Každodenně nasazují životy

Od roku 2000 platí zákon č. 239/200 Sb., o integrovaném záchranném systému. Major Mgr. Petr Vodička, ředitel odboru Integrovaného záchranného systému HZS hl. města Prahy říká: "Jednotlivé složky systému fungovaly a spolupracovaly již před platností zákona, ale jeho přijetí stvrdilo stav a určilo pravidla fingování celého systému."

Pokud nenastane mimořádná situace vyžadující vyhlášení krizového stavu (to jest taková, kterou nelze zvládnout běžnou činností), postupují záchranné práce podle Integrovaného záchranného systému a vedení se ujímá složka, které tento případ přísluší. Nyní jsou lépe vymezeny kompetence, financování, toky informací, činnost jednotlivých operačních středisek apod. Hasičský záchranný sbor se na spolupráci v rámci tohoto integrovaného systému pravidelně připravuje. Minimálně jednou ročně probíhá cvičení, na kterém se zejména připravují řídící články jednotlivých složek systému, tj. policie, zdravotní záchranné služby a hasičů, přičemž se prověřuje komunikace mezi jednotlivými složkami, jejich nasazení a zásah.

Při povodních a dalších extrémních situacích je organizována pomoc v rámci republiky - mezi kraji, ale i pomoc mezinárodní. Významná skupina, která je vysílána na pomoc ostatním organizacím, se nazývá odřad. Je to naprosto soběstačná jednotka se svým samostatným velením, vybavená vším potřebným. Odřady z celé republiky, ale i ze zahraničí pomáhaly a osvědčily se i letos v Praze.

Zřizovatelem Hasičského záchranného sboru (HZS) je stát prostřednictvím Ministerstva vnitra. Sbor je rozdělen na čtrnáct krajských jednotek. Jedna z nich má působnost pro hlavní město Prahu, kde je k dispozici více než 600 profesionálních hasičů v zásahových jednotkách. Slouží na 11 stanicích ve třech směnách po zhruba 200 mužích. Pražští hasiči jsou dobře technicky vybaveni. Do roku 2000 bylo zřizovatelem HZS hlavní město Praha a do té doby se hodně investovalo do techniky, vybavení i modernizace stanic.

Dovedností, které musí hasič zvládnout, je široká škála: plavání, řízení auta i člunu. Musí ovládat základní informace z fyziky, chemie a dalších oborů. Hasičský sbor disponuje rozmanitou technikou včetně požárního robota a přístroje na řezání vodním paprskem. Všechny tyto mechanismy se musí naučit zvládnout. Někteří příslušníci sboru jsou navíc členy specializovaných týmů, které se orientují například na práce spojené s lezením, potápěním či vyprošťováním z podzemí. Nezanedbatelným atributem, bez kterého by hasič nemohl vykonávat své povolání, je výborný psychický stav a odvaha.

Hasiči se celoživotně vzdělávají a každých pět let musí u zkoušek prokázat svou odbornou způsobilost. "Jejich platové podmínky se odvíjejí od finanční situace státu a řídí se tabulkami, které stanovují platy všem zaměstnancům ve státní sféře," říká Petr Vodička. "Přitom je tato práce podhodnocena, už i proto, že každodenně riskují zdraví či životy. Hasič musí mít zhruba pět let praxe, aby se stal plnohodnotným členem sboru a mohl být nasazen na všechny druhy zásahů," dodává.

Během nedávných povodní fungovali hasiči v režimu: dva dny v práci, jeden den doma. Za výjimečné nasazení a za náročnou práci při povodních byla řada hasičů odměněna. Byla jim udělena státní vyznamenání za statečnost a resortní vyznamenání. Oficiálního poděkování se dočkali i dobrovolní hasiči, kteří během povodní významně pomohli, poskytli techniku a převzali na sebe část odpovědnosti.

Ludmila Kučerová