Předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Ing. Karel Večeře upozorňuje na to, že s otevřením dálkového přístupu k údajům katastru nemovitostí pro obce zdarma, může být tento systém zahlcen.
Už déle než dva roky funguje dálkový přístup k údajům v katastru nemovitostí. Jak jej, pane předsedo, využívají obce a města?
Loni jsme vydali na 510 tisíc stran výstupů z katastru nemovitostí a musím říci, že obce a města byly někde na konci pomyslného žebříčku nejčastějších uživatelů této on-line služby. Vpředu jasně figurují banky, realitní kanceláře, advokáti, notáři... K nim je zatím směrováno na 90 procent všech výstupů a od nich máme jen samé příznivé ohlasy. Dosavadní malý zájem obcí a měst si vysvětlujeme jednak tím, že do letošního 1. dubna jde i pro ně o placenou službu. Ale také faktem, že většina obcí získávala od katastrálních úřadů na vyžádání "hromadné výstupy", tedy v podstatě databázové soubory o nemovitostech ve svém územním obvodu. Obce již obvykle disponují různými prohlížeči, s jejichž pomocí z těchto souborů získávají potřebné výstupy, přičemž mnohé malé obce ani nevyužívaly možnost nechat si tyto databázové soubory čtvrtletně aktualizovat. Na jejich území totiž k žádným velkým změnám s dopadem na vlastnické vztahy k nemovitostem nedocházelo a drtivá většina údajů z těchto databází platila po celý rok. Pokud obce přece jen sáhly k dálkovému přístupu, pak zpravidla jen v nějakých choulostivějších případech, kdy šlo o to mít opravdu aktuální data.
Očekáváte, že se letos od 1. dubna tento zatím poněkud odtažitý vztah měst a obcí k dálkovému přenosu změní?
Ano, očekávám. Už jsme totiž případné zvýšení zájmu samosprávy o tuto službu konzultovali s informatiky Svazu měst a obcí ČR a vyšli i z jejich odhadů a průzkumů. Poté, co Poslanecká sněmovna na základě iniciativy senátora Jaroslava Kubery v závěru minulého roku učinila změnu v zákoně č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, a od letošního 1. dubna umožní samosprávným celkům dálkový přístup do katastru nemovitostí zdarma, se nepochybně dosavadní počet několika tisíc uživatelů této služby znásobí. Osobně jsem rád, že se tímto krokem vyjasnily naše četné spory s obcemi a městy v minulosti o interpretaci zákona o obcích a že náš systém bude sloužit širšímu okruhu uživatelů. Ale na druhé straně nemohu přehlédnout, že součet příjmů získaných katastrálními úřady od obcí a měst se ročně pohybuje kolem 60 miliónů korun. Tato neplánovaná ztráta samozřejmě může ovlivnit naši činnost. Ještě více se ovšem obávám, že dálkový přístup, už teď ve špičkách běžně vytěžovaný na zhruba 80 procent, může být požadavky obcí a měst zahlcen, takže se uživatelé někdy nebudou moci okamžitě přihlásit a stahování dat se protáhne. Ministerstvo financí zatím odmítá myšlenku, že by mimořádně zafinancovalo technické posílení systému, a proto jeho menší pružnost může nějaké období trvat.
Na co byste v té souvislosti na obce a města apeloval?
Nechci příliš rozvádět obecně známá fakta, že obce a města budou mít nárok na tuto službu zdarma pro řešení konkrétních správních řízení a pro péči o svůj majetek. Věřím, že jejich úředníci si to uvědomují a že ji nebudou zneužívat. Že si nikdo z nich nezadá v prohlížeči třeba jméno Václav Klaus a nebude vyhledávat majetek prezidenta po celé republice. Mimochodem, náš systém je natolik moderní, že není problém zjistit, pokud by nějaký úředník kupříkladu někde z Moravy měl desítky a desítky požadavků na majetek, dejme tomu, v severních Čechách. Pak je to hned signál, že není něco v pořádku. Zkrátka, náš dálkový přístup ani po změně zákona nebude službou typu vyhledávání třeba v Obchodním rejstříku, která je na internetu vystavena zcela volně.
Výstupy z dálkového přístupu mají pouze informativní charakter...
Protože dosud nemohou být elektronicky podepsány. Elektronický podpis lze zatím vztahovat jen k fyzické osobě. Potřebujeme tedy nějaký jiný nástroj, abychom mohli náš výstup autorizovat. Ministerstvo informatiky již připravilo návrh novely zákona o elektronickém podpisu, podle něhož vznikne institut jakéhosi "elektronického razítka" (novela to nazývá "elektronickou značkou"), které bude využíváno katastrálními úřady i dalšími organizačními složkami státu, jimž tohle "razítko" také chybí. S ním budeme moci naše výstupy autorizovat a garantovat, že to, co uživatel z dálkového výstupu obdržel, přesně odpovídá tomu, co máme v databázi. Plánujeme, že jakmile bude novela zákona Parlamentem schválena a po podpisu prezidentem republiky vstoupí v platnost, ihned připravíme jednoduchou změnu i katastrálního zákona a jediným novým odstavcem v něm řekneme, že i výstupy z dálkového přístupu k údajům katastru nemovitostí opatřené tímto elektronickým razítkem se považují za veřejné listiny.
Od 1. ledna 2004 došlo k reorganizaci sítě katastrálních úřadů. Budou mít tyto změny nějaký dopad na obce a města?
Změny vycházejí z novely zákona č. 359/1992, o zeměměřických a katastrálních orgánech a v podstatě jde o to, že zanikla dosavadní síť okresních katastrálních úřadů a vzniklo 14 nových krajských s vlastními sítěmi katastrálních pracovišť. Pro nás tato změna představuje možnost racionálnějšího řízení 14 krajských subjektů než dřívějších 77 okresních. Pro obce, města, instituce a veřejnost se však nic nezměnilo. Pouze v bývalých okresních městech nalézají místo okresních katastrálních úřadů katastrální pracoviště, která však bezezbytku vykonávají všechny činnosti svého předchůdce. Nezanikla ani detašovaná pracoviště bývalých okresních katastrálních úřadů.
Takže jedinou letošní "revoluční změnou" pro váš úřad bude otevření dálkového přístupu zdarma samosprávným celkům?
To je jistě nejvážnější změna. Ale náš resort, konkrétně Zeměměřický úřad, který má na starosti státní mapové dílo v měřítkách menších, než je katastr, tedy nejčastěji 1:50 000 a 1:10 000, už ke konci loňského roku naplnil Základní databázi geografických dat. Ta je k dispozici pro celé území republiky a využívá ji už většina krajů a také některá velká města. Mimochodem, tato databáze bude od 1. 1. 2005 územním celkům poskytována zdarma. Už jsme přešli na vyhotovování série státních map odvozením kartografického modelu z této databáze, a vznikají tak digitální ekvivalenty základních map v měřítku 1:10 000. Pro úkoly plánování obcí, svazků obcí i správních území obcí III. typu to může být určitě velmi zajímavý podklad.
