KAPITÁL PRO TŘETÍ TISÍCILETÍ

Přírodní, ekonomická i sociální struktura regionu je z řady důvodů značně různorodá. Centrum, jímž je Ostravsko-karvinská aglomerace, je doposud silně průmyslové, zatímco okrajové části (horské masivy a podhůří Beskyd a Jeseníků) jsou naopak typicky venkovské.

Kraje fungují něco málo přes rok a oblast regionálního rozvoje, kterou Ing. Jalůvka zajišťuje, je neobyčejně pestrá. "Přestože panuje nechuť českých ministerstev předávat kompetence na kraje, na nedostatek práce si stěžovat nemůžeme," tvrdí zástupce hejtmana.

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

V oblasti samosprávné činnosti se naskýtá obrovské pole pro působení v rámci rozvíjení jednotlivých mikroregionů i jednotlivých subjektů. V loňském roce byla na severu Moravy ukončena činnost v oblasti územního plánování. Jsou hotovy územní plány pro celý Moravskoslezský kraj, což je základ pro rozvojové aktivity, které na něj mohou navazovat. Například naposledy byl připraven velký územní celek Beskydy, schválený na jaře 2002 vládou.

To proto, že celý záměr zasahuje i do Zlínského kraje, a podobně byl ve spolupráci připraven územní plán pro oblast Jeseníků s krajem Olomouckým. Ing. Jalůvka vyslovil počátkem letošního května naději, že ke schválení tohoto územního celku dojde co nejdříve, protože jsou v něm obsažena i opatření pro území v okolí přehrady Slezská Harta, jež je předurčeno pro rozsáhlé využití cestovního ruchu.

KASKÁDA ZMĚN

V regionu mají připraven Program rozvoje územního obvodu kraje pro léta 2001 až 2004. Velmi obsáhlý a hluboce analytický materiál má necelých 300 stran. Je z něj zřejmé, že řada zdejších podniků je v obtížné finanční situaci vlivem zadluženosti a většinu zaměstnavatelů tvoří malé a střední podniky do 250 zaměstnanců, jejichž podíl na hrubém domácím produktu je však pod průměrem v ČR. Alarmující je, že v kraji je nejnižší podíl soukromých podnikatelů na tisíc obyvatel v ČR. "Musím zdůraznit, že ekonomická struktura území kraje je značně rozdílná," připomíná Ing. Jalůvka.

Okresy Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek jsou tradičně průmyslové, zatímco Bruntál, Opava a Nový Jičín jsou orientovány spíše na zemědělství a lehký průmysl. Na Opavsku a Bruntálsku jsou navíc hospodářsky velmi slabé některé mikroregiony, jako například Osoblažsko, kde práce prakticky není. O velkých rozdílech nejlépe hovoří údaj o daňové výtěžnosti. Ta je například v Ostravě 9697 Kč/obyvatele, zatímco na Bruntálsku 4816 Kč (rok 2000). Je jisté, že postupně musí v kraji dojít k celé kaskádě změn. Bude to podstatně větší orientace na:

malé a střední podnikání s podporou kraje,

zvyšování objemu přímých tuzemských a zahraničních investic,

vytváření nových pracovních příležitostí,

zkvalitňování dopravní, technické, telekomunikační a institucionální infrastruktury,

akceleraci lidských zdrojů,

významné snížení negativních vlivů průmyslu a dopravy na životní prostředí,

využití potenciálu cestovního ruchu jako zdroje prosperity a předmětu činnosti,

zvyšování efektivnosti zemědělství a podpora proměny venkovských oblastí na multifunkční, plně integrované součásti kraje.

V rámci postupujících změn spolupracuje Moravskoslezský kraj s vládní agenturou CzechInvest, Agenturou pro regionální rozvoj a dalšími partnery. Spolupráce je úzká a zajímavá, ale dlužno přiznat, že v některých případech zatím málo efektivní, což je především otázka dopravní infrastruktury regionu.

HŘMOT BEZ EFEKTU

Jednou ze základních podmínek, aby se o území kraje a jeho lidský potenciál podstatně více zajímali především zahraniční investoři, je dopravní spojení. To je v současnosti přímo zoufalé vzhledem k nemožnosti dopravit se na Ostravsko po dálnici. Obdobné je to i se spojením leteckým.

"Ovšem v tomto směru se situace hodně zlepšuje, protože postupně hodláme rozšířit letecké spojení z Ostravy - Mošnova přímo do Vídně, Frankfurtu a řady dalších důležitých destinací," zdůrazňuje zástupce hejtmana. Mošnovské letiště má ideální parametry pro zajištění nejnáročnějších leteckých přeprav v rámci Evropy i zbytku světa. Jenže o těchto aktivitách se v kraji hovoří již řadu let, ovšem bez zřetelného efektu.

Za příklad je možné označit stále zdůrazňovanou výstavbu dálnice D 47 v úseku Lipník nad Bečvou - hranice s Polskem u Bohumína. Kolem tohoto projektu se již uskutečnila spousta jednání, přípravných prací, konzultací a posuzování. Bylo promrháno hodně desítek miliónů korun na projekty, posudky a záměry.

Výsledkem je, že koncem dubna 2002 česká vláda opětovně odložila celý projekt, který má přijít na 50, ale podle jiných zdrojů jen na 30 miliard korun. Projekt se již přesto uskutečňuje - na dvou místech Ostravy vedou dva mosty v hodnotě okolo 600 miliónů korun odnikud nikam - jen přes řeku Odru, a to jen v jednom směru.

CESTOVNÍ RUCH

Za velmi perspektivní je možné označit průběžný rozvoj cestovního ruchu, který v řadě případů přímo souvisí s rozvojem lidských zdrojů. "To je moje parketa," připomíná Ing. Jalůvka. Podle něj jsou totiž v kraji nesmírné možnosti, jak zaměstnat v daném oboru hodně lidí a zároveň jich hodně přilákat.

Možností je v tomto směru skutečně hodně, počínaje horskou turistikou, výlety na kolech, lodích či koních, lyžováním, návštěvami historických nebo technických památek a řadou akcí dalších. Vše je v kraji ve velkém množství k dispozici, jen je zapotřebí větší propagace.

Program rozvoje kraje uvádí podobných aktivit velké množství. Aby je bylo možné realizovat, jsou k tomu potřební schopní a zkušení lidé. Z úrovně kraje jsou proto organizovány nejrůznější aktivity a zároveň trvale probíhá spolupráce se sousedícími kraji Olomouckým a Zlínským, s nimiž byla společně stanovena marketingová strategie pro cestovní ruch. Na dubnové konferenci o této strategii se jednalo v deseti pracovních sekcích včetně průřezových.

"Našli jsme společnou řeč, a to by mělo všem zainteresovaným výrazně pomoci," zdůrazňuje Ing. Jalůvka.

Podle jeho názoru je tato aktivita v ČR zatím ojedinělá a velmi přínosná. Ale zároveň tvrdí, že téma cestovní ruch je typické pro kraje, protože obec nebo okres jsou pro podobnou spolupráci prostorově příliš malé.

POMOC PODNIKÁNÍ

V ČR patrně prostorově největší industriální zóna vzniká v Nošovicích nedaleko Frýdku-Místku. Její plocha má být 274 hektary a měla by být nabídnuta nejlépe jednomu velkému investorovi ve spolupráci s CzechInvestem. Je ovšem otázkou, zda se obří akci podaří dotáhnout do konce.

Pro letošek je zde totiž nutné investovat okolo 550 miliónů korun, jež snad poskytne vláda. Tyto peníze kraj nemá a potřebuje je na to, aby se dalo jednat se zhruba 130 vlastníky a mohly být zahájeny práce na přípravě infrastuktury.

Zastupitelstvo kraje odsouhlasilo, že bude garantem této akce za podmínky garantování podstatné části financí vládou. Celkové náklady na zřízení této velké průmyslové zóny se pohybují okolo 1,5 miliardy korun.

Pokud však česká vláda této akci nepomůže, práce pokračovat nebudou (dlužno připomenout, že akce se rozeběhla na zadání vlády). V regionu je však řada dalších, ovšemže podstatně menších průmyslových zón (Krnov, Třinec, Kopřivnice, Karviná, Ostrava-Hrabová, Mošnov aj.), v nichž běží práce naplno.

V kraji však považují za nadmíru důležité podporovat zaměstnanost a příznivé podnikatelské prostředí. Proto byl také ustanoven interaktivní management a Rada pro rozvoj lidských zdrojů, v níž pracují lidé z nejrůznějších sfér.

"Hlavním cílem je konkurenceschopná pracovní síla," zdůrazňuje Ing. Jalůvka. Je nutné co nejvíce komunikovat na nejrůznějších úrovních, mít jasno, jaké lidi a na jakých úrovních praxe potřebuje. I proto se uskuteční velký seminář zaměstnavatelů s představiteli škol, kde se budou vyjasňovat potřeby a možnosti.

INOVAČNÍ STRATEGIE

V regionu je v současnosti téměř 100 tisíc nezaměstnaných. Je ale paradoxem, že v řadě profesí (svářeči, zedníci a podobné obory) stovky i tisíce lidí chybí. V otázce zaměstnanosti je ve hře hodně neznámých, ale jedno je jisté - lidé jsou hlavním kapitálem pro třetí tisíciletí.

I proto v kraji existuje značná podpora inovačního podnikání a je připraven dokument Inovační strategie kraje, vytyčující priority a finanční podporu malých i středních podniků.

Podpora má směřovat hlavně do podniků, u nichž dochází k vysokému podílu přidané hodnoty. Jde například o biotechnologie, mikroelektroniku, dopravní systémy a projekty postavené na čistých technologiích.

JIŘÍ STARÝ