Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) se dotýká i volených orgánů obce, zejména vymezení jejich působnosti. Specifikuje kompetence zastupitelstva obce (ZO), která rozhodnutí přijímá rada obce a řeší rozdělení působnosti v obci, kde se rada obce...
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) se dotýká i volených orgánů obce, zejména vymezení jejich působnosti. Specifikuje kompetence zastupitelstva obce (ZO), která rozhodnutí přijímá rada obce a řeší rozdělení působnosti v obci, kde se rada obce nevolí.
Působnost ve věcech územního plánování a stavebního řádu upravuje hlava II. Volených orgánů obce se týká především § 6 odst. 5 a 6. Podle těchto ustanovení je rozdělení působnosti následující.
PRAVOMOCI ZO, KDE SE VOLÍ RADA
Zastupitelstvo obce, v níž se volí i rada obce, rozhoduje o těchto otázkách:
Rozhoduje v samostatné působnosti o pořízení územního plánu1) a regulačního plánu2): Obce se tak dotýkají dva ze tří druhů územně plánovací dokumentace. Zásady územního rozvoje spadají do působnosti kraje. Rozhodováním o pořízení se rozumí rozhodnutí o tom, že územní plán či regulační plán bude obcí pořízen, tj. že bude zahájen proces podle stavebního zákona. Zastupitelstvo rozhoduje i o všech souvisejících otázkách, například o změnách, zastavení práce na zpracování územního či regulačního plánu apod. Podle zákona o obcích je nutné uvést tento bod na program jednání.
Schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu územního plánu: Procesní postup zadání upravuje § 47 stavebního zákona. Z právní úpravy připomenu zejména první větu odst.1: "Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem zpracuje návrh zadání územního plánu." V okamžiku, kdy zastupitelstvo rozhoduje o pořízení územního plánu, mělo by rozhodnout o tom, který zastupitel bude v kontaktu s pořizovatelem, tj. příslušným obecním úřadem3). Nic nebrání tomu, aby pro tuto komunikaci byla určena skupina zastupitelů, záleží jen na vůli zastupitelstva. Tímto zastupitelem může být i starosta obce či člen rady. V tomto případě nejde o střet zájmů (neexistuje-li z jiného důvodu). Jestliže zastupitel nebyl určen, je jím starosta obce z titulu své funkce, popřípadě zástupce starosty, není-li starosta přítomen.
Vydává v samostatné působnosti územní plán: Jde o konečný akt po poměrně dlouhém procesu podle stavebního zákona. Kdo se za obec účastní tohoto procesu? Opět - buď si ZO tohoto zástupce (nebo více zástupců) určí, nebo je jím ze zákona starosta, popřípadě zástupce starosty není-li starosta přítomen.
Vydává v samostatné působnosti regulační plán: Limity ohledně přijetí regulačního plánu stanovuje § 62 odst. 2 písm. c) stavebního zákona. Regulační plán schvaluje zastupitelstvo v případě, že není vydán územní plán. V zastavěném území může vydat vždy, v nezastavěném území jen tehdy, jestliže se nemění jeho charakter nebo se nenahrazuje plán společných zařízení komplexních pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu4). Regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavěném území5) - jak se někdy soukromé subjekty nesprávně domnívají.
Projednává v samostatné působnosti zprávu o uplatňování územního plánu: Pořizovatel územního plánu (příslušný obecní úřad) předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let ode dne vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v minulém období. Návrh zprávy probíhá opět procesně přes příslušné orgány státní správy. Podrobnosti upravuje § 55 odst.1 stavebního zákona. Obsahové náležitosti zprávy stanoví prováděcí předpis.
Vykonává další činnosti podle stavebního zákona: Uvedený výčet není taxativní a zastupitelstvu obce náleží i další činnosti, které přímo nevyjmenovává.
ROZHODOVACÍ PRAVOMOCI RADY OBCE
Zákon svěřuje radě obce dále uvedené pravomoci. Pokud se v obci rada nevolí, rozhoduje i o těchto otázkách zastupitelstvo. Rada obce:
Vydává vymezení zastavěného území: Pojem zastavěné území specifikuje § 58 stavebního zákona. Na území obce může být jedno i více zastavěných území. V zásadě se do zastavěného území zahrnují:
a) pozemky v intravilánu se stanovenými výjimkami (například vinice, chmelnice apod.),
b) pozemky vně intravilánu, které jsou naopak pozitivně definovány - zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace, ostatní veřejná prostranství.6)
Rada obce nemůže za zastavěné území prohlásit prostor, který neobstojí před danou definicí zákona. Nesmí svévolně do zastavěného území zahrnout to, co tam nepatří, a naopak prohlásit, že některé pozemky nejsou v zastavěném území, přestože se tam prokazatelně nacházejí.
Zastavěné území vymezuje buď územní plán (rada o něm nerozhoduje výše uvedeným postupem), nebo rozhodnutí rady výše uvedeným postupem.
Schválením územního plánu se ruší původně určené zastavěné území radou obce, a platí později schválený územní plán včetně vymezení zastavěného území obce.
Schvaluje žádost obce o pořizování územního plánu, regulačního plánu a územní studie7) či uzavření smlouvy s právnickou či fyzickou osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti: Jde-li o rozdělení pravomoci mezi zastupitelstvo a radu (v případě územního a regulačního plánu), zastupitelstvo schvaluje, že územní (příp. regulační) plán bude pořízen, rada schvaluje žádost obce vůči úřadu (vykonává vůli zastupitelstva obce), nebo schvaluje smlouvu s právnickou či fyzickou osobou splňující kvalifikační předpoklady pro výkon územně plánovací činnosti8). Není-li volena rada obce, splývá tato pravomoc v jedno: Zastupitelstvo rozhodne o pořízení a současně schválí žádost obecnímu úřadu či schválí smlouvu s oprávněnou osobou.
Rada obce nemůže rozhodnout o pořízení územního nebo regulačního plánu, je pouze vykonavatelem projevené vůle zastupitelstva.
Územní studii specifikuje blíže § 30 ("Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území.").
Zákon ji nesvěřuje žádnému z orgánů obce do pravomoci. Podle zákona o obcích by se jí měla zabývat rada, rovněž si ji může k rozhodování vyhradit zastupitelstvo.
A kdy pořizuje obec územní studii? Když jí to ukládá územně plánovací dokumentace, z vlastního nebo jiného podnětu.
V zadání se vždy určuje obsah, rozsah, cíl a účel studie. Studie je významově široký pojem, je praktickým nástrojem k řešení vybraných problémů (doprava, životní prostředí, ochrana veřejného zdraví atd.). Nemůže však zasahovat do vlastnických ani jiných práv k nemovitostem, neschvaluje se ve smyslu správního řádu. Ukládá se jen do územně analytických podkladů.
Vydává územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře: Podrobně upravuje tuto problematiku § 97 až 100 zákona. Rada obce vydává toto opatření v rámci přenesené, nikoli samostatné působnosti. Stručně lze oba úkony charakterizovat takto:
a) územní opatření o stavební uzávěře je obecné povahy podle správního řádu, a omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost na vymezeném území,
b) územní opatření o asanaci území je obecné povahy podle správního řádu, které se vydává na území postižené živelní pohromou nebo závažnou havárií, popřípadě pro zastavěné území tam, kde si to vyžádá stav staveb (závadné stavby, důvody hygienické, bezpečnostní apod.).
Vydání tohoto opatření opět není svévolné, musí ctít podmínky zákona.
Když se územní opatření tohoto typu dotýká více obcí, může je vydat i rada kraje.
Za připomenutí stojí též ustanovení zákona, které připouští výjimky, jestliže jejich udělení neohrozí sledovaný účel. Výjimku uděluje rada obce (případně kraje), která opatření v přenesené působnosti vydala.
Uplatňuje v samostatné působnosti námitky k zásadám územního rozvoje a připomínky k územnímu plánu sousední obce: Zásady územního rozvoje9) spadají do kompetence kraje. Proto je na místě, aby se obce, jichž se nepochybně dotýkají, mohly formou námitek vyjádřit, popřípadě dát připomínky. Za obec tak učiní rada. Pokud není volena, potom zastupitelstvo.
Totéž platí o územním plánu sousední obce, s níž má obec společné katastrální hranice. K územnímu plánu obce, s níž nesousedí, se vyjadřovat nemůže.
Vykonává další činnost podle tohoto zákona: Opět zákon uvádí, že výčet není vyčerpávající. Rada obce bude mít více věcí k řešení.
(Příště Orgány obce a nový stavební zákon - obecní úřad a starosta obce.)
Poznámky
1) Upravuje § 43 a násl. stavebního zákona
2) Upravuje § 61 a násl. tamtéž
3) Působnost obecního úřadu je dána § 6 odst.1
4) Zákon č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
5) § 61 poslední věta odst. 2 stavebního zákona
6) Podle zákona o obcích - § 34 - jsou veřejným prostranstvím všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
7) Podle § 6, odst.1 písm. c) nebo § 6 odst. 2
8) Podrobnosti viz § 24 odst.1 zákona
9) Viz ustanovení § 31 a násl. zákona - Politika územního rozvoje
Jana Hamplová
advokátka,
stálá spolupracovnice redakce
Odpovědi na některé otázky
Může si zastupitelstvo v obci, v níž se volí rada, vyhradit rozhodování o věcech, které jinak podle stavebního zákona má rozhodovat rada obce?
Nemůže. Pravomoc je (stejně jako v zákoně o obcích) rozdělena takto:
1. pravomoc vyhrazená zastupitelstvu obce
2. pravomoc vyhrazená výhradně radě obce
3. pravomoc neurčená - poté rozhoduje rada, ale rozhodnutí si může předem vyhradit též zastupitelstvo
Týká se těchto právních úkonů doložka podle § 41* zákona o obcích?
Nepochybně. Citovaný § 41 nehovoří ve svém textu o zákonu o obcích, ale obecně o zákonu. Spadá sem nepochybně i zákon stavební.
Kdo podepisuje výše citované dokumenty podle stavebního zákona?
Stejně jako podle zákona o obcích - starosta. Za jeho nepřítomnosti místostarosta, popřípadě přímo místo-starosta, byla-li mu tato oblast určena do jeho kompetence.
Jak probíhá schvalování?
Podle pravidel zasedání orgánů obce tak, jak je stanoví zákon o obcích. Zastupitelstvo vždy jedná veřejně. Takto musí jednat i při výkonu pravomoci podle stavebního zákona. Rada jedná neveřejně, jedná takto i v případě schvalování podle stavebního zákona. Pokud rada není v obci volena, potom i záležitosti spadající do její působnosti, které schvaluje zastupitelstvo, se projednávají výhradně veřejně v rámci jeho běžných zasedání.
Jakým způsobem se schvalují námitky za obec zasílané kraji nebo sousední obci?
Je více možností:
1. námitky jsou připraveny na zasedání rady (v případě, že se nevolí, zastupitelstva) v návrhovém znění, a hlasuje se o nich jako celku,
2. o námitkách se hlasuje jednotlivě.
Platí ty námitky, které schválila nadpoloviční většina členů rady obce (zastupitelstva).
Pozor - námitky nemohou zaslat toliko úředníci obecního úřadu. Tyto námitky by nebyly námitkami, které by bylo možné uznat jako námitky dané obce (viz neplatnost podle § 41 zákona o obcích).
* Poznámka: viz § 41 zákona o obcích:
(1) Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.
(2) Právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné.
