Jednou z dobrých zpráv z ekonomiky je i ta z agentury CzechTourism, že ČR loni navštívilo nejvíce turistů v historii. Zejména kvůli městské turistice a památkám. Tento hlavní motiv doplňují další aktivity - včetně církevní turistiky.
Sousloví církevní turistika se vžívá spolu s tím, jak stoupá zájem o návštěvu církevních památek různého rozsahu a významu. Pozornost o tuto část kulturního dědictví začíná už na místní úrovni.
BEZÚPLATNÉ PŘEVODY KOSTELŮ
V médiích se objevují zprávy, že v některých diecézích nabízí církev obcím z důvodu nedostatku prostředků na obnovu své stavby (především kostely či kaple) formou bezúplatného převodu. Moderní obec proto požádala o komentář zástupce římskokatolické a pro úplnost i evangelické církve.
Mgr. Tomáš Najbrt se za Českou církev evangelickou vyjádřil, že o případech, kdy by se budovy převáděly na obce, neví. Podle vyjádření tiskových mluvčích šesti z celkem osmi biskupství (včetně arcibiskupství olomouckého a pražského) je situace následující:
Na jižní Moravě je situace jiná než v Čechách, kde je méně věřících. O kostely se pečuje a slouží svým účelům.
Českobudějovická diecéze podobná opatření nepřipravuje.
Biskupství litoměřické nemá jednotnou koncepci převodu církevního majetku. Rozhoduje se ad hoc s vědomím závazku vůči předkům. Převod sakrálních prostor na jiné subjekty je krajním a ojedinělým řešením.
Olomoucká arcidiecéze podobné kroky neplánuje, budovy sakrální ani jiné neprodává ani nepřevádí. Péče o ně je dlouhodobě záležitostí farního společenství, často ve spolupráci s místní samosprávou a s využitím dalších zdrojů financování.
Plzeňská diecéze převádí bezúplatně kostely na obce či občanská sdružení už několik let. Někdy z iniciativy obcí či o. s., jež mají větší možnosti získat dotace na opravu. Nabízí-li církev kostel, o nějž není schopna se z finančních důvodů starat, je každý převod důkladně zvážen a rozhodně nejde o plošnou nabídku. Pokud jde o další využití, vždy je smluvně stanoveno, podmínkou je důstojné nakládání. Tam, kde se předpokládá využití k bohoslužbám, byť jen o Vánocích a poutích, je toto také smluvně ošetřeno. Za účelem záchrany památek církev pravidelně žádá o dotace, o podporu dané nemovitosti z rozpočtu obce/města, pořádá účelové sbírky, benefice aj.
V pražské diecézi je v současnosti několik kostelů bez pastoračního využití, většinou z důvodu rekonstrukce. U ostatních hledá arcidiecéze možnosti spolupráce ať už s obecním úřadem či různými o. s. Podmínkou je dobrá spol upráce s farností a duchovní správou, pod kterou kostel spadá.
Tam, kde není naděje na příznivý demografický vývoj, farnost nemá ani do budoucna pro objekt žádné využití a kde má arcibiskupství jistotu, že o kostel bude dobře postaráno, jsou tyto bezplatně převáděny do majetku obcí nebo jiných institucí.
ZÁJEM OBCÍ NA KLATOVSKU
Nabídku plzeňské diecéze o bezúplatném převodu kostela sv. Václava dostal i Bezděkov (asi 920 obyv.) Přilehlý pozemek patří obci od roku 2009 na základě patronátní smlouvy s farností Klatovy o společné péči o kostel a možnost jej využívat pro pořádání výstav a hudebních koncertů a dalších akcí, pořádaných obcí. »Vyhlásili jsme tedy obecní anketu,« řekl starosta Josef Červený. V ní nad argumenty pro (dobrý stav budovy, opravená fasáda a střecha a možnost ovlivnit stav budovy v centru obce) převážily hlasy proti. Upozorňovaly např. na potřebu financovat zejména opravy komunikací, hřbitova, kapliček, vodovodu a kanalizace, školních budov aj., na minimální současné využití kvůli poklesu počtu věřících, i na to, že obec už jeden kostel vlastní. Zastupitelstvo tak v březnu převod neschválilo.
Jiné obce na Klatovsku církevní objekty do svého majetku převzaly. Např. Švihovu (asi 1700 obyv.) už sedm let patří hřbitovní kostelík sv. Jiljí, který se opravoval v 90. letech, a areál hřbitova. Město podle tajemníka Zdeňka Urbánka tak jako tak zajišťovalo jejich údržbu, takže se s farností vzájemně dohodlo na bezúplatném převodu.
Majetkem Nezdic (asi 220 obyv.) je od ledna 2008 dominanta obce, kostel sv. Prokopa. »Jeho neutěšený stav se zhoršoval, a proto obec požádala Plzeňské biskupství o bezúplatný převod do svého majetku,« sdělila starostka Ing. Hana Bouchnerová. Obci se na záchranu stavby podařilo sehnat přes 5 mil. korun z fondů EU, 400 tisíci přispěl kraj a stejnou částku vynesla veřejná sbírka. Přispěli i jednotlivci (bezúročnou půjčkou, latěmi na střechu, pozlacením kříže).
Stavba prošla kompletní rekonstrukcí od střechy, přes elektroinstalaci až po instalaci elektronického zabezpečovacího systému. Došlo i na repasi tabulkových oken, opravu dlážděné podlahy a omítek, venkovní fasádu a terénní úpravy. Celkové náklady zatím dosáhly téměř 6 mil. korun. »Stavební obnova a údržba vede nejen k zachování této cenné památky, ale i k renesanci jejího života. Vynikající akustika uvnitř interiéru se využívá pro pořádání koncertů,« dodává starostka. Kostel slouží církevním účelům a po domluvě je přístupný turistům.
CHVALETICE CTÍ ODKAZ PŘEDKŮ
Ačkoliv není jeho majetkem, vstoupilo město Chvaletice (asi 3100 obyv., okr. Pardubi-ce) aktivně do záchrany a obnovy evangelic-kého kostela v Hornické čtvrti. V roce 1997 uhradilo opravu střešní krytiny, která bo-hužel nedopadla nejlépe. »Bylo jasné, že bez větších oprav by došlo k úplné devastaci objektu zvláště, když stavební úřad v roce 1998 rozhodl o zákazu vstupu a provedení zabezpečovacích prací proti propadání stropní konstrukce,« komentuje starostka Blanka Zaklová.
Město uhradilo ze svého rozpočtu i zaměření stavu, mykologický průzkum a prováděcí dokumentaci. Po období shánění financí se v roce 2003 začalo s opravami. Prostředky poskytlo také Ministerstvo kultury, Pardubický kraj, Nadace ČEZ a ČCE. V současnosti už slouží opravený kostel svým účelům a také společensko kulturním akcím města. Po domluvě je přístupný.
Jak se staví k církevní turistice hlavní církve
Římskokatolické (arci)diecéze:
Brno: Trvá spolupráce s Turistickým informačním centrem. V létě jsou zpřístupněny hlavní brněnské chrámy. Celoročně je otevřeno Diecézní muzeum poblíž katedrály sv. Petra a Pavla, jež informuje o sakrálních stavbách celé diecéze.
České Budějovice: Některé kláštery nabízejí ubytování (Štěkeň, Nové Hrady); známá poutní místa (Římov, Lomec) organizují pravidelné poutě. Pro skutečnou církevní turistiku by musely být splněny další předpoklady. Zatím vznikají různé poutní stezky apod. Spolupráce s místní samosprávou začíná, projeví-li zájem, aktuálně jde např. o Lamberskou stezku ve farnostech Strašín, Žihobce, Nezamyslice.
Litoměřice: V roce 2010 podepsána dohoda s Litoměřicemi o spolupráci v oblasti cestovního ruchu. V areálu Dómského pahorku je přístupná věž u katedrály sv. Štěpána na Dómském náměstí a pro objednané skupiny i katedrála sv. Štěpána.
Olomouc: Tradici má projekt Zlínského kraje, arcibiskupství a farností »Otevřené brány« (vybraná poutní místa jsou v sezoně zpřístupněna s průvodcovskými službami). Podobně je tomu ve vybraných olomouckých kostelech, včetně Arcibiskupského paláce. Rozvíjí se tzv. Cyrilometodějská poutní stezka mezi poutními místy Moravy (dosud Svatý Kopeček u Olomouce, Svatý Hostýn, Velehrad, Svatý Antonínek nad Blatnicí), trasa se bude prodlužovat příp. až do slovenského Šaštína. V jednání je napojení svatojakubských poutních stezek z Polska do španělského Santiaga de Compostela. Místní samosprávy hrají ve všech projektech roli významnou, ne-li hlavní, často využití památek na svém území iniciují.
Ostrava: Kostely, které se podařilo opravit např. z fondů EU jsou zpřístupněny veřejnosti. Prohlídky si lze např. v kostele sv. Benedikta v Krnově-Kostelci; v poutní bazilice minor ve Frýdku-Místku, v dřevěném kostele v Sedlišti či v kostele sv. Kateřiny ve Štramberku-Tamovicích. Průvodce lze využít v sezoně i v nejstarším ostravském kostele sv. Václava.
Plzeň: Církevní turistice se daří např. v klášteře premonstrátů v Teplé, bývalém františkánském klášteře v Plzni (Muzeum církevního umění), na poutních místech Starý Hroznatov u Chebu či sv. Vavřinec u Domažlic. Další objekty se připravují včetně jejich propagace např. na veletrzích cestovního ruchu. Spolupráce s místními samosprávami je vítána. Někde funguje výborně, jinde má ještě rezervy.
Praha: Slovy kardinála Dominika Duky je církev v nadsázce nejstarší cestovní kanceláří světa. Zatím chybí koncept nabídky pro cestovní kanceláře i jednotlivce, dobrý informační a propagační systém, zapojení nabídky do jiných produktů poznávací a rodinné turistiky (např. propojení s hrady a zámky). Mj. je nezbytný vznik a rozvoj doplňkových služeb včetně potřebné infrastruktury a též investice do obnovy památek. Rozvoji církevní turistiky může pomoci majetkové narovnání, kdy bude možné zajistit otevření některých památek pro širokou veřejnost, u nichž se musí také pamatovat na potřebnou infrastrukturu. V tom mají Čechy větší dluh než Morava.
Česká církev evangelická (ČCE):
Její představitelé loni podepsali Memorandum o spolupráci v oblasti podpory poznávacího cestovního ruchu v návaznosti na odkaz křesťanství v tuzemsku a zahraničí. ČCE organizuje řadu akcí, např. na příští rok chystá i ve spolupráci s místní samosprávou oslavy 400 let Bible kralické v Kralicích nad Oslavou. V rámci projektu »Zachování odkazu památek reformace a jejich zpřístupnění široké veřejnosti« zmapovala církevní památky a vytvořila web a publikaci. Provozuje též rekreační střediska přístupná i laické veřejnosti.
Zdroj: tiskoví mluvčí diecézí a ČCE
Kostel sv. Prokopa v Nezdicích slouží též jako místo k pořádání kulturních vystoupení.
FOTO: archiv obce Nezdice
Opravený evangelický kostel ve Chvaleticích navštěvují věřící, občané i turisté.
FOTO: archiv obce Chvaletice
