Výstavba nových multifunkčních center, stěhování krajských a již zaniklých okresních úřadů nebo nárůst agendy a zaměstnanců a s tím spojené nároky na prostor vedou zástupce měst a obcí k uvažování o tom, zda nepřesídlit úřad do vhodnějšího působiště.
V tomto článku se blíže podíváme, jaké parametry lokality jsou vhodné pro výstavbu nebo přesídlení obecních a městských úřadů.
Na počátku výběru lokality, která by byla potenciálně vhodná pro městský nebo obecní úřad, stojí mnoho představ, ale i limitů investora a zadavatele projektu. Klíčovým aspektem rozhodování jsou vždy finance, což platí zejména v menších obcích nebo městech. Obecní zastupitelstvo, které disponuje ročním rozpočtem ve výši 10 miliónů korun, si jen těžko dovolí byť jen jednat o výstavbě nové budovy, jejíž náklady by mnohonásobně převýšily samotný rozpočet. Tedy alespoň v současnosti nikoliv. Většina obcí a menších měst stále řeší problémy, které se odvíjejí od potřeby zajistit plynofikaci, kanalizaci, vodovodní řad, osvětlení nebo opravu silnic. Obecní úřady potom sídlí ve starých a mnohdy absolutně nevyhovujících prostorách. Přestože jsou města a obce, jejichž zastupitelé rozhodnou o hlubokém zadlužení místních rozpočtů, lze ve většině případů tvrdit, že dluhy vznikají za účelem zajištění výše popsaných staveb. Přemýšlení o vhodné lokalitě se proto může zdát jako uvažování o návštěvě jiné planety. Pokud tedy nelze měnit prostor, kde se úřad nachází, lze alespoň přizpůsobit okolní podmínky tak, aby co nejlépe vyhovovaly nejen potřebám občanů, ale aby obecní úřad a jeho bezprostřední prostředí působily přijatelným dojmem pro náhodné návštěvníky obce nebo města.
Vylepšení stávající lokality
Klíčové je vybudování solidní přístupové cesty a přinejmenším několika parkovacích míst. V tomto případě by se ale nemělo stávat, že v úředních hodinách budou soustavně obsazena vozidly úředníků. Vyšší úroveň estetického prožitku spojeného s místem sídla obce nebo menšího města lze dosáhnout optimálně vysázenou zelení. Zejména v obcích, které nemají přirozenou náves, může budova obecního úřadu dobře posloužit jako základní prvek místa, které představu návsi evokuje. Několik vhodně vysázených stromů, laviček a záhonů s květinami může pronikavě vylepšit prostor i nepříliš vzhledných míst. Ostatně zeleň představuje jeden z nejvýznamnějších prvků, které přispívají k pozitivnímu vnímání lokality.
Tyto základní charakteristiky platí i pro velká města, která ovšem mají tu výhodu, že zpravidla již sídlí v dostatečně reprezentativních prostorách, nebo si mohou takové dovolit díky investici s výhledem rozumné délky splácení úvěru na takovou stavbu. Umístění stavby do městského prostředí by mělo vycházet nejen z architektonicko-urbanistického pojetí, ale mělo by sledovat i aktuální společenské trendy a předjímat je alespoň minimálně do budoucna. V podstatě lze zvolit dvojí přístup. Jeden vychází z toho, že dění v městech se přesouvá na jeho okraje do nákupních a zábavních parků. Potom stojí za to vybudovat sídlo magistrátu v blízkosti těchto míst tak, aby ovšem byla i v přijatelné vzdálenosti k bydlení značné části obyvatelstva. Druhá alternativa může naopak sázet na vyvážení síly lokalit s nákupními a zábavními zónami a přispět k vytvoření administrativního zázemí v historické zástavbě nebo v blízkosti relaxačních zón města (např. parky).
Doprava, ekologie a flexibilita
Z technického hlediska je důležité dbát na snadnou dopravní dostupnost pro občany i zaměstnance. Navzdory trendu, který preferuje individuální dopravu, by se však vedení měst mělo prozřetelně přiklonit k ekologičtějším variantám. Přístup k radnicím by měl být zajištěn nejen prostřednictvím hromadné dopravy, ale je důležité také vytvořit podmínky pro klidnou chůzi. Tento fakt je třeba podtrhnout už jen s ohledem na to, že řada měst zcela správně vynakládá nemalé finanční prostředky na budování systému kvalitní hromadné dopravy.
S vybudováním nové radnice pochopitelně úzce souvisejí energetické vstupy. Pokud jsou stavby rozumně projektovány, může se optimálně protknout ekologický i ekonomický aspekt. Moderní technologie, které využívají levné zdroje energie jako solární panely, uměle vytvořená přírodní mikroklima nebo tepelná čerpadla, bývají v porovnání s klasickými způsoby vytápění poněkud dražší při pořízení, ale jejich použití může při troše šikovnosti přinést do městské pokladny další finanční prostředky. Mnoho organizací a v brzké budoucnosti snad i rozmanité programy Evropské unie poskytují prostředky na zavádění těchto ekologicky šetrných opatření. Při správné popularizaci projektu výstavby s využitím těchto prvků dává vedení města jednoznačně najevo preferenci k ekologickému počínání, což má v sobě obsažen nesporně pozitivní impuls směrem k podnikatelské sféře, domácnostem, ale např. i s ohledem na edukaci dětí a mládeže.
Významným charakteristickým prvkem nových staveb - firemních i obecních, o němž hovoří developeři, je flexibilita prostoru. Počet úředníků v daném zařízení může narůstat nebo klesat a nově budovaná radnice by takové výkyvy měla reflektovat například tím, že skelet budovy umožňuje nenáročnou práci s příčkami jednotlivých kanceláří. Nemělo by se potom stávat, že kvůli přijmutí několika dalších úředníků musí magistrát uvažovat o nových prostorách.
Udržení architektonických proporcí
Dalším, zdaleka ne však posledním kritériem výběru vhodné lokality pro obecní nebo městský úřad zůstává architektonické hledisko. Charakteristika stavby musí vždy odpovídat územnímu plánu a navíc je ovlivněna tzv. regulačním plánem, který navazuje na územní plán. Tento plán si většinou město nebo obec zpracovává na základě konkrétních podmínek a informuje o charakteru lokality, modelech dopravní obslužnosti, předpokládaném procentu zastavění, uspořádání architektonických tvarů či parkovací kapacitě. Většinou také určuje poměr bytového fondu ve vztahu k objektům komerčního nebo administrativního využití. Vše směřuje k tomu, aby daná lokalita co nejlépe "absorbovala" nový architektonický koncept. Lze se domnívat, že splnění této podmínky si města a obce ohlídají samy.
