01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

K elektronické obchodní nabídce potřebujete souhlas adresáta

Od začátku září platí takzvaný antispamový zákon. Víte, co musíte udělat, abyste za odeslání nevyžádané nabídky nedostali pokutu až 10 miliónů korun? Vysvětluje soudní znalec profesor Vladimír Smejkal.

Od nabytí účinnosti zákona číslo 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, došlo k zásadní změně při zasílání nevyžádaných elektronických zpráv. Zatímco doposud platil princip opt-out, kdy musel příjemce zakázat zasílání těchto spamů, nyní platí opt-in, tedy odesílatel musí předem získat prokazatelný souhlas adresáta, a to i v případě, že to je již existující zákazník odesílatele-podnikatele. Zákon se vztahuje na veškeré formy elektronických zpráv: e-maily, zprávy SMS i faxy, nikoliv ale na přímý telemarketink, prováděný živou osobou.

Jakou má mít takový souhlas formu, aby platil před zákonem?

Zákon říká, že má jít o prokazatelný souhlas předem; nezáleží tedy na formě, ale na tom, zda je prokazatelný. Dle mého názoru to může být i odpověď e-mailem nebo kliknutí na souhlasím, ale oboje musí být archivováno a v případě onoho kliknutí doplněno nějakým (elektronickým) záznamem o tom, z jaké IP adresy a kdy bylo kliknuto, jakož i uvedeny údaje vztahující se k osobě, jenž klikla.

Pokud si firma takový souhlas nevyžádá, může poslat třeba svému zákazníkovi nový ceník či aktuální tiskovou zprávu, nebo už tím porušuje zákon?

Pokud nemá tento souhlas z dřívějška, například v rámci podpisu smlouvy, pak i v tomto případě musí mít prokazatelný souhlas předem. A navíc, zákazník musí mít jasnou a zřetelnou možnost jednoduchým způsobem, zdarma nebo na účet této firmy, odmítnout souhlas i při zasílání každé jednotlivé zprávy.

Do kdy mají firmy zmíněné souhlasy získat?

Od nabytí účinnosti zákona, tedy od 7. září 2004, musí mít každý, kdo chce posílat nevyžádané e-maily, tento předchozí souhlas. Jinými slovy - elektronické prostředky je zakázáno použít pro šíření nevyžádaných obchodních sdělení bez prokazatelného souhlasu adresáta. Zaslání elektronické pošty za účelem šíření obchodního sdělení je zakázáno také, pokud:

a) tato není zřetelně a jasně označena jako obchodní sdělení,

b) skrývá nebo utajuje totožnost odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečňuje,

c) je zaslána bez platné adresy, na kterou by mohl adresát přímo a účinně zaslat informaci o tom, že si nepřeje, aby mu byly obchodní informace odesílatelem nadále zasílány.

Jaký je postih?

Může dosáhnout částky 10 miliónů korun. Zákon říká, že: Právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající, která:

- používá elektronické prostředky k šíření nevyžádaných obchodních sdělení,

- neposkytla svému zákazníkovi možnost jasně, zřetelně, jednoduchým způsobem, zdarma nebo na její účet udělit či odmítnout souhlas s využitím jeho elektronického kontaktu pro potřeby šíření obchodních sdělení při zaslání každé jednotlivé zprávy,

- šířila obchodní sdělení bez prokazatelného souhlasu adresáta,

- pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která nebyla jasně a zřetelně označena jako obchodní sdělení,

- pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která skrývá identitu odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečnila,

- pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která utajuje identitu odesílatele, jehož jménem se komunikace uskutečnila,

- pro účely šíření obchodních sdělení zaslala elektronickou poštu, která uvádí neplatnou adresu, na niž by adresát mohl odeslat žádost o ukončení takové komunikace, se uloží pokuta do výše 10 miliónů korun.

Platí to například i pro mailovou agitaci politických stran?

Ne. Neplatí to ani pro jinou "nepodnikatelskou" nevyžádanou poštu, tedy ani pro zprávy ideologické, žertovné, od šílenců a podobně. Platí to pouze pro takzvaná obchodní sdělení, což jsou všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku fyzické či právnické osoby.

Proč se sankce nevztahují na politickou agitaci, či na nabídky kamuflované jako "rady"?

Na politickou situaci se nevztahují stejné podmínky, protože nikde na světě, tedy ani v EU, ani u nás, si kapři rybník nevypustí. Jinými slovy, směrnice Evropských společenství, z níž zákon vychází, o politické či jinak ideologické elektronické komunikaci nehovoří a není tedy příliš překvapující, že naši zákonodárci sami od sebe také nic takového do zákona nepřidali.

Co se týká kamufláže za radu, tam již je to složitější, neboť zákon zakazuje rozesílání jakýchkoliv nevyžádaných obdobných sdělení, a podle definice se to samozřejmě vztahuje i na rady, názory, testy... prostě na všechny formy sdělení určeného k přímé či nepřímé podpoře zboží či služeb nebo image podniku, fyzické či právnické osoby.

Hospodářské noviny, svět věcí/digital, 9. 11. 2004

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down