Předvolebních kampaní si letos užijeme více než. Než média proberou výsledky květnových parlamentních voleb, budou na spadnutí podzimní volby do zastupitelstev obcí, od roku 1990 již šesté. Jak však vidí sami zastupitelé vliv jednotlivých orgánů obce na činnost místní správy a samosprávy?
V roce 2008 byli zastupitelé z měst s více než 10 tisíci obyvateli a o rok později v obcích se 3 tisíci až 10 tisíci obyvateli1) požádáni, aby na základě své zkušenosti zakřížkovali v připojeném seznamu, jaký mají jednotlivé orgány, lidé či organizace vliv na činnost místní správy a samosprávy.
Ukázalo se, že s rostoucí velikostí obce klesá podíl zastupitelů připisujících starostům »velmi silný vliv« (viz graf). Naopak roste podíl těch, kdo stejný vliv připisují radě. Méně zřetelný je pokles vlivu přisuzovanému tajemníkům počínaje velikostní skupinou 5 tisíc až 10 tisíc obyvatel2).
Vliv stranických skupin v zastupitelstvech za »velmi silný« označují zastupitelé jen okrajově, s výjimkou reprezentantů velkých měst. Kdyby hodnoty v grafu zahrnovaly jak »velmi silný«, tak »silný« vliv, hodnocení starosty a rady by se téměř vyrovnalo a převahu by rada získala již v kategorii obcí s 20 až 50 tisíci obyvatel. Zřetelněji by s velikostí obce rostl i podíl těch, kteří za »velmi silný« či »silný« označují vliv stranických skupin (zároveň by klesalo hodnocení tajemníků).
Z hlediska zákonných pravomocí drží před starostou prim rada obce. Proto je také ČR řazena do skupiny zemí s kolektivním typem místní samosprávy (Heinelt a Hlepas 2006, Magre a Bertrana 2008). Zastupitelé však nehodnotí vliv starosty a rady jen na základě legislativně vymezených rolí. Do hodnocení jejich vlivu se promítá i míra profesionalizace místní exekutivy. V menších obcích bývá pro svou funkci uvolněn buď jen starosta, či společně s ním jeho zástupce, což jim zajišťuje v mnoha ohledech převahu. Ve větších městech se však ze starosty stává první mezi (stejně) vlivnými.
Vliv tajemníka a stranických skupin je častěji označován za »silný« než za »velmi silný«. Za odlišným kvantitativním hodnocením lze hledat odlišnou kvalitu. Nejde tu o výkon určité pravomoci, ale spíše o jistou možnost ovlivnit to, o čem a jak se bude či nebude v orgánech obcí jednat. Síla tajemníka vyplývá ze znalosti chodu úřadu a jeho limitů, ze zažitých zvyklostí atp. Stranickým skupinám lze připsat spíše snahu o prosazení programových priorit nebo více či méně partikulárních zájmů.
Poznámky
1) Od roku 1994 nemusí obce od 3 do 10 tisíc obyvatel volit radu. V drtivé většině obcí se tak však děje.
2) V části těchto obcí není obsazena funkce tajemníka. Více o daném výzkumu v textu »Zastupitelé o sobě, svých prioritách a názorech« v Moderní obci č. 1/2009 nebo na www.ksoc.upol.cz/vyzkum/vyzkum1.html.
DAN RYŠAVÝ
Katedra sociologie a andragogiky FF UP v Olomouci
(s přispěním: PAVEL ŠARADÍN, Katedra politologie a evropských studií, FF UP v Olomouci)
Text vznikl v rámci projektu »Proměny městských zastupitelstev v evropské perspektivě«, který podpořila GA ČR 403/08/421.
