Kam míří elektronické služby měst a obcí

Rekordních 189 elektronických služeb přihlášených do 15. ročníku soutěže Zlatý erb umožnilo udělat si kvalifikovanou představu o trendech v této oblasti. Patří k nim zejména personalizace, transpar entnost a využití geografických informačních systémů (GIS).

Vyšší transparentnosti veřejné správy napomohou tzv. rozklikávací rozpočty. Zatímco ve Velké Británii jde iniciativa shora a dobrým příkladem může být projekt Where does my money go? (http://wheredoesmymoneygo.org/), u nás je to naopak. Klikací rozpočty má jen necelá třetina ministerstev, a příkladem jsou spíše občanská společnost a města a obce.

Do první skupiny patří web Rozpočet obce (www.rozpocetobce.cz) nebo portál Budování státu (http://budovanistatu.cz/). Z měst a obcí si zaslouží zmínku zejména rozklikávací rozpočet Nového Města na Moravě (http://rozpocet.nmnm.cz/cz/), který v soutěži o nejlepší elektronickou službu zvítězil v letošním Zlatém erbu.

»Třebaže klikací rozpočet patřil k mým favoritům a jako porotce jsem mu přidělil plný počet bodů, šel by ještě zlepšovat,« uvádí Jiří Průša ze sdružení CZ.NIC. »Například provázat se zveřejňováním smluv či s informacemi o projektech tak, aby návštěvník měl lepší představu, nač přesně jednotlivé výdaje plynou.«

PŘIZPŮSOBENÍ UŽIVATELŮM

Výrazným trendem v elektronických službách samosprávy je i přizpůsobení stránek (personalizace) specifickým skupinám návštěvníků, zejména seniorům a zdravotně postiženým uživatelům. Vsadila na něj i MČ Praha 6, která za službu »Bezbariérová 6« (www.bezbarierova6.cz) získala v celostátním kole Zlatého erbu druhé místo. Aplikace obsahuje seznam (a mapu) více než 100 objektů s popisem jejich přístupnosti pro vozíčkáře, v němž nechybí např. upozornění na schody či úzké dveře.

»Na jednu stranu široký seznam objektů zahrnuje úřady, školy i komerční objekty, jako banky či supermarkety, na druhou stranu jsem nenalezl třeba stanici metra Dejvická či zastávky tramvají a autobusů,« komentuje Jiří Průša. »Vhodným rozšířením by mohl být i přehled bezbariérových přechodů. Právě ten spolu s informacemi o přístupnosti zastávek MHD nabízejí v Olomouci, jejíž bezbariérová mapa (http://www.olomouc.eu/obcan/socialni-sluzby/projekt-bezbarierova-olomouc/mapa-bezbarierovych-uprav) nakonec ve Zlatém erbu skončila na druhém místě krajského kola.«

Nejrychleji rostoucí skupinu uživatelů internetu představují senioři. Zatímco v roce 2008 využívalo internet pouze 12,9 % populace ve věku 65-74 let, v roce 2011 to podle ČSÚ bylo již 27,5 %. Dynamičtější byl nárůst u respondentů nad 75 let, kdy došlo ke skoku z 1,7 % v roce 2008 na 5,2 % v roce 2011. Na tento trend reagují i firmy zabývající se tvorbou stránek pro města a obce, kdy se do celostátního kola hned třikrát probojovala speciální verze stránek pro seniory doprovázená možností přečtení obsahu dané stránky.

Seniorské verze stránek se většinou omezují na graficky vyvedený rozcestník s velkými a srozumitelnými ikonami. Krokem dále je hlasové čtení. Služba je založena na automatické syntéze řeči a vedle seniorů ji využijí zvláště zrakově postižení uživatelé.

Dominantním trendem je též mobilita. Má podobu přizpůsobení stránek prohlížení v mobilních telefonech, jako např. v Hradci Králové (třetí v celostátním kole), anebo jde o aplikace, jež lze stáhnout do telefonu. Což byl případ Lanškrouna. »U této aplikace oceňuji dostupnost pro čtyři různé platformy a dále využití potenciálu služeb navázaných na aktuální lokaci uživatele,« zdůrazňuje porotce Průša.

REZERVAČNÍ SYSTÉMY

Z pohledu uživatelů jsou vděčné rezervační systémy. Např. v Tišnově, který získal první místo za elektronickou službu v Jihomoravském kraji, umožňuje objednání k přihlášení vozidla na danou hodinu. Další zajímavou službou mezi finalisty Zlatého erbu je e-UtilityReport (http://zadost.mawis.eu/) od firmy Hrdlička, jež nabízí hromadné podání žádosti o vyjádření k existenci technické infrastruktury všem dotčeným subjektům v místě plánované stavby.

A CO SOCIÁLNÍ SÍTĚ?

Kupodivu dosud málo využívají města a obce potenciálu sociálních sítí. Zatímco u většiny komerčních stránek je ikonka na »základní trojku« (Facebook, Google+, Twitter) samozřejmostí, u třiceti zkoumaných měst a obcí, jež uspěly v krajských kolech Zlatého erbu, má na svých stránkách umístěnu ikonu odkazující na facebookový profil jen 36 % stránek, ikonu pro sdílení konkrétní stránky přes Facebook jen 18 %.

Téměř opomenuty jsou sociální sítě Google+ a Twitter, na něž ze svých stránek odkazuje jen jedno město a jedna obec (tj. 7 % z daného vzorku), a to za použití widgetu AddThis (www.addthis.com). Je to škoda, protože využitím sociálních sítí lze zlepšit komunikaci s občany či posílit propagaci zajímavých turistických cílů.

JAROSLAV WINTER

šéfredaktor portálu Helpnet

Letošní vítězové Zlatého erbu v kategorii elektronická služba

Celostátní kolo: 1. Nové Město nad Moravě (rozklikávací rozpočet), 2. Praha 6 (Bezbariérová 6), 3. Hradec Králové (mobilní verze)

Vítězové krajských kol: Hartmanice (interaktivní mapa a procházka městem), Jihlava (připomínkování územního plánu), Karlovy Vary (e-UtilityReport), Křížany (mapový geoportál), Lanškroun (mobilní průvodce), Míšovice (zpřístupnění historických kronik), Otice (hlasové čtení nejen pro seniory), Rožmitál pod Třemšínem (verze pro seniory), Uherské Hradiště (e-Analýza bezpečnosti), Tišnov (rezervační systém), Zábřeh (e-UtilityReport), Žatec (verze pro seniory).