Vládní návrh zákona o elektronizaci některých procesních úkonů a změně některých zákonů, tzv. eGovernment Act (eGA), který pochází z autorské dílny iniciativy eStat, navrhuje mimo jiné zřídit "datové schránky" pro elektronickou komunikaci s veřejnou správou. Pro právnické osoby povinně, pro občany podle jejich uvážení. Co nám datové schránky přinesou? Kolik jich budeme mít? Není resortismus mezi ministerstvy překážkou pro jejich zavedení?
Návrh zákona (další informace k návrhu zákona i k datovým schránkám v rozhovoru s náměstkem ministra vnitra Mgr. Zdeňkem Zajíčkem na str. 14 a 15 - pozn. redakce) je nyní v připomínkovém řízení, a to jak meziresortním, tak pro veřejnost. Bude-li schválen, nabude účinnosti nejdříve 1. ledna 2009. Protože jím navrhované nové způsoby využívání elektronických prostředků komunikace občanů a firem s úřady, ale i úřadů mezi sebou navzájem nebude jednoduché realizovat, považuji za nutné už dnes upozorňovat na možná úskalí jako důsledek případné špatné aplikace bezesporu jinak moderních vymožeností tohoto zákona do praxe.
DATOVÉ SCHRÁNKY? OBDOBOU JE ELEKTRONICKÉ BANKOVNICTVÍ
Pro jednoduchost se zaměřím pouze na datové schránky. Zákon navrhuje jejich zřízení pro všechny právnické a fyzické osoby povinně; občané by je měli rovněž k dispozici, avšak využívat by je nemuseli. Co si však má občan pod datovou schránkou představit?
Použijeme-li terminologii ministerstva vnitra, lze říci, že to je "domácí Czech Point" každého občana. Asi nejvýstižnější přirovnání je, pokud si datovou schránku představíme jako obdobu elektronického bankovnictví a e-mailové schránky dohromady.
V současné době už pro mnoho lidí je vcelku běžné, když prostřednictvím internetu z domova využijí službu elektronického bankovnictví a bance zadávají příkazy k platbě, žádají o úvěry nebo pouze sledují pohyby peněz na svém účtu. Není nic neobvyklého, pokud klient osobně navštíví svoji banku jen proto, aby si tam nechal zřídit službu elektronického bankovnictví, a od té doby veškerý styk se svým peněžním ústavem řeší již pouze výhradně prostřednictvím elektronické komunikace.
JAK SE BUDOU ODESÍLAT A PŘIJÍMAT DOKUMENTY
Návrh zákona definuje minimálně tyto funkce (§ 31, odst. 2):
Odeslání podání na kterýkoliv úřad v elektronické podobě bez nutnosti doplňovat následně nějaké další dokumenty v papírové podobě. Chcete dejme tomu požádat o rybářský lístek? Není nic snazšího: Prostřednictvím své datové schránky si vyberete příslušný formulář, který už bude předvyplněn vašimi kontaktními údaji a po vyplnění dalších potřebných údajů jej jednoduše odešlete na úřad k vyřízení.
Doručení písemností od všech úřadů, které jsou dnes posílány v papírové podobě. Až úřad vyřídí vaši žádost o rybářský lístek, dostanete stejným způsobem do své datové schránky informaci o tom, že vám byl lístek vydán a byl odeslán na vaši adresu.
KAŽDÝ VSTUP BUDE ZAZNAMENÁN, VŠE MŮŽE BÝT ULOŽENO
Identifikační část slouží k tomu, že je průkazně zaznamenán každý vstup do vaší datové schránky. Můžete si tedy zpětně zkontrolovat, kdy jste se do své schránky přihlásili a podali třeba zmíněnou žádost o rybářský lístek.
Pracovní část schránky vám umožní nastavit si datovou schránku k obrazu svému. Můžete si nastavit například automatické odeslání SMS na svůj mobil pro případ, že vám bylo doručena nějaká písemnost do schránky.
Ve schránce také můžete vytvářet svá elektronická podání a částečně vyplněné formuláře si i ukládat tak, abyste se k nim mohli v budoucnu kdykoliv vrátit, dovyplnit je a odeslat.
Poslední část je dokumentační a umožní vám ve schránce vkládat různé vámi zvolené písemnosti v elektronické podobě. Můžete si tam tak třeba uložit svůj rodný list, samozřejmě převedený do elektronické podoby (tento převod při zachování právní váhy dokumentu je popsán v eGA v § 2).
Takto uložený dokument budete moci podle vlastního uvážení zpřístupnit, komu uznáte za vhodné. Například úřadu, který jej vyžaduje jako povinnou přílohu k nějaké žádosti nebo podání.
ÚKOL PRO LEGISLATIVU: ZRUŠIT DOSUD VŠE BRZDICÍ RESORTISMUS
Vše je, zdá se, jasné, srozumitelné a účelné. Pokud se elektronická komunikace úspěšně používá v bankovnictví, kde jde "jen" o peníze, proč by stejné principy nemohly platit i při komunikaci s úřady?
Odpověď zní: Samozřejmě nic nebrání tomu, aby tyto principy byly plně uplatněny rovněž ve styku občanů i podnikatelské sféry s úřady veřejné správy. Pouze to přepokládá cílevědomou práci koordinátora eGovernmentu, tedy ministerstva vnitra.
Celou věc by mohl zkomplikovat resortismus. Už nyní lze částečně, často ne zcela promyšleně elektronicky komunikovat s ministerstvem financí (daňová přiznání), ministerstvem práce a sociálních věcí (sociální dávky) nebo s ministerstvem životního prostředí (hlášení znečišťovatele ovzduší). Jako odesílatel elektronického dokumentu se pochopitelně musíte identifikovat (elektronický certifikát nebo jméno a heslo) - bohužel však vůči každému ze zmíněných minister-stev pokaždé zcela jiným způsobem. Pokud tedy občan nebo podnikatel elektronicky komunikuje s více úřady, musí mít několik jmen a hesel nebo certifikátů, jimiž prokazuje svoji totožnost (identitu).
Jde o to, aby stejně nesystémově nefungovala komunikace přes datové schránky s různými úřady. V pesimistické variantě by totiž každý komunikující subjekt musel mít tolik datových schránek, kolik bude vedle sebe paralelně existovat různých informačních systémů na různých úřadech.
RIZIKA I ŠANCE PRO EFEKTIVNÍ STÁT - CO ZVOLÍME?
Chybný způsob praktické implementace nástrojů a institutů, jako je datová schránka, autorizovaná konverze písemností a dalších (a to nejen z eGA, ale i z připravovaného zákona o základních registrech veřejné správy a dalších chystaných legislativních návrhů), by ve svém důsledku vedl sice k částečně elektronizované, ale jako celek nefunkční veřejné správě. Ta by byla velmi vzdálena původnímu záměru efektivního a štíhlého státu. Navíc by se provoz veřejné správy kvůli nemalým investicím do IT technologií stal dokonce dražší, než je v současné době.
VÁCLAV KOUDELE
vedoucí odboru informatiky
Krajský úřad Plzeňského kraje
