Kněžice na Nymbursku nejsou plynofikovány, ani nemají vybudovanou kanalizaci. Lidé tam topí pevnými palivy, zejména hnědým uhlím. Zastupitelé malé obce začali asi před sedmi lety uvažovat o možnostech ekologického vytápění.
Nápad na ekologické vytápění krystalizoval postupně. "Zvažovali jsme, zda jít do plynofikace obce. Z průzkumu, který jsme uskutečnili před pěti lety, ale nevzešla jednoznačná odpověď," líčí Milan Kazda, starosta obce Kněžice. "Nejprve jsme měli stavební povolení na kotelnu. Potřebovali jsme ale vyřešit více problémů najednou, mimo jiné i pomoc místním zemědělcům z nedaleké farmy. A také jsme chtěli, aby investované peníze zůstaly v regionu. Hledali jsme dál, až se objevila možnost, jak vše propojit dohromady," dodává. Rok a půl trvalo období projektových příprav, než se na nevyužívaném pozemku v severní části obce začal stavět areál bioplynové stanice s kogenerační jednotkou.
PODSTATA PROJEKTU
Projekt Energeticky soběstačná obec je založen na využití biomasy k výrobě elektřiny a tepla. Elektřina (330 kW) se bude dodávat do rozvodné sítě a z vyrobeného tepla se bude vytápět obec. Díky tomu většina domácností bude moci přestat topit uhlím.
Prakticky to bude vypadat tak, že do fermentačních nádrží se budou dodávat suroviny - splaškové vody, prasečí kejda, zbytky z jídelen a později také vedlejší živočišné produkty a prostřednictvím kvasicích a fermentačních procesů vznikne bioplyn, tedy i metan, který se následně spálí v kogenerační jednotce. Zhruba polovina ze 405 kW vzniklého tepla bude ohřívat fermentor a pomáhat kvasnému procesu, zbylé odpadní teplo bude vytápět obec. Vyhnilý substrát z fermentačního procesu půjde do skladovacích nádrží a místní zemědělci jej budou moci používat jako ekologické hnojivo. Celý projekt v obci zároveň nahradí čistírnu odpadních vod.
V topném období, kdy nebude stačit zdroj kogenerace, bude fungovat kotelna na spalování biomasy, jejímž hlavním palivem bude obilná sláma, využít půjde i dřevní štěpka. Kotelna bude vybavena dvěma teplovodními kotli o výkonech 800 a 400 kWt, jejichž výkon bude možné automaticky regulovat. U jednotlivých odběratelů bude nutné instalovat domovní předávací stanice, jimiž bude teplo předáváno do objektů. Každý zájemce jednorázově zaplatí za připojení deset tisíc korun.
PRO MALOU OBEC HODNĚ PENĚZ, ALE...
Projekt přijde na zhruba 117 mil. Kč. To je pro tak malou obec závratná částka. Většinu nákladů - 85 % - uhradí dotace z Evropského fondu regionálního rozvoje (75 %) a Státního fondu životního prostředí (10 %). Podmínkou pro přidělení dotací byl jednak dosažený výkon, jednak minimálně 126 připojených domácností.
"Zpočátku lidé projektu příliš nedůvěřovali. Podle mě pomohlo, že jsme s nimi hodně komunikovali, všechny domácnosti jsme obešli a vše opakovaně vysvětlovali. Nejprve se přihlásilo 120 domácností, dnes máme 149 přípojných míst. Nepřipojí se asi 8 % obyvatel obce (v obci žije více než 500 obyvatel). Lidé budou platit za teplo vyrobené z biomasy sice více než za topení uhlím, ale méně než za vytápění zemním plynem," přiznává starosta.
Na jedné straně je dobré, že počet odběrných míst je vysoký, na straně druhé to znamená zvýšení nákladů asi o tři milióny korun. O ty se bude muset zvýšit i komerční úvěr u Komerční banky. Půjčku ve výši 25 mil. Kč a se splatností 15 let, za kterou obec ručí svým majetkem, bude splácet příjmy plynoucími z provozu, zejména z prodeje elektřiny do sítě. Jak již bylo uvedeno, větší část prostředků poskytne Evropská unie v rámci Operačního programu Infrastruktura (opatření 3.3. Infrastruktura ochrany ovzduší, část Využívání obnovitelných zdrojů).
"Zpracovat žádost o dotaci byl nelehký úkol. Vše bylo v elektronické a pro nás zatím ne zcela běžné podobě, což složitost procesu ještě zvyšovalo. S vypracováním žádosti nám musela pomoci specializovaná firma. Vyplnit formulář žádosti Programu obnovy venkova, je po těchto zkušenostech už hračka," říká Milan Kazda.
Dokončení celého projektu se předpokládá letos na podzim. V létě má být hotová bioplynová stanice, v září začne zkušební provoz kotelny. "Už se všichni těšíme. Doufáme, že bude vše fungovat podle našich propočtů a že v nadcházející topné sezóně už naši občané budou místo pevnými palivy vytápět své domy ekologickým teplem," uzavírá starosta.
Do projektu se zapojí i ostatní obce mikroregionu Mezilesí, nikoli však finančně, ale provozně, například likvidací odpadních vod, náletových dřevin apod.
/eš/
