Kde na tom jsou dobře, kde pokulhávají

Budování cyklostezek a cyklotras vůbec není levné. Například připravovaná cyklostezka podél Ohře na území Karlovarského kraje bude stát 227 miliónů Kč. A skoro každý kraj připravuje jeden takový rozsáhlý projekt. Budou to cyklostezky podél Labe, Vltavy, Moravy, Bečvy, Odry, Orlice atd. O některých souvisejících problémech, s nimiž se kraje a města často potýkají, jsme hovořili s Ing. Jaroslavem Martinkem z olomouckého pracoviště Centra dopravního výzkumu.

Co nejvíc brání rozvoji cyklistické dopravy?

Jednoznačně je to strach z dopravní nehody. V šesti městech, Břeclavi, Liberci, Olomouci, Ostravě, Prostějově, Táboře a na veletrhu cestovního ruchu Regiontour v Brně uskutečnil náš ústav na toto téma dotazníkové šetření. Celkem 50 % dotázaných odpovědělo, že mají obavy z nehody při jízdě na kole. Ročně je u nás na silnici usmrceno kolem 160 cyklistů.

Tento stav je způsobený tím, že u nás chybí potřebná cyklistická infrastruktura. Ze zahraničních průzkumů jednoznačně plyne, že v Nizozemsku a Dánsku je v přepočtu na 100 tisíc obyvatel nejméně nehod cyklistů, a to i přesto, že tam jezdí nejvíce cyklistů. Je to dáno existencí husté sítě cyklistických stezek, která zaručuje tolik potřebnou bezpečnost. Na druhém místě pak nejvíce brání rozvoji cyklistické dopravy strach z krádeže kola, který pramení z nedostatku uschoven kol, například na pracovištích či ve školách. Při úvahách o rozvoji cyklistické dopravy a cykloturistiky by tak představitelé měst a obcí měli pamatovat na tyto skutečnosti.

Kolo jako dopravní prostředek by se tedy mělo více využívat - kde na tom jsou dobře a kde pokulhávají?

Dobře jsou na tom třeba v Německu nebo Nizozemsku či Dánsku - tam kolo jako dopravní prostředek do práce nebo do školy využívá v některých městech 30 až 40 % lidí. U nás v průměru 4 %. Ve velkých městech, například v Praze či Brně je to kolem 1 až 2 %. Naopak k 10 % se to blíží v Olomouci či Českých Budějovicích. Nejvíce se kola jako dopravního prostředku využívá například v Prostějově a Uherském Hradišti - na kole tam do práce a do školy jezdí až 20 % lidí - záleží na počasí. Ponejvíce jsou to lidé z domácností se středními příjmy. Lidé s nižšími příjmy patří obvykle ke starším, ti s vyššími naopak nemohou z prestižních důvodů.

Která města či kraje si počínají při budování cyklistické infrastruktury nejlépe nebo aspoň dobře?

Mohli bychom pochválit Olomoucký kraj. Letos uvolnil ze svého rozpočtu 15 miliónů korun na podporu výstavby cyklostezek v kraji. Důležité je, že se rozdělování dotace ujal odbor dopravy, nikoli odbor regionálního rozvoje či oddělení cestovního ruchu, jak bývá dosud pravidlem. Odbory dopravy disponují lidmi, kteří dokáží posoudit projekty zejména z hlediska bezpečnosti dopravy a ekonomiky. Příkladem potřebné realizace je samostatná cyklostezka Těšetice - Ústín, budovaná především pro bezpečnost místních obyvatel, kteří jezdí na kole do práce do Olomouce. Přitom je tato cyklostezka součástí atraktivní cyklotrasy č. 6025 z Olomouce na Bouzov. Výrazně podporuje cyklistiku politická reprezentace Pardubic, Českých Budějovic či Ostravy. Přesná evidence cyklistických stezek zmapována není, ale během roku budeme mít k dispozici aktuální data.

Budování cyklotras slouží i rozkvětu cestovního ruchu...

Vývoj v této oblasti odstartoval materiál Ministerstva dopravy a spojů ČR z roku 1997 Základní síť cyklotras ČR, který cyklotrasy rozděluje na dálkové, regionální a místní, a který položil základ ke koordinaci živelného trasování a také značení cyklotras. Nastal cykloboom: vyznačeno bylo - v roce 1997 asi 552 km, v roce 2000 již 10 297 km a v roce 2002 téměř 20 tisíc km cyklotras. ČR se stala křižovatkou mezinárodních tras, objevily se trasy a stezky místní s poetickými názvy, například Moravské vinařské stezky...

Jenže cyklista musí při tak náročném cestování vyřešit nejeden problém - například kam s kolem, aby o ně nepřišel?

Je zcela zřejmé, že rozvoj cyklistické dopravy se neobejde bez budování doplňkových, ale pro cyklisty nezbytných služeb - jako jsou stojany na kola či úschovny kol atd. Důležitá je vazba cyklistické dopravy na veřejnou dopravu, nesmí se tedy zapomínat na parkoviště pro kola poblíž autobusových, tramvajových zastávek, či stanice metra. Rovněž České dráhy by měly mít speciálně upravené vlaky a jiné prostředky veřejné dopravy k přepravě kol včetně úschoven kol na nádražích.

Téměř 60 % cyklostezek vede po veřejných komunikacích, po silnicích třetí ba i druhé třídy. Co s tím?

Krajská i místní zastupitelstva by měla dbát na to, aby cyklistická doprava byla začleněna do všech stupňů územního plánování. Nemusí jít vždy o budování nové cyklostezky, ale na cyklisty se může myslet i při rekonstrukci místních a účelových komunikací, ale také při výstavbě dálnic. Při tom by se nemělo zapomenout na lávky pro cyklisty. Pro budování a vedení cyklotras lze využít i rušených železničních tratí (viz cyklostezka ve Varhanech nebo po bývalé Baťově dráze). I pozemkové úpravy skýtají možnosti, například při budování cest k pozemkům, při protierozních úpravách. Ideální příležitostí jsou protipovodňové úpravy - například na Labi v Pardubicích nebo v Olomouci na řece Moravě. Bohužel, podle vodního zákona po hrázích smějí jezdit jen vozidla povodí, přičemž jízdní kolo je považováno za vozidlo. Lze jenom doufat, že tato legislativní "perlička" brzy zmizí.

Co jsou cyklostezka a cyklotrasa

Cyklostezka: cesta pro cyklisty - speciálně vybudovaná nebo alespoň přizpůsobená, na které se obvykle nesetkají s jiným dopravním prostředkem. Cyklostezky se budují většinou ve městech a obcích a slouží zejména každodennímu provozu, cestám do práce, školy apod.

Cyklotrasa: slouží spíše cyklistickým nadšencům, prázdninovým cestám za poznáním, rodinným výletům apod. Jsou značeny známými, většinou žlutými cedulkami a spojují turisticky atraktivní místa někdy na vzdálenosti stovek kilometrů. Cyklotrasy mohou vést i po cyklostezkách, ba je to i žádoucí zejména ve městech a obcích.

Další informace najdete na: www.cdv.cz, www.cykloserver.cz, www.cyklokatalog.cz, www.bikemaraton.cz, www.cyklonavigator.