Úroveň a výsledky práce místní pracovní skupiny pro regeneraci památek jsou důležitým kritériem, k němuž se přihlíží při poskytování finančních prostředků z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Jak skupina funguje ve statutárním městě Přerov, letošním vítězi krajského kola soutěže o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci tohoto programu v Olomouckém kraji?
Městská památková zóna (MPZ) byla v Přerově vyhlášena v roce 1992. Zaujímá téměř téměř šest hektarů, přičemž její podstatnou část tvoří Horní náměstí, sestávající z komplexu zachovalých měšťanských domů převážně z 15. století, kterému dominuje renesanční zámek s Muzeem J. A. Komenského.
Letos končící obnova a revitalizace zámku v podstatě završuje naplnění Programu regenerace MPZ Přerov, neboť téměř všechny do něj naplánované akce se už podařilo úspěšně ukončit. Možná až paradoxně město loni o podporu z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón (Programu regenerace MPR a MPZ) nežádalo. Jenže neprovádělo žádnou akci na záchranu památky uvnitř své památkové zóny a obnova zámku má v současné době investiční charakter, takže se na ni dotace nevztahují.
ŠIROKÝ ZÁBĚR ČINNOSTI
Se vznikem městské památkové zóny ještě téhož roku rada města jmenovala komisi pro regeneraci MPZ Přerov. Od roku 2006 na její činnost - a také na působení komise pro kulturní památky jmenované radou města v roce 1999, navazuje komise pro kulturu, cestovní ruch a kulturní památky.
Jak podotýká Mgr. Miroslava Švástová, koordinátorka Programu regenerace MPZ Přerov, tato komise se schází jednou měsíčně, podle potřeby případně i častěji.
»Vyjadřuje se k záměrům města a jiných investorů v oblasti ochrany kulturního dědictví. Aktualizuje Program regenerace MPZ Přerov, schválený zastupitelstvem už v roce 1993, a navrhuje výši příspěvků z finanční podpory poskytované městu v rámci státního Programu regenerace MPR a MPZ. Mapuje rovněž stav památek nejen na území zóny, ale v celém městě. Zajímá ji, jak vlastníci o památky pečují, a na případné nedostatky upozorňuje radnici. Podklady jí připravují pracovníci kompetentního odboru, zejména odboru životního prostředí, v některých případech odboru rozvoje,« vysvětluje dále Mgr. Miroslava Švástová.
KDYŽ NECHYBĚJÍ ARGUMENTY...
Podle jejích slov komise kupříkladu doporučila zařadit mezi akce Programu regenerace MPZ Přerov obnovu Pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje, který byl v roce 1997 zasažen povodní. Díky iniciativě komise bylo možné už v následujícím roce na obnovu chrámu čerpat dotaci z Programu regenerace MPR a MPZ.
Podobně komise svými argumenty přesvědčila zastupitelstvo, aby se město výrazně finančně podílelo na regeneraci hradeb, ležících na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob. Město těmto lidem nakonec přiznalo dotaci na obnovu hradeb ve výši jejich závazného podílu, jímž by se podle zásad Programu regenerace MPR a MPZ museli obnovy účastnit.
Komise pro kulturu, cestovní ruch a kulturní památky však také navrhuje výše dotací na obnovu exteriéru památkově významných staveb v Přerově. Jde o dotační titul města, z něhož lze podpořit obnovu nejen objektů prohlášených kulturní památkou, ale i ostatních historicky či architektonicky zajímavých staveb na území Přerova.
RECEPT? DĚLNÝ TÝM ODBORNÍKŮ!
»Naše komise dobře funguje proto, že ji tvoří dělný tým odborníků, nikoliv laiků či dokonce najmenovaných zástupců politických stran. Její členové jsou velmi dobře obeznámeni s problémy obnovy kulturních památek, a to nejen obecně, nýbrž konkrétně pro každou lokalitu. Proto umí pro regeneraci každé památky navrhnout individuální řešení tak, aby nedocházelo k jejímu dalšímu poškozování, ale aby se na druhou stranu ani zbytečně nevynakládaly peníze na některé nesmyslné a ničím nepodložené požadavky orgánů památkové péče,« uzavřela Mgr. Miroslava Švástová.
Komise v Přerově byla sestavena z odborníků, nikoliv z laiků, či dokonce z najmenovaných členů politických stran.
Letos končící obnova a revitalizace Přerovského zámku (stavba v popředí) v podstatě završuje naplnění Programu regenerace Městské památkové zóny Přerov. Renesanční zámek nad řekou Bečvou dominuje Hornímu náměstí, nejcennější části památkové zóny.
Třípatrová okrouhlá věž Přerovského zámku nabízí pěknou vyhlídku na město a okolí z výšky 43 metrů.
FOTO: ARCHIV
