Kde všude aktuálně platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích?

Ministerstvo zemědělství (MZe) upravilo tzv. červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření k řešení kalamitní situace v lesích. Jde o území, jež je kůrovcem zasaženo mimořádně silně nebo je bezprostředně ohrožené.

V červené zóně (viz mapka nahoře) mohou majitelé lesů upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví. Červená zóna se rozšiřuje o přibližně 10 procent, především na území české části republiky.

„Pro červenou zónu, kde jsou lesy silně postiženy nebo ohroženy kůrovcovou kalamitou a schnou, platí mimořádné opatření Ministerstva zemědělství. To vytváří lepší podmínky pro zvládání kalamity a řešení jejích následků. Vlastníci zde mohou ustoupit od používání obranných opatření, jako jsou například lapače, protože už nejsou účinné. Místo toho mohou soustředit veškeré síly na zpracování a asanaci napadeného dříví,“ uvedl ministr Miroslav Toman.

Červená zóna se rozšířila z 5127 katastrů na 6109, z celkového počtu 13 078 katastrálních území v České republice. MZe přitom vycházelo z družicových snímků. Aktuálním rozšířením reaguje MZe na postup kalamity od poslední aktualizace z 9. prosince 2019.

V červené zóně mohou majitelé lesů na holinách větších než 2 hektary ponechat nezalesněné pruhy uvnitř porostů v šířce až 5 metrů v rozestupech minimálně 20 metrů od sebe, popřípadě ponechat nezalesněné pruhy v šířce až 5 metrů na rozhraní lesa a nelesní půdy pro vytvoření okraje porostu. Tímto opatřením mohou uspořit sazenice a současně vytvořit střelecké průseky k udržování stavů spárkaté zvěře a k zamezení škodám zvěří na obnovovaných porostech.

„Sucho a kůrovec mají dopad na krajinu, les i vlastníky, přesto se dají považovat také za příležitost pro urychlení změny druhové skladby ve prospěch lesů smíšených s vyšším zastoupením listnáčů, přírodě bližších a odolnějších proti výkyvům počasí a změnám klimatu. Naše opatření jsou účinná a fungují, jejich dopady se však pochopitelně více projeví až v dlouhodobém horizontu,“ dodal ministr zemědělství.

Podíl listnatých dřevin při obnově lesů v ČR se neustále zvyšuje. V roce 2019 lesníci znovu zalesnili rekordně vysokou plochu kalamitních holin. Loni vysázeli lesníci rekordních 111,6 milionu listnáčů, zatímco smrků bylo 36,1 milionu sazenic (v roce 2018 bylo vysázeno 74 milionů listnáčů a 33 milionů smrků). Sadba činila více než 28 tisíc hektarů. Včetně využití přirozené obnovy se celkem podařilo obnovit takřka 34 tisíc hektarů lesů, což bylo nejvíce v historii samostatné ČR.*

Aktuální opatření obecné povahy najdete na úřední desce MZe i na úředních deskách obcí: https://1url.cz/mzkIA.

/zr/