Střední Morava, jako jeden z mála regionů soudržnosti v České republice, už od roku 2007 ve své investiční strategii aplikuje takzvaný integrovaný přístup k vybraným územím. Tento přístup se týká zejména oblasti cestovního ruchu.
V Olomouckém a Zlínském kraji bylo vytipováno šest území (Olomoucko, Šumpersko, Jesenicko, Luhačovicko, Rožnovsko, Horní Vsacko) s vysokým potenciálem cestovního ruchu. Ta byla prioritně podporována z ROP Střední Morava.
ZKUŠENOST Z HORNÍHO VSACKA
Dnes vidíme, že integrovaný přístup přináší první výsledky. Příkladem je území Horního Vsacka, resp. rozvoj obce Velké Karlovice. Díky dobře zacíleným investicím dnes na tomto území dobře fungují služby veřejného i soukromého sektoru, které vznikly s podporou evropských investic a v oblasti nabízejí přidanou hodnotu.
Podle starosty Velkých Karlovic Miroslava Koňaříka nelze srovnávat období před rokem 2007 s dneškem. »Nyní jsou to nejen investice, které lákají čím dál tím více turistů, ale s tím jde ruku v ruce i vznik nových pracovních míst,« uvedl starosta.
Stejně pozitivně hodnotí nastavený přístup i místní podnikatelé v cestovním ruchu. »Investice zvyšují turistickou atraktivitu celé naší oblasti. V posledních letech to je zcela zřejmé. Z našeho pohledu bylo zásadní například vybudování cyklostezky Bečva, která zpřístupnila cykloturistiku na horách i rodinám s dětmi či méně zdatným lidem a pro návštěvníky letních pobytů byla jedním z největších lákadel. Cyklostezka vede kolem všech tří našich hotelů, což má pozitivní dopad na restaurace, jejichž služeb cyklisté využívají,« potvrdil Tomáš Blabla, ředitel hotelů Resortu Valachy ve Velkých Karlovicích, který sdružuje hotely Lanterna, Horal a Galik. Hotely Lanterna a Horal byly dříve samy modernizovány s přispěním evropských dotací, což mělo pozitivní efekt pro veřejnou sféru v souvislosti s rozšířením počtu pracovních míst.
»Od roku 2006, kdy se začalo investovat do rozvoje hotelů, až do ukončení prací v září 2011 vzrostl v Resortu Valachy počet zaměstnanců o sto,« dodal Tomáš Blabla.
O vybudování cyklostezky Bečva se ve velké míře zasadilo Sdružení Valašsko-Horní Vsacko. Cyklostezku letos dosud využilo 192 tisíc lidí, takřka dvojnásobek loňského celoročního provozu. Sčítače ve Velkých Karlovicích ukázaly 142 tisíc průjezdů. »Je zřejmé, že lidé dělají hodně pro své zdraví. Ale že je především jízda po bezpečné a krásné cyklostezce baví,« okomentoval tato čísla Roman Kalabus, projektový manažer cyklostezky. Cyklostezka byla z velké části vybudovaná s pomocí peněz ROP.
PŘÍNOSY A DOPADY EVROPSKÝCH INVESTIC
Už dnes víme, že v nadcházejícím programovacím období 2014-2020 EU bude Evropská komise klást velký důraz na přínosy a dopady kohezní politiky. »Domníváme se, že naše zkušenosti s využitím integrovaných plánů rozvoje území, které máme třeba z Horního Vsacka, jsou dobře využitelné pro nové období. Stále ještě není pozdě na to, aby principy, které nová legislativa Evropského společenství zavádí v oblasti územního a integrovaného přístupu, byly důsledně využity i v České republice. Obáváme se, že bez tohoto kvalitativně nového přístupu nebude možné zvyšovat přidanou hodnotu a dosahovat synergických efektů evropských fondů,« připomněl ředitel Úřadu Regionální rady Střední Morava Ivan Matulík. A dodal: »Prioritou těchto dnů na Střední Moravě je vyhodnotit získané zkušenosti, analyzovat je ve světle nové legislativy a připravit se jak věcně, tak institucionálně na možnost kvalitativně nového přístupu k evropským fondům. Pracujeme na změně organizace a fungování takové struktury, s přímým zapojením obou krajů, které zodpovídají za rozvoj území. Navíc je nutné připravit i novou formu partnerství, které by zvýšilo účast dalších partnerů na rozhodování, to znamená měst, obcí, sociálních a hospodářských subjektů.«
Ivan Matulík také zdůraznil, že musí dojít k systémové přípravě v návaznosti na novou legislativu. Znalost pravidel, prokazatelné zkušenosti, odbornost, ale také znalost prostředí na místní a regionální úrovni je nutným předpokladem a požadavkem pro záměr prosadit integrovaný přístup do reality české kohezní politiky od roku 2014.
KOHEZE ZA HOSPODÁŘSKÉ KRIZE
Důležité je vnímat kohezní politiku ve světle hospodářské krize. Strukturální fondy mají svůj význam jako růstový nástroj - a tak by měly být využívány. Nelze hovořit o struktuře programů bez definování investiční strategie a jejich variantních scénářů se stanovenými cíli. Politici a experti na kohezní politiku ve státní a veřejné správě jsou jednou stranou celého procesu. Druhou, neméně důležitou je regionální a místní samospráva, subjekty privátního sektoru v území a neziskové organizace, a to ve formě partnerství. Známé krédo Tomáše Bati »Mysli globálně, jednej lokálně« je aktuální právě v dnešní globální společnosti.
PARTNERSTVÍ A ÚZEMNÍ PŘÍSTUP JAKO PRINCIPY
Uplatnění »etického kodexu«, který prosazuje Evropská komise, je realizací principu partnerství. Má napomoci tomu, aby programy byly úspěšnější. V oblasti cestovního ruchu se ve zmiňovaných pilotních projektech integrovaných plánů rozvoje zapojení veřejného a privátního sektoru osvědčilo. Snaha zapojit partnera, zejména privátní sektor, aby byl schopen převzít odpovědnost například za vytváření nových pracovních míst, je jasným důkazem, že dopady a přínosy musí vycházet z fungování tržní ekonomiky. A ne pouze zdůrazňovat požadavky a závislost na veřejných zdrojích.
Získané zkušenosti je potom nutné využít ve zdokonalení programování a plánování. Princip koncentrace, flexibilita, resp. financování z více zdrojů, zaměření se na výsledky a dopady, to vše lze provádět hlavně na místní úrovni. Uskutečňovat kohezní politiku jako politiku růstu, to představuje úkol velmi selektivně investovat tam, kde je potenciál pro růst. Na druhou stranu je nutné se zabývat v rámci sociální a územní soudržnosti např. nezaměstnaností v konkrétních územích. Problémy mohou být nejlépe řešeny právě prostřednictvím »integrovaného přístupu« v daném místě za využití nových postupů k plánování, realizaci a kontrole při respektování partnerství na místní úrovni. »Neměli bychom ztratit příležitost při uplatnění víceúrovňové správy anebo při změně přístupu z "dotační politiky" na politiku "územního rozvoje" při využití místních podmínek a potenciálu pro růst,« uzavřel ředitel Úřadu Regionální rady Střední Morava Ivan Matulík.
RENATA ŠKROBÁLKOVÁ
Úřad Regionální rady Střední Morava
Cyklostezku Bečva, podpořenou z ROP Střední Morava, letos využilo 192 tisíc lidí.
I hotel Horal ve Velkých Karlovicích byl modernizován s přispěním peněz EU.
FOTO: ARCHIV
