V minulé Právní poradně jsem si přečetl o tom, co se rozumí pod pojmem nepřímá diskriminace v pracovněprávních vztazích. Zajímalo by mne, zda jsou případy, kdy zákaz diskriminace neplatí? Princip zákazu diskriminace nemůže platit ve všech případech absolutně. Diskriminací není rozdílné zacházení na...
V minulé Právní poradně jsem si přečetl o tom, co se rozumí pod pojmem nepřímá diskriminace v pracovněprávních vztazích. Zajímalo by mne, zda jsou případy, kdy zákaz diskriminace neplatí?
Princip zákazu diskriminace nemůže platit ve všech případech absolutně. Diskriminací není rozdílné zacházení na základě uvedených diskriminačních znaků, pokud z povahy pracovních činností nebo souvislostí vyplývá, že tento důvod představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon práce, kterou má zaměstnanec vykonávat a který je pro výkon této práce nezbytný. Cíl sledovaný takovou výjimkou musí být vždy oprávněný a požadavek přiměřený. V praxi jde zejména o výjimky dané zvláštní povahou sjednané práce, s ohledem na společností obecně uznávané morální, náboženské či kulturní hodnoty, které se pro výkon zcela konkrétní práce považují za nezbytné a přiměřené.
Novela zákoníku práce č. 46/2004 Sb. rovněž stanovuje základní pravidla pro přijímání pozitivních opatření ve prospěch méně zastoupeného pohlaví. Zaměstnavatel může přijmout dočasné opatření poskytující zvláštní výhody pro usnadnění pracovního zapojení méně zastoupeného pohlaví nebo pro předcházení či kompenzaci nevýhod v jeho funkčním nebo jiném postupu. Zákon přímo stanoví, že toto dočasné opatření zaměstnavatele nelze považovat za diskriminaci.