Kdy je možno zastupitelstvo obce rozpustit

Právní úprava případu, kdy je možné zastupitelstvo obce (ZO) rozpustit, zůstává obsažena v § 89 zákona o obcích. Znění § 89 však doznalo výrazných změn, které spočívají především v přesnosti "návodu" pro obec, jak má v takové situaci postupovat.

Konkrétní případy

1. Nesejde-li se ZO po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, (§ 89 odst.1 zákona o obcích: "Nesejde-li se zastupitelstvo obce po dobu delší než 6 měsíců tak, aby bylo schopno se usnášet, Ministerstvo vnitra je rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu".) V praxi se budou patrně řešit následující praktické otázky:

Jak se Ministerstvo vnitra dozví, že se zastupitelstvo nesešlo? Standardně by měl na skutečnost nečinnosti obecní samosprávy upozornit krajský úřad. Nelze však vyloučit, že se iniciativy ujmou občané, zastupitelé, starosta apod.

Když nefunguje zastupitelstvo, kdo podá žalobu za obec? Rozhodnutí obce o tom, že se bude proti aktu rozpuštění zastupitelstva bránit, může učinit zastupitelstvo samo - to bude možné v případě, kdyby informace o jeho nečinnosti nebyla pravdivá a ono se tomuto rozpuštění brání proto, že důvod neexistuje. Lze si představit, že žalobu podá za obec rada obce, eventuálně starosta v obci, kde se rada nevolí.

Lze rozhodnutí Ministerstva vnitra zvrátit v případě, že ZO začne opět pracovat a podá žalobu? Podle mého názoru nikoliv. Povinnost rozpustit zastupitelstvo je dána Ministerstvu vnitra bezvýjimečně. Rozpuštění následuje vždy, když se zastupitelstvo 6 měsíců nesešlo. To, že se zastupitelé rozhodnutí zalekli a začali pracovat, na této skutečnosti nic nemění. Stěží však lze předjímat rozhodování soudů v této věci v konkrétních případech. Uvážíme-li, že zastupitelstvo se sice nesešlo po dobu 6 měsíců tak, aby se mohlo usnášet, pak ale začalo standardně pracovat, a např. na jeho nečinnost je ministerstvo upozorněno s časovou prodlevou například půl roku. Bude i nyní účelné rozpuštění zastupitelstva tak, aby byl naplněn smysl zákona? Až praxe ukáže, jak k podobným případům bude přistupovat Ministerstvo vnitra či například soudy.

2. Nerespektování rozhodnutí místního referenda. (§ 89 odst. 2: "Nebude-li zastupitelstvo obce nebo jiný orgán obce postupovat v souladu s rozhodnutím přijatým v místním referendu konaném v záležitosti samostatné působnosti obce, vyzve ředitel krajského úřadu zastupitelstvo obce, aby do 2 měsíců zjednalo nápravu. Jestliže tak zastupitelstvo obce neučiní, oznámí krajský úřad neprodleně tuto skutečnost Ministerstvu vnitra, které zastupitelstvo obce rozpustí. Proti tomuto rozhodnutí může obec podat žalobu k soudu.")

V tomto případě je přímo zmíněn subjekt, který má situaci řešit, a tím je ředitel krajského úřadu. Ustanovení zaručuje, že výsledky místního referenda budou orgány obce respektovány, a v případě, že nikoliv, bude zastupitelstvo rozpuštěno, což je velmi citelná sankce.

Kdo řídí obec v době od rozpuštění zastupitelstva

V tomto případě došlo ke změně právní úpravy, a to nejen tím, že namísto odst. 2 nyní postup upravuje odst. 3. Úprava se zjednodušuje, a to takto: Do doby, než je zvoleno nové zastupitelstvo nebo je určen správce obce, vykonává rada obce svou pravomoc podle § 102 odst. 2 a 3, tj. v podstatě veškerou pravomoc vyjma přípravy návrhů pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečování plnění jím přijatých usnesení, což vyplývá z logiky věci.

Není-li rada obce zvolena, vykonává starosta pravomoc podle § 107 odst. 1, což jsou pravomoci odpovídající období ode dne voleb do zastupitelstva obce do dne konání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce, tedy pravomoci velmi omezené. Není-li zvolen starosta, vykonává tuto minimální pravomoc jiný člen zastupitelstva obce, kterého tím zastupitelstvo obce pověří.

Otázky praxe budou zejména tyto:

Je-li rozpuštěno zastupitelstvo jako celek, zůstává rada beze změny? Ano. Zákon to v této právní úpravě předpokládá. Nepracuje-li totiž zastupitelstvo, neznamená to, že nepracuje i rada obce. Tato rada může fungovat, nebo dokonce v původním složení začít pracovat. Pak vykonává svou pravomoc, ale pouze dočasně, a to do volby nového zastupitelstva.

Jak může zastupitelstvo po rozpuštění pověřit "jiného člena zastupitelstva"? Ač to zní nelogicky, lze si představit situaci, kdy Ministerstvo vnitra zastupitelstvo rozpustí, ale to se brání žalobou, a do doby rozhodnutí osudu pověří jednoho ze svých členů výkonem pravomocí dle právní úpravy § 89 odst. 3).

Jaký bude postup, nebude-li ani rada, ani starosta, ani žádný pověřený člen zastupitelstva? V takovém případě by musel velmi rychle jednat krajský úřad a vyřešit fungování obce prostřednictvím správce.

Jak to bude s usneseními zastupitelstva, které bylo rozpuštěno, ale nerespektuje toto rozhodnutí? Rozpuštěné zastupitelstvo nemůže přijímat platná rozhodnutí.

K otázce rozpuštění zastupitelstva je nutné dodat, že půjde spíše o výjimečné situace. Je však dobré vědět, co čeká obec v popsaných případech, a to hlavně z důvodu prevence proti neuváženým jednáním či neuvážené nečinnosti orgánů obce v konkrétních záležitostech.

Pokles členů zastupitelstva o více než polovinu

Ustanovení § 90, které upravuje tento problém, zůstalo nezměněno, pouze se doplnilo a pojem okresní úřad byl nahrazen krajským úřadem. Původní znění "Poklesne-li počet členů zastupitelstva o více než polovinu a zastupitelstvo nemůže být doplněno z náhradníků, oznámí obecní úřad neprodleně tuto skutečnost krajskému úřadu" je doplněno o upřesnění: "V takovém případě nemůže zastupitelstvo obce rozhodovat o záležitostech podle § 84 a § 85." Připomeňme, že to je vesměs veškerá pravomoc zastupitelstva - jak obecná, tak otázky majetkoprávní. To doposud zákon neupravoval. Zastupitelstvo, byť s počtem nižším než polovina původně zvolených členů, rozhodovalo zcela o všem, tedy de facto méně než polovinou hlasů. Novela tuto absenci právní úpravy odstranila.

Svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva

Tato úprava zůstala beze změny co se týká lhůt i ostatních pravidel. Mění se pouze § 91 odst. 2 na následující znění: "Jestliže nebude ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce svoláno ve lhůtě uvedené v odstavci 1, učiní tak ředitel krajského úřadu." Dříve to byl přednosta okresního úřadu.

Pravidla pro četnost konání zastupitelstva

Ustanovení § 92 nedoznalo velkých změn, pouze odst. 1 je trochu odlišný. Proto jej v bodech zrekapitulujme:

a) Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, ale nejméně však jedenkrát za 3 měsíce (ruší se část pro obce bez rady).

b) Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce.

c) Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta.

d) Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce nebo hejtman kraje.

Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.

Ustanovení odst. 2 a 3 zůstávají beze změny.

Slovo na zasedání zastupitelstva

Povinnost udělit slovo na zasedání zastupitelstva je s ohledem na zrušení okresních úřadů zakotvena mírně odlišně, a to jako doposud v § 93 odst. 3.

Komu musí být uděleno slovo, požádá-li o to na zasedání zastupitelstva: členu vlády nebo jím určenému zástupci, senátorovi (zde nelze využít zástupce), poslanci (zde nelze využít zástupce), zástupci orgánů kraje.

Zápis ze zasedání zastupitelstva

Doposud uložená povinnost vyhotovit zápis do 7 dnů ode dne konání zasedání zastupitelstva se mění na lhůtu 10 dnů (§ 95 odst. 2 ).

Novela neodstranila dvojkolejnost právní úpravy v tom smyslu, kdy zákon o obcích ukládá povinnost mít uložen zápis z jednání na obecním úřadě k nahlédnutí, přičemž zákon o svobodném přístupu k informacím dává možnost žádat o fotokopii zápisu.

(V příštím čísle se budeme zabývat změnami, které se týkají rady obce.)

Jana Hamplová,

advokátka,

stálá spolupracovnice redakce