Systém fungování povodňových orgánů a návazně systém krizového řízení se při mimořádných záplavách v srpnu roku 2002 osvědčil. Podobně i letos v lednu, kdy už neexistovaly okresní úřady, se podařilo situaci zvládnout. V obou případech sehrály hlavní úlohu místní orgány, především součinnost se...
Systém fungování povodňových orgánů a návazně systém krizového řízení se při mimořádných záplavách v srpnu roku 2002 osvědčil. Podobně i letos v lednu, kdy už neexistovaly okresní úřady, se podařilo situaci zvládnout.
V obou případech sehrály hlavní úlohu místní orgány, především součinnost se sborem dobrovolných a profesionálních hasičských sborů. Přesto je nutno upozornit na několik klíčových momentů v činnosti celého systému.
Místní povodňová komise
Aktivita této komise se odvíjí od schopností starosty vytvořit akceschopný tým a umění včas a adekvátně řešit nastalé situace. Problémem zejména menších obcí je dát dohromady dostatečně početný a kvalifikovaný tým, který bude schopen pracovat s patřičným nasazením i delší dobu. Rovněž úroveň povodňových plánů je různá. Často chybí spolupráce s okolními obcemi. Ne vždy je patřičně využíváno informací dostupných především díky výpočetní technice. Na dobré úrovni mnohde není ani vybavení technickými prostředky, například nejsou pytle, písek, mechanizace, konkrétní smlouvy s organizacemi, které mohou pomoci atd. Někdy váznou i povinnosti informovat o situaci nadřízené složky s dostatečným časovým předstihem o vývoji situace.
Poměrně závažnými nedostatky jsou nekvalitně zpracované záznamy a dokumentace jednotlivých událostí. Většinou chybí nejen fotodokumentace, ale mnohdy i písemné záznamy, nebo se zpracovávají až dodatečně.
Dalším problémem je vyhlašování jednotlivých povodňových stupňů, eventuálně následných krizových stavů. Z výše uvedeného vyplývá, že je zapotřebí proškolit zejména starosty a tajemníky měst a obcí.
Povodňové komise obcí třetího typu
Tyto orgány vznikají v důsledku reformy veřejné správy. Lze říci, že v mnoha případech dosud nebyly ještě zcela konstituovány. Letošní lednová povodeň již umožňuje se vyjádřit alespoň k několika zásadním problémům. Předně je nutno, aby si starostové pověřených obcí plně uvědomili rozsah svých povinností i v těch případech, kdy sice není ohroženo území jejich obce, ale jsou již zasažena území obcí v příslušném správním obvodu a zejména koordinační povinnosti nabývají na důležitosti. Z rozsahu činností je zřejmé, jak bude důležité vybavení těchto komisí po stránce personální a materiálové. Lze očekávat kompetenční spory vyplývající z postavení samosprávné pravomoci jednotlivých starostů. V několika případech jsme dosud neobdrželi ani povodňové zprávy hodnotící území spravovaných obvodů při lednové povodni.
Povodňová komise uceleného povodí
Tento orgán vzhledem ke zkušenostem z minulých událostí a poměrně stabilnímu personálnímu složení se ukázal jako akceschopný. Přesto nelze opomenout některé dílčí problémy. Především je nutno legislativně dořešit působnost komise v daném území a kooperaci při řešení případů, kdy je ovlivňován sousední celek. Činnost nelze omezit jen na povodí, ale měla by se rozšířit na celý kraj. V budoucnu je třeba dořešit také informační toky v situaci, kdy přebírá řízení odbor krizového řízení. Větší pozornost je též nutno věnovat metodické činnosti směrem k orgánům nižších stupňů. Drobné požadavky jsou i na materiální vybavení.
Naprosto zásadním problémem je však zpracování protipovodňových opatření a jejich realizace. Jeho vyřešení je podmíněno dostatečnými finančními zdroji. Jen pro území Plzeňského kraje lze tyto potřeby odhadovat na zhruba miliardu korun. Bohužel způsob financování zatím stát nedefinoval.
(Článek je zpracován na základě přednášky na semináři Otázky prevence protipovodňové ochrany, který proběhl 27. února na Krajském úřadě v Plzni- pozn. red.)
Vladimír Dlouhý, vedoucí odboru životního prostředí
Krajského úřadu Plzeňského kraje
