ale proti těm členům rady, kteří ještě týž den vedou o některých otázkách »hospodské« diskuse a zpochybňují schválení a přijetí usnesení rady? Dotaz vychází z...
Jednání rady obce jsou ze zákona neveřejná. Člen rady by měl zachovávat mlčenlivost o projednávaných otázkách. Jak postupovat ale proti těm členům rady, kteří ještě týž den vedou o některých otázkách »hospodské« diskuse a zpochybňují schválení a přijetí usnesení rady?
Dotaz vychází z nesprávného předpokladu, že člen rady obce je obecně povinen zachovávat mlčenlivost o všech projednávaných záležitostech na jednání rady. Schůze rady obce jsou podle § 101 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), neveřejné, a to na rozdíl od zasedání zastupitelstva obce, která jsou vždy veřejná (§ 93 odst. 2 obecního zřízení).
Z neveřejného charakteru schůze rady však v žádném případě nelze dovodit, že průběh schůze a přijatá usnesení rady jsou »tajná«. Neveřejná podoba schůze rady obce znamená, že její jednání se konají bez účasti veřejnosti. Veřejnost nemá přístup na schůze rady a nemůže tak sledovat průběh schůze, stanoviska jednotlivých radních, výměnu jejich názorů apod. Na druhou stranu rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby (které nejsou členy zastupitelstva obce). Na základě § 110 odst. 5 obecního zřízení se schůzí rady povinně zúčastňuje tajemník obecního úřadu s hlasem poradním.
I když se veřejnost nemůže účastnit schůzí rady, má každý právo na poskytnutí informací o průběhu a výsledků jejího jednání. V souladu s § 16 odst. 2 písm. e) obecního zřízení má občan obce starší 18 let právo nahlížet do usnesení rady a pořizovat si z nich výpisy (tímto právem disponují i osoby, které dosáhly věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost). Osoby, které nesplňují uvedené podmínky, mohou získat příslušné informace o jednání rady postupem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
Skutečnost, že neveřejnost schůze rady nemá sama o sobě vliv na poskytování informací o jednání rady, potvrzuje i soudní judikatura. Z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 25. srpna 2005, sp. zn. 6 As 40/2004-62, vyplývá, že »neveřejnost schůze rady obce ani právo člena zastupitelstva obce nahlížet do zápisu ze schůze rady obce (§ 101 odst. 1 a 3 zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení) neomezují samy o sobě právo na informace (čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) ohledně skutečností obsažených v takovém zápisu. Povinný subjekt poskytující informace ze zápisu ze schůze rady obce jiné osobě než členu zastupitelstva obce je povinen zajistit zákonem stanovenou ochranu práv a svobod jiných osob způsoby předvídanými v § 12 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím; to ovšem neplatí, pokud občan obce požaduje informace z usnesení rady, k nimž má podle § 16 odst. 2 písm. e) zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení, zaručen přímý přístup formou nahlédnutí a pořízení výpisů«.
Kdy jde o povinnost mlčenlivosti?
Můžu jako starosta požadovat písemné stvrzení mlčenlivosti v souladu se zákonem od všech členů rady? Jak smím postupovat, když dojde k porušení slibu mlčenlivosti?
Jak vyplývá již z předchozího dotazu, členové rady obce nemají obecnou povinnost mlčenlivosti ohledně jednání rady obce. Proto starosta nemůže ani požadovat písemné »stvrzení mlčenlivosti« členů rady obce. Aby mohly být informace o průběhu a výsledcích schůze rady »utajeny«, muselo by jít například o záležitost tzv. utajovaných informací ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, a souvisejícího nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací.
Dalším obdobným případem by mohla být zákonem uložená povinnost mlčenlivosti. Například podle § 15 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, platí, že oprávněné úřední osoby jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděly v souvislosti s řízením a které v zájmu zajištění řádného výkonu veřejné správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny, nestanoví-li zákon jinak. Této povinnosti jsou oprávněné úřední osoby zproštěny jen z důvodů stanovených zvláštním zákonem nebo vysloví-li souhlas osoba, jíž se předmětná skutečnost dotýká. Rada obce může být správním orgánem ve smyslu § 1 odst. 1 správního řádu (například v řízeních o správních deliktech podle § 58 a 59 obecního zřízení) a potom její členové budou mít postavení oprávněných úředních osob s uvedenou povinností mlčenlivosti v rámci příslušného správního řízení (nebo případně jiného postupu podle správního řádu). Povinnost mlčenlivosti je dále uložena některými zvláštními zákony.
Mgr. JAN BŘEŇ
právník
