V jakých případech je starosta oprávněn činit jménem obce právní úkony týkající se pracovněprávních vztahů mezi obcí jako zaměstnavatelem a zaměstnanci obce a kdy je to vyhrazeno tajemníkovi obecního úřadu? Podle ustanovení § 2 odst. 1 věta druhá zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),...
V jakých případech je starosta oprávněn činit jménem obce právní úkony týkající se pracovněprávních vztahů mezi obcí jako zaměstnavatelem a zaměstnanci obce a kdy je to vyhrazeno tajemníkovi obecního úřadu?
Podle ustanovení § 2 odst. 1 věta druhá zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o obcích") obec jako právnická osoba vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.
Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona číslo 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákoník práce") právní úkony v pracovněprávních vztazích činí u zaměstnavatele, který je právnickou osobou, především jeho statutární orgán, a u zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, zaměstnavatel; místo nich je mohou činit i osoby jimi pověřené. Jiní zaměstnanci zaměstnavatele, zejména vedoucí jeho organizačních útvarů, jsou oprávněni jako orgány zaměstnavatele činit jménem zaměstnavatele právní úkony vyplývající z jejich funkcí stanovených organizačními předpisy.
Podle ustanovení § 110 odst. 4 písm. d) zákona o obcích plní tajemník obecního úřadu úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu.
Úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních předpisů plní v obcích (městech), ve kterých není ustanoven tajemník obecního úřadu, starosta (ustanovení § 110 odst. 3 zákona o obcích). Zaměstnanci obce (města) mají pracovněprávní vztah k zaměstnavateli (obci, městu) sjednaný buď formou pracovního poměru, nebo formou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Účastníkem pracovního poměru tak i účastníkem dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr je zaměstnanec na straně jedné a zaměstnavatel na straně druhé.
Zákon o obcích přitom pracovněprávní pravomoc tajemníka obecního úřadu zužuje pouze na plnění úkolů statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu (srov. ustanovení § 110 odst. 4 písm. d) zákona o obcích). Je zcela bezpochyby, že tajemník obecního úřadu je oprávněn činit jménem obce veškeré právní úkony týkající se pracovněprávních vztahů mezi obcí (jako zaměstnavatelem) a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu.
Obec (město) má ovšem i jiné zaměstnance než zaměstnance zařazené do obecního úřadu. Vzniká tak otázka, kdo je oprávněn činit jménem obce veškeré právní úkony týkající se pracovněprávních vztahů mezi obcí (jako zaměstnavatelem) a zaměstnanci obce nezařazenými do obecního úřadu. Zde je třeba poukázat na ustanovení § 103 odst. 1 zákona o obcích, podle kterého starosta zastupuje obec navenek, a též na ustanovení § 103 odst. 4 písm. b) věta před středníkem zákona o obcích, podle kterého starosta plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních právních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu.
Z výše uvedeného vyplývá, že právní úkony týkající se pracovněprávních vztahů mezi obcí (jako zaměstnavatelem) a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu činí tajemník a právní úkony týkající se pracovněprávních vztahů mezi obcí (jako zaměstnavatelem) a ostatními zaměstnanci obce (nezařazenými do obecního úřadu) činí starosta.
Též je třeba vzít v úvahu ustanovení § 102 odst. 2 písm. j) zákona o obcích, podle kterého je radě vyhrazeno stanovit počet zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu a organizačních složek obce.
Jak již bylo uvedeno výše, zaměstnanci obce jsou jednak ti, kteří mají pracovněprávní vztah k zaměstnavateli (obci) sjednaný formou pracovního poměru, ale i ti, kteří mají pracovněprávní vztah k zaměstnavateli (obci) sjednaný formou dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, přičemž právní úkony týkající se pracovněprávních vztahů mezi obcí (jako zaměstnavatelem) a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu činí tajemník obecního úřadu. To znamená, že pokud pracovní smlouvu či dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti sjedná tajemník obecního úřadu (jako zaměstnavatel), bude dotyčný zaměstnanec spadat do počtu zaměstnanců obce zařazených do obecního úřadu stanovených radou /srov. ustanovení § 102 odst. 2 písm. j) zákona o obcích/.
Na závěr je třeba upozornit na ustanovení § 9 odst. 2 zákoníku práce, podle kterého může zaměstnavatel v mezích své působnosti písemně pověřit další své zaměstnance, aby činili určité právní úkony v pracovněprávních vztazích jeho jménem. V písemném pověření musí být uveden rozsah oprávnění pověřeného zaměstnance. To znamená, že starosta může písemně pověřit např. tajemníka obecního úřadu, aby činil právní úkony týkající se pracovněprávních vztahů mezi obcí (jako zaměstnavatelem) a ostatními zaměstnanci obce (nezařazenými do obecního úřadu).
