Obce mnohdy chybují v užívání státních symbolů. Asi nejčastěji dochází k nesprávnému užívání malého státního znaku v souvislosti s používáním úředního razítka, v podobné míře také při použití znaku na hlavičkovém papíru obce. Za nesprávné užití malého státního znaku mohou obce obdržet pokutu až ve...
Obce mnohdy chybují v užívání státních symbolů. Asi nejčastěji dochází k nesprávnému užívání malého státního znaku v souvislosti s používáním úředního razítka, v podobné míře také při použití znaku na hlavičkovém papíru obce. Za nesprávné užití malého státního znaku mohou obce obdržet pokutu až ve výši15 tisíc korun. Udělení sankcí umožňuje novela zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky ve znění pozdějšího předpisu (dále jen zákon), která nabyla účinnosti dne 18. června 2006.
Pravidla pro užívání malého státního znaku jsou uvedena v ustanovení § 5 a podobu úředního razítka pak definuje § 6 zákona.
Z ustanovení § 5 se dozvídáme, že malý státní znak mohou užívat oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až t) zákona, mezi něž patří i obce. Obce tedy mohou v zákonem stanovených případech a tamtéž stanovenými způsoby užívat malý státní znak.
PRAVIDLA PRO UŽÍVÁNÍ MALÉHO STÁTNÍHO ZNAKU
Především platí, že malý státní znak se užívá na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti, přičemž je stanoveno, že musí jít o rozhodnutí či listiny vydané při výkonu státní moci. Ke správnému užití malého státního znaku oprávněnou osobou musejí být splněny současně dvě podmínky.
Malý státní znak se smí objevit jen na rozhodnutích nebo jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti a zároveň se tak může stát jen tehdy, jde-li o výkon státní správy, v případě obcí jen při výkonu přenesené působnosti. Na rozhodnutích, popřípadě jiných listinách vyhotovovaných obcí v rámci výkonu její samostatné působnosti se malý státní znak objevovat nesmí.
Je nutné zastavit se krátce u bližšího vymezení pojmů "rozhodnutí" a "listina osvědčující jinou důležitou skutečnost". V případě "rozhodnutí" jde zcela určitě o individuální správní akt, kterým se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby, nebo kterým se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá. Nejčastěji budou takováto rozhodnutí orgány obcí /především obecními úřady, srov. § 109 odst. písm. b) zákona o obcích/ vydávána v řízeních vedených podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, oba ve znění pozdějších předpisů. Složitější však bude určit okruh listin, které "osvědčují důležité skutečnosti". Zde půjde především o vyjádření, osvědčení a sdělení vydávaná obcemi v rámci výkonu státní moci (tj. přenesené působnosti). Užití malého státního znaku na těchto listinách bude vždy záležet na konkrétní právní úpravě a rovněž na zvážení daného případu příslušným pracovníkem.
PRAVIDLA PRO UŽÍVÁNÍ ÚŘEDNÍHO RAZÍTKA
Uvedená pravidla užívání státního znaku se aplikují také na užívání úředního razítka, jehož podobu definuje již zmiňovaný § 6 zákona. V něm se mj. dočítáme, že úřední razítko je kulatého tvaru o stanoveném průměru a uvnitř kruhu je vyobrazen malý státní znak.
Pro úplnost dodejme, že podle převažující judikatury správních soudů včetně Nejvyššího správního soudu by ve většině případů formální vada správního úkonu, spočívající v nesprávném užití malého státního znaku nebo úředního razítka, neměla mít zásadní vliv na zákonnost takového úkonu.
Na jakých listinách vyhotovených obcemi by se tedy malý státní znak, respektive otisk úředního razítka neměly objevovat? Jsou to například smlouvy uzavírané obcemi (nájemní, kupní, darovací, pracovní apod.), zápisy z jednání rady obce nebo zastupitelstva obce, dopisy vyhotovované orgány obce při výkonu samostatné působnosti apod.
Na zmiňovaných listinách může obec užít svůj znak (viz § 34a zákona o obcích) nebo prostě žádný znak nepoužívat. Pokud jde o razítka, mohou obce užívat (a v praxi také často užívají) tzv. hranatá razítka s názvy obce, popřípadě kulatá se znakem obce nebo nepoužívají razítka žádná. V tomto směru nejsou právní úpravou příliš svázány, bude tak záležet především na rozhodnutí příslušných orgánů obce.
Jan Janeček
právník, Hradec Králové
Důležitá ustanovení
Pravidla pro užívání malého státního znaku jsou uvedena v ustanovení § 5 a podobu úředního razítka pak definuje § 6 zákona.
§ 5: Malý státní znak užívají oprávněné osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) až t) na rozhodnutích a jiných listinách osvědčujících důležité skutečnosti, vydávaných při výkonu státní moci, který jim byl svěřen zákonem nebo na základě zákona 5a) ; může být též vyobrazen na mincích České republiky.
§ 6: (1) Razítko, na němž je vyznačen malý státní znak, je kulatého tvaru o průměru 20 mm, 25 mm nebo 36 mm; malý státní znak je vyobrazen uvnitř kruhu, na jehož obvodu je označení oprávněné osoby, popřípadě i označení její organizační součásti a sídla (dále jen úřední razítko). Používá-li oprávněná osoba více úředních razítek, musí tato razítka obsahovat i pořadová čísla. Otisk úředního razítka je jednobarevný.
(2) Úřední razítko nesmí obsahovat velký státní znak.
