Kina končí, ale i začínají Počátek 90. let nebyl našim kinům příznivý. Změna životního stylu spolu se zvýšenou pracovní zaneprázdněností, pestřejší možnosti využití volného času, ale zejména masivní nástup televize a videa - to vše vedlo k prudkému snížení návštěvnosti kin. Podle Unie filmových...
Kina končí, ale i začínají
Počátek 90. let nebyl našim kinům příznivý. Změna životního stylu spolu se zvýšenou pracovní zaneprázdněností, pestřejší možnosti využití volného času, ale zejména masivní nástup televize a videa - to vše vedlo k prudkému snížení návštěvnosti kin.
Podle Unie filmových distributorů bylo u nás v roce 1995 sice papírově kolem 1200 kin, ve skutečnosti jich ale působilo asi 800 - z toho 30 kinokaváren, k tomu ještě musíme připočíst 130 stabilních letních kin a kolem třicítky dalších zařízení promítajících filmy. V dalších, zejména rekreačních oblastech promítala kina putovní. V loňském roce bylo v celé ČR 647 klasických kinosálů, více než 100 letních kin, 58 kin s příležitostnými projekcemi (zajišťovanými maringotkami). Kinokaváren bylo 43 a využívaly klasických filmových kopií nebo formu videoprojekce. Celkem bylo u nás v roce 2000 - 874 kin.
Nový fenomén - multikina
V dubnu 1996 bylo uvedeno do provozu v Praze osmisálové multikino Galaxie. V loňském roce jej navštívilo 580 115 diváků. Další pražské multikino v Hostivaři, otevřené na podzim roku 2000 navštívilo za 13 týdnů 126 299 diváků. V prosinci 2000 pak v Praze přibyla další dvě multikina - na Černém Mostě a ve Slovanském domě. Za poměrně krátkou dobu provozu zde vidělo filmy téměř 60 000 osob. Tato čtyři multikina zaznamenala více než třetinu pražských filmových návštěvníků. Filmoví diváci v Praze tvořili jednu čtvrtinu z celkového počtu návštěvníků všech kin v ČR. V hlavním městě bylo i nejvyšší průměrné vstupné - 102 Kč.
V říjnu 1999 bylo otevřeno první multikino na Moravě - čtrnáctisálová Olympia v Brně. Cílem jejho manažerů je dosáhnout denní návštěvnost 20 000 diváků. Další multikina jsou rozestavěna v Praze u Anděla, v Ostravě a v Plzni.
Letní a pojízdná
Provoz letního kina, kde závisí návštěvnost na počasí, je snad nejrizikovějším podnikáním v oblasti promítání filmů. Na některých místech se jejich provoz po několika desetiletích musel zrušit. Příčinou nemusí být ani nezájem diváků, ale špatný technický stav potřebné techniky, potřeba značné části finančních prostředků na údržbu hlediště apod.
V loňském roce skončilo téměř po třiceti letech promítání v letním kině v Tišnově. Pokud se najdou potřebné finance, kino se opraví a obnoví se promítání. Téměř tradičně pokračuje letní kino v Boskovicích, obnoveno bylo letní promítání v brněnských Lužánkách, promítání letního kina ve Veltrusích provází slavnostní zahájení i ukončení. Do oprav letního kina investují Prachatice. Kompletní rekonstrukce zde probíhá v postupných krocích. Bude ukončena letos a vyžádá si celkem 1 mil. Kč.
Z pojízdných kin je snad nejznámější kinematograf bratří Čadíků, jehož maringotky kočují po celé republice a suplují činnost letních kin, v Praze a Brně i tzv. autokin.
Vesnická kina ožívají
Před třemi lety bylo obnoveno promítání kina v Úštěku (2700 obyvatel, okres Litoměřice), výhodou pro kinosál v Lítni (972 obyvatel, okres Beroun) byla odpovídající velikost a rekonstrukce provedená před rokem 1989. Ve Voticích (4500 obyvatel, okres Benešov) se podařilo obnovit promítání koncem roku 1999. Od ledna minulého roku po pětileté přestávce opět funguje kino v Unhošti (3600 obyvatel, okres Kladno).
Velkým problémem pro tyto malé kinosály je tzv. paušál za půjčovné od filmových distributorů. Pro "kinaře" je pak většina promítaných filmů ztrátovou akcí a pouze několik filmů za rok přinese výdělek. Určitým řešením je změna kinosálu na víceúčelový sál, který slouží k pořádání i dalších kulturních akcí - koncertů, divadelních představení atd. V dubnu 2000 Obecní úřad ve Strmilově (1500 obyvatel, okres Jindřichův Hradec) postavil potřebné zázemí a kinosál využívá také na divadelní představení, recitály, přednášky a besedy.
Vydělají na sebe?
Multikina soukromých firem, která ve svých objektech nabízejí i mnoho dalších aktivit, jsou jistě výdělečná. Pravým opakem jsou kina v malých obcích i v okresních městech. Většinou je jejich zřizovatelem obec či město a kina jsou příspěvkovou organizací. Potřebné finance dostávají jako součást rozpočtu (kino je buď samostatnou příspěvkovou organizací nebo její složkou) nebo pokud kino provozuje nájemce, dostává z rozpočtu dotaci.
Na Tachovsku bylo koncem minulého roku v provozu pět kin, všechna však byla ztrátová. Bez podpory radnice (investuje do modernizace kinosálu a techniky) by se neobešlo kino v Příbrami, které má v pronájmu jeho dřívější vedoucí. Pražské kino Aero požádalo o dotaci na modernizaci z Fondu na podporu evropské kinematografie - Eurimages.
Ceny za vstupenky rostou, zvyšuje se i částka nutná k úhradě režijních nákladů a počet diváků se snižuje. Aby však kina do hlediště přilákala více zájemců, musí jim nabídnout to, co nenabízí televize a video, tj. technické vybavení na vysoké úrovni, kvalitní posezení a doplňkové služby.
A právě zde ten bludný kruh začíná: když se vybere málo peněž, nezbývá na potřebné investice, kino zastarává a tím odrazuje potenciální zájemce. Proto se obce a města snaží do jejich modernizace investovat, aby se stala pro diváky atraktivní.
Na podzim minulého roku byl zahájen po čtyřech letech provoz v chebském kině Svět. Jeho rekonstrukce si vyžádala téměř 9,5 mil. Kč. Do opravy kina Sněžník investovalo koncem roku 2000 město Děčín dva a čtvrt miliónů korun - kinosál získal nové sedačky a podlahu.
Na přelomu roků 2000 a 2001 byl rekonstruován kinosál Vltava v Kralupech nad Vltavou (17 800 obyvatel, okres Mělník). Byly odstraněny nejzávažnější technické nedostatky (sál získal novou podlahu, nové sedačky, byla posunuta projekční plocha, instalováno nouzové osvětlení atd.). V loňském roce proběhla modernizace kina v Dobrušce (7400 obyvatel, okres Rychnov nad Kněžnou), na kterou město uvolnilo více než 3 mil. Kč. Mimo jiné bylo instalováno ozvučení Dolby Stereo SR. Proinvestován byl necelý milión korun.
V letošním roce probíhá generální oprava kina za téměř 16 mil. Kč, kterou financuje město Tanvald (7000 obyvatel, okres Jablonec nad Nisou). Boskovice (11 600 obyvatel, okres Blansko) investovaly do oprav Katolického domu, jehož součástí je i kino, téměř 30 mil. Kč. Vznikl zde videosál s velkoplošnou projekcí a kino bylo vybaveno moderní zvukovou technologií.
Divák je stále náročnější
Dřívější fronty před pokladnami kin patří nenávratně minulosti. Dnešní divák je stále náročnější. Požadavky rostou na promítané filmy, ozvučení, kvalitní projekci, pohodlné posezení v křeslech atd. Provozovatelé kin se snaží diváky přilákat řadou nejrůznějších akcí. Pro filmové fanoušky a příznivce hodnotných filmů jsou tradiční filmové kluby i filmy promítané v tzv. artkinech.
Na mnoha místech probíhají tradiční filmové festivaly s různým zaměřením. Ve Zlíně je to festival dětského filmu. Festivaly francouzského filmy se konají v Praze i v Brně, dva ročníky má za sebou festival filmů o lidských právech Jeden svět (v Brně, Praze a Olomouci), od minulého roku znovu probíhá v Ústí nad Labem Filmový festival pracujících atd. Na Moravě vznikl před několika lety Festival pro středoškoláky, Uherské Hradiště je již tradičně místem pořádání Letní filmové školy, Projekt 100 letos vstoupil do sedmého ročníku atd.
Některé nápady se váží ke konkrétnímu místu a kinu. V Rokycanech proběhl v rámci Projektu 100 koncert tří hudebních skupin. V Orlové (36 300 obyvatel, okres Karviná) je možné použitou vstupenku do kina nabídnout do slosování a vstupenku na další film vyhrát. V Neratovicích (16 600 obyvatel, okres Mělník) lze za jeden použitý lístek do kina strávit minutu v soláriu. V Kynšperku (5200 obyvatel, okres Sokolov) dostane návštěvník kina kartičku, na které mu vyznačí návštěvu kina. Po pěti návštěvách může divák vidět zdarma filmové představení, které je na plakátu označeno hvězdičkou. V Přerově přišli s nápadem, jak pomoci osamělým lidem. Noční představení filmu Samotáři nabízelo ve dvou řadách křesla sudých čísel dámám a křesla lichých čísel pánům.
Radnice v České Lípě prodala v loňském roce budovu kina v Bulharské ulici. Městu zůstalo ještě kino v Crystalu. Počátkem minulého roku ukončil svoji činnost biograf Alfa v Hradci Králové. Naopak v Ústí nad Labem, v centru města, je od loňského roku další kinosál - Biograf u Libušky. Je to páté ústecké kino a jeho filmy jsou určeny především náročným filmovým fanouškům. Staronové kino Pallovka v Plzni zahájilo svoji činnost koncem roku 2000. Vzniklo na místě dřívějšího kina Střelnice a promítá filmy pro děti i dospělé.
Ceny rostou
I když se ceny za vstupenky stále zvyšují, např. v pražském multikině Slovanský dům zaplatí divák za vstupenku téměř 150 Kč, mimo Prahu jsou ceny nižší (např. v Turnově průměrně 50 Kč, v Jablonci nad Nisou 60 Kč, v Nové Pace 50 Kč). Průměrná cena vstupenky v minulém roce činila 102 Kč. Přesto ve všech městech s více než 10 000 obyvateli hraje nejméně jedno kino. Výjimkou je pouze Rumburk (11 000 obyvatel, okres Děčín), ale i tam se po rekonstrukci kulturního domu budou od příštího roku promítat filmy.
Eva Veselá
FOTO AUTORKA
