V obnově kulturních památek pomáhá od roku 1992 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, který vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR (MK ČR). Jak dokládají zkušenosti statutárního města Pardubice, státní dotace ale zdaleka nestačí.
Příslušné město, které o státní příspěvek žádá, je podle podmínek stanovených Ministerstvem kultury povinno poskytnout vlastníkům zařazeným do daného programu na opravu nebo obnovu historického objektu příspěvek pokrývající minimálně 10 % nákladů. To ale v případě, že je jeho majitelem fyzická či právnická osoba. O 10 % je příspěvek vyšší, když je vlastníkem církev. Rozdílně je stanovena též maximální výše státního příspěvku. U fyzických a právnických osob stejně jako u měst činí 50 % nákladů, zatímco u církví až 70 %.
Poznatky mnoha měst potvrzují, že se maximální hranice podílu státu zpravidla nedosahuje. Je to dáno možnostmi státního rozpočtu. Města s tím také ve svých programech regenerace musejí počítat. Vývoj příspěvků města, MK ČR i stavebníků viz tab.
17 PROJEKTŮ ZA TÉMĚŘ 9 MILIONŮ
Z uvedených údajů vyplývá, že se v Pardubicích podařilo uskutečnit 17 projektů, jejichž stavební náklady se vyšplhaly na téměř 9 milionů korun. Průměrně tak na jednu žádost připadalo přibližně 516 tisíc Kč.
Největším projektem byla od roku 2006 obnova rozpadajícího se barokního areálu tzv. Kostelíčka. Ten pod dohledem místního stavitele Jakuba Pešiny v prvním desetiletí 18. století nahradil dosavadní dřevěnou kapličku. Město vynaložilo na jeho uvedení do téměř původního stavu během tří let téměř 1,7 milionu korun, přičemž zhruba 400 tisíc Kč přidal stát.
ŠANCE NA DOTACI
Vzhledem k tomu, že podle metodiky Ministerstva kultury musel být zpracován nový aktualizovaný program regenerace, nevyhlásily Pardubice pro rok 2010 příjem anketních dotazníků, a v daném roce se tak program nerealizoval.
V současnosti město připravuje nový program regenerace, obsahující materiály týkající se městské památkové zóny. Díky němu získají občané bydlící v historické zástavbě opět možnost obdržet od roku 2011 příslušné dotace. Musí ovšem počítat i s povinnou finanční spoluúčastí, která mezi lety 2007-2009 dosáhla průměrně 314 tisíc korun.
K tomu, aby žadatelé získali reálnou šanci na dotaci, museli do 30. října vyplnit Anketní dotazník a seznámit se s Podmínkami programu, které byly ke stažení na webových stránkách města. O tom, jak uspěli, se podle sdělení Ing. Blanky Doležalové z oddělení správy dotací, projektů a strategického plánování Magistrátu města Pardubice mají dozvědět co nejdříve po vypršení zmíněného data.
POMŮŽE I VEŘEJNÁ SBÍRKA VÝCHODOČESKÉHO DIVADLA
Zároveň se zvažuje, aby město z dotace, kterou rozděluje vlastníkům památkových objektů, uvolnilo část na větší opravu jedné z dominant Pardubic - Zelené brány. Kromě jiného by to byl další podnět k tomu, aby se následně dočkala regenerace Třída míru, která spojuje novější zástavbu s turisticky přitažlivým centrem.
Součástí historického jádra je i zvonice. Ta již celkovou rekonstrukcí prošla, nicméně je zapotřebí pro případné návštěvníky přizpůsobit její vnitřní prostory, a to vybudováním zejména stabilního a bezpečného schodiště. Vznikl by tím prostor například pro galerijní činnost a jiné kulturní účely. Počítá se rovněž se zavěšením čtvrtého zvonu, který by zvýšil atraktivitu vytvořeného prostředí.
Finanční náklady na celou akci má přitom vedle drobných darů a sponzorských příspěvků zajistit z valné části veřejná sbírka, kterou organizuje vždy během štědrovečerního představení Východočeské divadlo. Jeho ředitel Petr Dohnal předpokládá, že se bezmála 300 tisíc Kč podaří získat nejpozději do jara roku 2012.
Z dosavadních mnohaletých pardubických zkušeností vyplývá, že se vyplácí navázat úzkou komunikaci mezi příslušnými pracovníky magistrátu a občany, bydlícími v městské památkové rezervaci, zejména s vlastníky památkových objektů.
Od věci není ani zapojení širší veřejnosti, které může mít třeba podobu individuálního přístupu k opravě historicky cenných staveb mimo památkové zóny fyzickou osobou nebo formou již zmíněné veřejné sbírky. Společně s dalšími faktory se tak vytvářejí předpoklady, aby stavby, které dokládají schopnosti našich předků, byly živou součástí dnešní doby.
Zvonice je po rekonstrukci, ale vnitřní prostory vyžadují některé úpravy.
FOTO: ARCHIV
