V obcích (městech) se lze setkat s kamerovými systémy (se záznamem) v několika různých situacích. Nejfrekventovanějším využitím jsou tzv. městské dohlížecí kamerové systémy, které provozuje obecní, respektive městská policie (§ 1 odst. 4 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších...
V obcích (městech) se lze setkat s kamerovými systémy (se záznamem) v několika různých situacích. Nejfrekventovanějším využitím jsou tzv. městské dohlížecí kamerové systémy, které provozuje obecní, respektive městská policie (§ 1 odst. 4 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů: »Obecní policie zřízená obcí, která je městem nebo statutárním městem a v hlavním městě Praze se označuje městská policie«).
PRÁVNÍ VYMEZENÍ ÚKOLŮ OBECNÍ POLICIE
Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní další úkoly, které jí stanovuje zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii (dále jen zákon o obecní policii) nebo jiný právní předpis. Co se týče oprávnění provádět sledování pomocí kamerových systémů, je třeba vycházet z § 24b odst. 1 zákona o obecní policii, který říká, že »obecní policie je oprávněna, je-li to potřebné pro plnění jejích úkolů podle tohoto nebo jiného zákona, pořizovat zvukové, obrazové nebo jiné záznamy z míst veřejně přístupných, popřípadě též zvukové, obrazové nebo jiné záznamy o průběhu zákroku nebo úkonu«.
Nasazení a využívání kamerových systémů provozovaných obecní policií jednotlivých obcí vychází z jejich základních úkolů na úseku ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti. Zákon o obecní policii v § 1 odst. 2 stanoví, že »obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní další úkoly, pokud tak stanoví tento nebo zvláštní zákon« a v § 2 že »obecní policie při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku a plnění dalších úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku, dohlíží na dodržování pravidel občanského soužití, dohlíží na dodržování obecně závazných vyhlášek a nařízení obce, podílí se v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem na dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, podílí se na dodržování právních předpisů o ochraně veřejného pořádku a v rozsahu svých povinností a oprávnění stanovených tímto nebo zvláštním zákonem činí opatření k jeho obnovení, podílí se na prevenci kriminality v obci, provádí dohled nad dodržováním čistoty na veřejných prostranstvích v obci a odhaluje přestupky a jiné správní delikty, jejichž projednávání je v působnosti obce«.
KDO ODPOVÍDÁ ZA ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ
Toto zmocnění především odpovídá na otázky: Kdo (obecní policie)? Pro jaký účel (zejména zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku v rámci působnosti obce nebo monitoring průběhu zákroku či zásahu)? Z jakých míst (veřejných prostranství)? Jak informovat veřejnost? Z hlediska přesného rozlišení, kdo je v tomto případě správcem odpovědným za zpracování údajů, je třeba vyjít ze zákona o obecní policii, podle něhož obecní policii zřizuje obec a ta je i odpovědným správcem osobních údajů. Současně platí, že tak může činit jen prostřednictvím obecní policie. Obec, jež nezřídila obecní policii, proto legálně zřídit a provozovat kamerový systém nemůže (srovnej: Braunová, V.: Kamerové sledování veřejných prostranství a institucí. In: http://www.mvcr.cz/clanek/kamerove-sledovani-verejnych-prostranstvi-a-instituci.aspx).
Tento závěr však platí s jednou výjimkou: Podle § 3a odst. 1 zákona o obecní policii totiž obec nebo obce, které nezřídily obecní policii, mohou uzavřít s jinou obcí v témže vyšším územním samosprávném celku (kraji), jež obecní policii zřídila, veřejnoprávní smlouvu, na jejímž základě bude obecní policie této obce vykonávat úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou smluvními stranami této smlouvy. Uvedené ustanovení obsahuje ještě další podmínky uzavření veřejnoprávní smlouvy. Pro účely této části je ale podstatné to, že jednou z náležitostí veřejnoprávní smlouvy je také určení rozsahu úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, které bude obecní policie vykonávat na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a které jsou smluvními stranami této smlouvy, jakož i den, od něhož bude obecní policie tyto úkoly vykonávat, a také způsob úhrady nákladů spojených s výkonem úkolů podle obsahu smlouvy. Lze tedy modelovat situaci, kdy obec, která hodlá mít na svém území kamerový systém pro dohled nad záležitostmi veřejného pořádku a nezřídila obecní policii, může takový kamerový systém pořídit i nainstalovat, ale provozovat jej sama svými úředníky nesmí. Může však využít ustanovení § 3a zákona o obecní policii a uzavřít s jinou obcí, která obecní policii zřídila, smlouvu o tom, že výkon pravomoci podle § 24b odst. 1 bude vykonávat obecní policie jiné obce. Jde prakticky o to, že strážníci »nasmlouvané obce« budou na území obce jiné, než je jejich obec »mateřská«, vykonávat svá oprávnění, stanovená přímo jak zákonem o obecní policii, tak onou veřejnoprávní smlouvou. A aby takové oprávnění bylo zřejmé, je podle § 3a odst. 4 obec, která obecní policii nezřídila a je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy, povinna vydat strážníkovi obce druhé smluvní strany písemné zmocnění, kterým prokazuje oprávněnost výkonu pravomoci na jejím území.
ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ PODLE ZÁKONA Č. 101
Z hlediska zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 101), by se dalo jednoduše uvážit, že postavení správce kamerového systému bude mít obec, která sice obecní policii nezřídila, ale kamerový systém je na jejím území provozován, a že tato obec má i případnou deliktní odpovědnost podle zákona č. 101. Bude záviset na obsahu a přesném vymezení povinností podle smlouvy, která musí do jisté míry nahradit smlouvu podle § 6 zákona č. 101 minimálně v tom, že by měla vymezovat a obsahovat záruky o technickém a organizačním zabezpečení ochrany osobních údajů, když ostatní náležitosti smlouvy by měly vycházet z povinného obsahu smlouvy podle zákona o obecní policii. A že by smlouva měla být písemná, je zbytečné připomínat. V praxi to znamená, že výstupy z kamerového systému jsou směřovány výhradně smluvně zajištěné obecní policii, a nikoliv obci, která kamerový systém financovala a instalovala.
Nabízí se i úvaha jiná, minimálně pokud jde o některé jiné správní delikty podle zákona č. 101. Tato úvaha vychází z ustanovení § 7, jež stanoví, že povinnosti stanovené v § 5 platí obdobně i pro zpracovatele. Je třeba vnímat, že subjektem s právní subjektivitou (nově podle nového občanského zákoníku s právní osobností) je nasmlouvaná obec. A podle zákona č. 101 lze případné zpracovatele za správní delikt stíhat (budeme-li ve světle uvedeného onu druhou, nasmlouvanou obec za zpracovatele považovat), a to minimálně v případě, kdy budou »nasmlouvanou« obecní policií porušena např. pravidla bezpečnosti a ochrany osobních údajů zpracovávaných pomocí kamerového systému, který ovšem instalovala obec jako službu podle veřejnoprávní smlouvy objednávající. Podle § 45 odst. 1 písm. h) zákona č. 101 je totiž deliktem, pokud správce nebo i zpracovatel opatření nepřijme či neprovede pro zajištění bezpečnosti zpracování osobních údajů podle § 13 uvedeného zákona.
Dojde-li k tomu, nebude z logiky věci odpovědná obec objednávající (ta by byla deliktně odpovědná za jednání její vlastní obecní policie), ale obec, která je druhou stranou veřejnoprávní smlouvy a zajišťuje služby ochrany veřejného pořádku, neboť ta je odpovědná za svou vlastní obecní policii a její aktivity a ji tedy stíhá deliktní odpovědnost za její činnost, neboť tato obec je subjektem s právní osobností (a nikoliv její obecní policie).
V praxi to znamená, že výstupy z kamerového systému jsou směřovány výhradně smluvně zajištěné obecní policii, a nikoliv obci, která kamerový systém financovala a instalovala.
JUDr. EVA JANEČKOVÁ
JUDr. VÁCLAV BARTÍK
