Starostům sídel ležících v plánované trase obřího vodního díla, o jehož vybudování se uvažuje už několik století a který se stal i předmětem nedávné předvolební prezidentské kampaně, se uvažovaný projekt moc nelíbí.
Kanál Dunaj - Odra - Labe se na začátku letošního roku stal předmětem souboje o prezidentský mandát, když ho podpořil jeden z kandidátů Miloš Zeman. Poté, co byl zvolen prezidentem, prohlásil, že chce pro tento projekt získat evropské peníze. Ty zatím půjdou do studie proveditelnosti, Ředitelství vodních cest (ŘVC) tak začne zkoumat, zda by realizace projektu měla vůbec ekonomický smysl a jestli by se náklady na stavu kanálu odhadované na stovky miliard korun vůbec někdy vrátily. Studie by měla být hotova do srpna příštího roku.
Už nyní však začaly obnovené plány na výstavbu kanálu vzbuzovat emoce jak jeho příznivců, tak odpůrců.
STÁT: VÝSTAVBA KANÁLU NENÍ OTÁZKOU PŘÍŠTÍCH LET
Jestliže by studie prokázala smysluplnost výstavby kanálu, samotní zástupci státu nevidí reálnou možnost zahájení realizace projektu minimálně do roku 2020. »Do té doby není šance, že by na takový projekt byly peníze, ani na nějakou detailnější přípravu,« varoval ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Tomáš Čoček. Podle ředitele odboru strategie Ministerstva dopravy Luďka Sosny je výstavba kanálu součástí dopravní strategie, aniž by zatím bylo řečeno, co bude dál. »Teprve až bude studie proveditelnosti hotova, mělo by se rozhodovat o dalších krocích,« uvedl Luděk Sosna. Také ŘVC připouští, že od plánů k jejich případnému uskutečnění vede dlouhá a patrně velmi trnitá cesta. Příkladem mohou být peripetie kolem výstavby jezu u Děčína, jehož absence momentálně nejvíce trápí české rejdaře.
FIRMY KANÁL VÍTAJÍ, STAROSTOVÉ VĚTŠINOU NE
Jakákoli zmínka o kanálu Dunaj - Odra - Labe okamžitě vyvolá vášnivé reakce příznivců i odpůrců. Mezi příznivce rozhodně patří zástupci průmyslové sféry, kteří by zároveň s vodou dostali k dispozici levnou lodní dopravu. »Špičkové výrobky jsou nám k ničemu, neumíme-li je - na rozdíl od naší konkurence, dostat do světa rychle, levně a přitom bezpečně a ekologicky. Proto je pro nás spojení s říčními přístavy v Mělníku a v Bratislavě důležité,« uvedl za všechny Jan Světlík, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Vítkovice, a. s.
Naopak drtivá většina zástupců územních samospráv má ke kanálu výhrady už dnes. A to nejen proto, že města a obce mají na svých územích mnohdy zbytečně blokované části území, kudy by mohl kanál vést. »Potřebujeme novou silnici, která z obce odvede dopravu, nikoliv průplav,« zdůraznil například starosta Babic na Uherskohradišťsku Miloslav Maňásek.
Město Kroměříž zase vidí v projektu hrozbu pro komplex památek na svém území zapsaný na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
Vedení Bohumína se samotná myšlenka vybudovat kanál sice zamlouvá, avšak nesouhlasí s tím, aby jeho trasa vedla přes území města. »Nejsme proti výstavbě vodního kanálu. Ale opakovaně upozorňujeme na to, že nesouhlasíme s navrhovanou trasou přes zastavěnou část Bohumína a částečně i přes chráněné meandry Odry a Naturu 2000,« uvedl starosta Bohumína, senátor Petr Vícha.
TOMÁŠ JOHÁNEK
BUILDING NEWS
To není vizualizace zvažovaného vodního koridoru D-O-L, ale jiného sporného díla: jezu na Labi u Děčína.
VIZUALIZACE: ARCHIV ŘVC