Situace na velkých tocích v letech 1997, 2002 a 2006 potvrdila, že povodňové nebezpečí se nevyhýbá žádné části ČR. Letos nás zasáhly přívalové povodně (nepřesně označované jako bleskové). Ty postihují malé vodní toky nebo i jinak suchá koryta a mohou se vyskytnout opravdu kdekoliv a kdykoliv. Nejen starosty proto zajímá, kde a jak lze získat nejen informace o vývoji srážek, průtoků v tocích, ale dozvědět se také o výstrahách před nebezpečnými hydrometeorologickými jevy.
Protipovodňovou ochranu řeší zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a navazující právní předpisy. Podle tohoto zákona hlásná povodňová služba zabezpečuje informace o aktuálním průběhu povodně pro varování obyvatelstva a je především v kom-petenci povodňových orgánů v místě - například zřízením hlídkové služby.
WEBY, KTERÉ SE VYPLATÍ ZNÁT
Přesto je dnes dostupná řada informací z měřicích sítě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a státních podniků Povodí. Předpovědní povodňovou službu pak zabezpečuje ČHMÚ ve spolupráci se správci povodí.
Internetové stránky Českého hydrometeorologického ústavu http://www.chmi.cz obsahují informace nejen o aktuálním počasí a jeho předpovědi, ale také o platných výstrahách na nebezpečné hydrometeo- rologické jevy. V případě nebezpečných bouřek se pak určitě vyplatí sledovat animace aktuálních dat meteorologických radarů, které detekují výskyt srážkové oblačnosti v reálném čase. Na webových stránkách http://hydro.chmi.cz/hpps/ naleznete informace o pozorovaných vodních stavech a průtocích, které jsou u vybraných profilů doplněny i předpovědí podle hydrologických modelů až na 48 hodin. Naleznete tam také aktuální informace o pozorovaných srážkách na území ČR. Významnou součástí stránek je i aktualizované znění odborných pokynů pro hlásnou a předpovědní povodňovou službu včetně evidenční listů hlásných profilů kategorie A a B.
Na stránkách státních podniků Povodí přístupných přes portál http://www.voda.gov.cz jsou informace o pozorovaných vodních stavech, průtocích, srážkách a také o stavech na vodních nádržích.
Uvedené internetové stránky jsou volně přístupné pro širokou veřejnost.
Pro potřeby povodňových orgánů ČHMÚ připravil i náhradní přístup k základním datům z vodoměrných stanic ve formě heslem chráněné webové stránky a také řešení internetových stránek optimalizovaných pro použití na mobilních telefonech. O těchto i některých dalších možnostech poskytování informací ČHMÚ loni informoval jednotlivé krajské úřady. Konkrétní možnosti řešení ve vaší lokalitě pak samozřejmě můžete konzultovat s příslušnou pobočkou ČHMÚ.
VÝSTRAHY A PŘEDPOVĚDI
ČHMÚ vydává výstrahy před nebezpečnými jevy, a to s předstihem jako upozornění na pravděpodobný výskyt nebezpečného jevu. Pokud jev nastane, zejména u bouřek, je vydáván další typ výstražné informace o výskytu nebezpečného jevu. Výstrahy jsou distribuovány prostřednictvím integrovaného záchranného systému, který je provozován Hasičským záchranným sborem.
Ani moderní meteorologické nástroje, bohužel, nedokážou přesně předpovědět, kde přesně se vyskytnou ničivé bouřky s intenzivními srážkami a kde vznikne přívalová povodeň. Meteorologické modely i na velmi výkonných superpočítačích počítají v měřítku 5x5 až 20x20 km, zatímco jednotlivé bouřky mají průměr jen okolo 2 až 3 km. S pomocí těchto modelů však lze předpovědět, že atmosféra bude labilní, což je příznivé pro tvorbu bouřek. Meteorologické radary jsou pak schopny zaznamenat, kde se aktuálně bouřky vyskytují, případně lze na základě jejich údajů odhadnout, jakým směrem se bouřky pohybují. Zatím však nedokážeme určit, zda a kde budou nové bouřky v následujících minutách vznikat.
Výstraha ČHMÚ tak může na základě dostupných informací pouze informovat o pravděpodobnosti vzniku intenzivních bouřek a v některých případech i o regionu předpokládaného výskytu. Jako taková slouží především pro aktivizaci povodňových orgánů, které by zejména v případě rychle se vyvíjejících bouřek měly sledovat a reagovat na aktuální vývoj.
LOKÁLNÍ VAROVNÉ SYSTÉMY
Bouřky a přívalové povodně jsou tak rychlé a náhlé, že na účelné varování z centrálních institucí není dostatek času. Existuje tedy nějaké jiné řešení, než při výskytu každé bouřky rovnou zahájit evakuaci obyvatel u malých vodních toků?
Odpovědí mohou být lokální varovné systémy. Jejich principem je instalace jednoho či více automatických srážkoměrů a vodoměrných stanic na toku, který obec ohrožuje. Srážkoměry i vodoměrné stanice dokážou automaticky poslat varovnou SMS na několik telefonních čísel vždy, když dojde k překročení nastavených limitů. Tím může být například více než 30 mm srážek za hodinu nebo nárůst hladiny v toku o více než 50 cm za 1 hodinu. Cena na pořízení takového systému dosahuje desítek až stovek tisíc, v závislosti na počtu jeho komponent. Je však nutno počítat s nezbytnou údržbou systému (čištění srážkoměrů, kontrola funkčnosti) tak, aby systém po dlouhých obdobích nečinnosti, kdy se bouřky nevyskytovaly, neselhal, jakmile je opravdu potřeba. Výhodou je, že existují i čeští výrobci, kteří nabízejí nejen špičkové výrobky, ale také provozní podporu v podobě zabezpečení sběru dat na jimi provozované servery a technický servis.
JAN DAŇHELKA
hydrolog, Český hydrometeorologický ústav