Studie Světové banky (SB) »Začleňování Romů: Ekonomická výzva pro Evropu« hovoří o velkých ztrátách, které státním rozpočtům způsobuje nízké vzdělání, zaměstnanost i výdělky Romů ohrožených sociálním vyloučením. Jaké možnosti jejich začleňování mají obce a města?
Studie SB byla zpracována i pro ČR (hlavní teze česky na http://siteresources.worldbank.org/EXTROMA/Resources/KnowledgeBrief_Czech_v02.pdf). SB byla také u zrodu mezinárodní iniciativy Dekáda romské inkluze 2005-2015 (www.romadecade.org), jejíž české roční předsednictví skončilo v červnu. Koordinací aktivit (s důrazem na vzdělávání, bydlení, zdraví a zaměstnanost Romů) byla u nás pověřena kancelář Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (dále Rada).
RADA VLÁDY PRO ZÁLEŽITOSTI ROMSKÉ MENŠINY
Rada sjednocuje činnost státu a krajů ve vztahu k Romům (www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitosti-romske-komunity). Jejím stálým orgánem je Výbor pro spolupráci se samosprávami. V současnosti jej tvoří krajští koordinátoři pro romské záležitosti, zástupci obcí a člen vládní Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách (ASZ).
Co brání procesu úspěšné integrace Romů do většinové společnosti? »Stále se nedaří zahájit intenzivní dialog se zástupci obcí a krajů, vymezit problémy na všech úrovních, které brání v zavádění strategických vládních dokumentů, a sdílet příklady dobré i špatné praxe,« říká odborná pracovnice kanceláře Rady Mgr. Eva Košatková. K dalším překážkám patří:
roztříštěnost až protichůdnost integračních politik a opatření (např. v oblasti včasné péče o romské děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí);
nedostatečná finanční podpora, kdy některé potřebné aktivity nejsou systémově ukotveny (např. oblast sociálního podnikání a bydlení či bezplatná právní pomoc);
(ne)účast Romů při tvorbě, realizaci a vyhodnocování integračních opatření;
v řadě obcí s rozšířenou působností chybějí romští poradci, jinde působí na zlomek pracovního úvazku;
absence vymezení pracovní náplně, systému metodické podpory a vzdělávání romských poradců i způsob vyhodnocování jejich činnosti. (Doporučená pracovní náplň má vzejít z informací ze systému evidence a hodnocení činnosti poradců, který by měl vzniknout do konce roku.)
Do dialogu o integraci Romů se obce mohou zapojit např. tím, že ve své spádové oblasti přistoupí k procesu komunitního plánování a vytvoření střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb. Dalším komunikačním článkem je Svaz měst a obcí ČR, jehož zástupce je členem Rady.
AGENTURA PRO ZAČLEŇOVÁNÍ V ROMSKÝCH LOKALITÁCH
ASZ (www.socialni-zaclenovani.cz) dnes působí ve 26 městech a obcích zejména severních Čech a Moravy. Zástupce ASZ, lokální konzultant, koordinuje v daném místě tzv. lokální partnerství tvořené zástupci samosprávy, státní správy, neziskového sektoru, škol, policie apod., kteří společně připravují strategické plány a projekty podpory sociálního začleňování.
Opatření, která ASZ pomáhá realizovat, lze ilustrovat na příkladu Havířova, jehož zastupitelé v červnu přijali strategický plán sociálního začleňování. Ten staví na:
vzniku sociální firmy zaměstnávající dlouhodobě nezaměstnané a na pokračování jejich zapojování do veřejné služby a veřejně prospěšných prací. (Více k tématu na www.sociálni-ekonomika.cz.)
zavedení systému tzv. prostupného bydlení. (Klienti postupně přecházejí z krátkodobého krizového bydlení na ubytovně nebo v azylovém domě přes tréninkové bydlení spojené s povinnou spoluprací s poskytovateli sociálních služeb do dlouhodobého nájemního bydlení.)
opravách obydlí za účasti nájemníků.
působení romského asistenta pedagoga na základních školách. (Asistent pomáhá žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nebo při komunikaci s rodiči.)
zajištění bezpečnosti a prevence nežádoucích sociálních jevů prostřednictvím sociálního poradenství a terénní práce v romských lokalitách.
ZAČLEŇUJÍ KULTUROU A SPORTEM
Zkušenost se spoluprací s ASZ mají i 2,5tisícové Obrnice (okr. Most) se 40% podílem romských obyvatel. Do lokálního partnerství se tam zapojily školy, nezisková organizace Duhovka, sociální odbor Magistrátu města Most, Úřad práce, Policie ČR, Městská policie Most a vlastníci bytového fondu v obci. Při podpoře sociálního začleňování vsadila obec zejména na kulturní aktivity a společenský život, což se podle starostky Drahomíry Miklošové osvědčilo.
Děti a mládež mohou navštěvovat Integrované centrum volnočasových aktivit. Ty organizuje i Duhovka, která dále nabízí přípravu dětí do školy a v době prázdnin realizuje příměstský tábor. S dětmi pracuje i Sbor dobrovolných hasičů, kroužky nabízí také základní škola. Začleňování romských obyvatel do společenského života pomáhají Obrnické slavnosti (mj. taneční a pěvecká vystoupení romských dětí), Rozloučení s prázdninami či Den seniorů. »Společenské i sportovní akce se obejdou bez národnostní nevraživosti a dosud jsme při nich nemuseli řešit vzájemné napadání či konflikty,« říká starostka Miklošová.
Opatřením na podporu předškolní přípravy dětí je zrušení školného v mateřské škole. Obec připravuje projekt na poskytování sociálních služeb SAS (sociální aktivizační služby - práce s rodiči a dětmi předškolního a školního věku), terénní sociální služby a vybudování nízkoprahového centra 15+. Snižovat nezaměstnanost obrnických Romů pomáhají veřejně prospěšné práce (VPP), od prosince roku 2009 projekt Restart na zaktivování dlouhodobě nezaměstnaných pro vstup na trh práce. Jeho součástí je i poradenské pracoviště Help desk pro osoby dlouhodobě nezaměstnané, zadlužené či v bytové nouzi. Od letošního července obec zaměstnává dva romské asistenty prevence kriminality.
Za největší problémy při integraci označuje Drahomíra Miklošová:
vysokou nezaměstnanost a nedostatek financí ze strany státu (resp. Úřadu práce) na VPP;
administrativní náročnost zpracování dokumentace k dotačním programům;
nemožnost ovlivnit umístění hracích terminálů v obci.
AGENDA KOORDINÁTORA PRO ROMSKÉ ZÁLEŽITOSTI
Podle zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin, novelizovaného zákonem č. 320/2002 Sb., mají obce a kraje ve svém správním obvodu plnit úkoly napomáhající začleňování romské komunity. (»Krajský úřad řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů na úseku státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti. Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu plní úkoly napomáhající výkonu práv příslušníků romské komunity a jejich integraci do společnosti.«)
Pracovní agendu koordinátora pro romské záležitosti přiblížila Mgr. Jana Kubecová z Krajského úřadu Ústeckého kraje:
Koordinátoři komunikují s Radou, např. v souvislosti s Dekádou romské inkluze se aktuálně řeší vzdělávání romských dětí v hlavním vzdělávacím proudu, romská ghetta či památka na romský holocaust.
Podílejí se na aktualizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v kraji.
Několikrát do roka se setkávají s romskými poradci na obcích a se zástupci neziskových organizací, kdy předávají informace z Rady, jednají o možnostech využití dotací a zabývají se konkrétními případy z obcí. V Ústeckém kraji realizují individuální projekty, jako jsou např. Podpora integrace romské komunity a Sociální služby.
ZKUŠENOSTI ROMSKÝCH PORADCŮ
V jihomoravském Hodoníně je romská problematika spojena s agendou sociálního kurátora a zajištěním realizace alternativního trestu obecně prospěšných prací. »Poskytujeme odborné sociální poradenství také romským občanům ohroženým sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu a osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností,« říká sociální kurátor PhDr. Milan Franta.
Město realizuje programy na podporu zaměstnanosti (VPP), finančně podporuje nízkoprahová zařízení, azylové domy a další služby sociální prevence. Má zpracovanou koncepci prevence kriminality, nově zaveden systém včasné intervence zaměřený na kriminálně rizikové děti, mladistvé a jejich rodiny. Od července začíná spolupráce s ASZ za účasti zástupců zainteresovaných romských organizací s cílem připravit místní strategii sociálního začleňování a propracovaný akční plán.
Aktivní je hodonínské Sdružení Romů a národnostních menšin, které podporuje romskou kulturu (Romské dny, Miss Roma) a pro děti organizuje tábory, volnočasové aktivity a doučování. Programy pro děti realizuje i Společenství Romů na Moravě.
Městu se podle PhDr. Franty daří motivovat rodiče a děti k dosažení vyššího stupně vzdělání, do rekvalifikačních kurzů se zapojuje více romských občanů, zlepšuje se komunikace. Nepříznivé sociální situace se daří řešit většinou včas a klesá počet dlužníků na nájemném.
Do budoucna je třeba zaměřit se mj. na prevenci ztrát bydlení v důsledku vzniku dluhu na nájmu u městských bytů (spolupráce obce a terénních pracovníků) a na osvětu v rodinách, pokud jde o význam vzdělání. Nejpalčivějším problémem je zadluženost v důsledku tzv. rychlých půjček s vysokým úrokem, nařízené exekuce, nezaměstnanost v souvislosti s nedostatkem pracovních míst a neuspokojivá bytová situace některých romských občanů. Za další problém označil PhDr. Franta to, že by v rámci sociální reformy měl veřejnou službu od roku 2012 organizovat místo obcí úřad práce.
V Novém Jičíně (s asi 3 % romských obyvatel) je funkce romského koordinátora podle Mgr. Lenky Galiové z odboru sociálních věcí Městského úřadu spíše formálního charakteru. Romští občané se na ni sami obracejí minimálně. Nejvíce spolupracuje s oddělením sociálně právní ochrany, kam agenda dříve spadala. »Vnímáme, že problémem je nízké vzdělání a z toho pramenící zadluženost, kriminalita, neochota vzdělávat se a přimět ke vzdělávání své děti.«
V Novém Jičíně se podařilo zapojit romské občany do VPP v rámci pobírání dávek hmotné nouze. »Nedaří se bohužel, aby u nás působila romská organizace, která by hájila zájmy Romů a úspěšně s nimi spolupracovala,« uzavírá Mgr. Galiová.
Dotační programy na podporu začleňování romské komunity ohrožené sociálním vyloučením
Vzdělávání (asistent pedagoga):
Ministerstvo školství (www.msmt.cz/vzdelavani/program-financovani-asistentu-pedagoga-pro-deti-zaky-a-studenty-se-socialnim-znevyhodnenim, www.msmt.cz/strukturalni-fondy/eu-penize-skolam).
Bydlení:
Integrovaný operační program (oblast 3.1b: investiční podpora při zajištění dostupnosti takových služeb, které umožní návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti, do 30. 6. 2013, www.mpsv.cz/cs/10859).
programy Ministerstva pro místní rozvoj (www.mmr.cz/Bytova-politika/Programy-Dotace).
Sociální služby a terénní práce:
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ): výzva č. 19, (do 31.1. 2013, www.esfcr.cz/vyzva-c-19-podpora-socialni-integrace-prislusniku-romskych), výzva č. 55 (do 31. 12. 2012, www.esfcr.cz/file/7700).
dotace Ministerstva práce a sociálních věcí na poskytování sociálních služeb (www.mpsv.cz/cs/740).
Programy Rady vlády pro záležitosti romské menšiny: Podpora terénní práce 2011 (terénní pracovníci zaměstnaní obcí nebo příspěvkovou organizací zřízenou pro tyto účely, uzávěrka v dubnu 2011); Předcházení sociálnímu vyloučení a odstraňování jeho důsledků 2011 (prevence, komunitní práce, vzdělávací a informační akce. Pro občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti a nadace, uzávěrka v říjnu 2010); Podpora koordinátorů romských poradců 2011 (uzávěrka v říjnu 2010).
Sociální firma:
OPLZZ: výzva č. 30 (do 30. 11. 2012) a výzva IOP 3.1 c investiční podpora sociální ekonomiky.
Obrnice podporují sociální začleňování společenskými akcemi a volnočasovými kroužky.
FOTO: OBEC OBRNICE
K tématu začleňování romské menšiny mohou obce a města čerpat informace z oblasti historie, legislativy, dotací nebo zvládání komunikačních bariér také na seminářích, které skýtají prostor pro sdílení zkušeností. Snímek zachycuje kurz Romská menšina z pohledu územní samosprávy, který se konal letos v květnu v Benešově ve Vzdělávacím středisku Institutu pro veřejnou správu Praha.
FOTO: AUTORKA
