Jak na oblast komunální energetiky, především na úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) nahlížejí vybraná města a obce? Odpověď na tuto otázku hledalo dotazníkové šetření uskutečněné v rámci projektu Indikátory udržitelné energetiky pro rozhodování měst a obcí, které podporuje v letech 2007-2009 ministerstvo životního prostředí.
Cílem projektu je nabídnout municipalitám nástroj pro energetické řízení v podobě místních energetických indikátorů, a to tak, aby poskytovaly co nejpřesnější informace pro rozhodování.
Ve spolupráci s Národní sítí Zdravých měst jsme oslovili 279 měst, obcí a regionů. Dotazník obsahoval 51 otázek a zaměřil se na pět základních oblastí komunální energetiky.
DLOUHÁ CESTA
Oblast A - Strategické plánování: Municipality odpovídaly kladně především v obecnějších otázkách týkajících se zpracovaných koncepčních dokumentů. Čím více dotazy směřovaly ke konkrétním činnostem a aktivitám, například ke zpracovaným akčním plánům, stanovenému výhledu v energetice do roku 2020, indikativním cílům pro úspory energie a OZE apod., podíl kladných odpovědí se snižoval.
Z výsledků je zřejmé, že strategický přístup k energetice existuje spíše na úrovni koncepcí, úvah či přání, nikoliv však v rámci konkrétních opatření a aktivit, které by byly dlouhodobě vyhodnocovány a aktualizovány (viz graf). Významným poznatkem je to, že většina dotázaných municipalit (75 %) si nestanovila konkrétní indikátory pro oblast komunální energetiky.
Oblast B - Osvěta: Průzkum odhalil, že municipality odpovídají kladně především v otázkách zájmu o sledování a vyhodnocování dat z oblasti energetiky. Pozitivně hodnotí jak nákup elektrospotřebičů třídy A, tak naplňování legislativních požadavků.
Nízká je však informovanost o úsporách energie a OZE, ať již směrem mimo městský úřad (kampaně, spolupráce se základními školami), tak uvnitř úřadu (chybějí zejména kompetentní pracovníci - energetičtí manažeři, interní směrnice zaměřené na úspory energie a nákup spotřebičů, informace o potenciálu úspor energie a OZE apod.).
Oblast C - Data: Vstupní data jsou jednou z překážek systematického přístupu k hospodaření s energií. Jejich dostupnost hodnotila oslovená města jako relativně dobrou. Roztříštěnost (ve skutečnosti jsou data dostupná na několika různých odborech úřadu) a nízká vypovídací schopnost údajů však neumožňuje využívat je systematicky při tvorbě a vyhodnocování strategií či akčních plánů. Také kvalita dat není vysoká, nejsou-li sledována v dostatečných časových intervalech. Často jsou přepisována jednou ročně z faktur za úhradu energie, nelze je proto používat pro smysluplné energetické řízení.
Oblast D - Finanční zdroje: Nejčastěji jsou energetické projekty financovány z rozpočtových prostředků, přičemž má přednost financování energeticky úsporných projektů před projekty využívající OZE. Většina měst a obcí má zkušenosti s podáním žádostí o dotace na projekty úspor energie (asi 70 %), zatímco o podporu na obnovitelné zdroje necelých 20 %. Velmi zřídka existují fondy podporující projekty úspor energie a využívání OZE v soukromém sektoru. Nejméně zkušeností mají municipality s financováním energetických projektů třetí stranou (EPC) a s projekty PPP.
Oblast E - Obecné: Municipality vidí hlavní bariéru využívání OZE a realizace úspor energie v nedostatku volných finančních prostředků a v informovanosti o konkrétních projektech úspor energie a využívání OZE. I přesto do roku 2020 považují za své nejvýznamnější energetické zdroje vedle zemního plynu úspory energií z biomasy a sluneční energii. Potřebnost energetického manažera, který by koncepčně řídil energetické hospodaření dané municipality, schvaluje přibližně 60 % dotázaných měst a obcí.
VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ
S kompetentními zástupci vybraných měst jsme uskutečnili také řízené rozhovory. Ukázaly, že prostor pro zlepšování finančního řízení energetického hospodářství existuje. Většina kompetentních pracovníků neměla informace o ročních výdajích za energie, ani představu o tom, jaký podíl z celkových provozních výdajů města energie činí.
Správa majetku města často nepracuje s dostatečnými informacemi o objektech, respektive s přehledy, kolik daná budova z rozpočtu vyčerpá za energie a zanedbanou údržbu. Bez těchto systematicky vyhodnocovaných informací nelze činit efektivní rozhodnutí - zda si město budovu ponechá, prodá, či ji zrekonstruuje například v nízkoenergetickém standardu apod.
Energetické indikátory, které municipality poptávají, se tak mohou stát užitečným nástrojem pro řízení energetického hospodářství majetku města.
Oporou jim v tom může být nová legislativa, zejména povinné zpracování energetického průkazu budovy, které lze pro objekty, u nichž to vyhláška výslovně nepřikazuje, zpracovat na dobrovolné bázi. Ani přísnější legislativa, ani energetické indikátory ale pro fungující energetický management nestačí. K tomu je nutná vůle vedení města, odhodlání, trpělivost. A také energetický manažer, který by měl být po zaškolení a zavedení systému energetického řízení (v ideálním případě) financován též díky uspořeným výdajům za energie.
Podrobnější informace o projektu jsou k dispozici na www.porsennaops.cz.
JAROSLAV KLUSÁK
PORSENNA o. p. s.
