Komunální leasing popelkou?

Chceme-li nechat na úvod hovořit čísla, musíme vyjít z údajů roku 2001, neboť za rok 2002 ještě nejsou k dispozici.

Co říká statistika

V roce 2001 byly formou komunálního leasingu financovány investice v celkové výši 5,8 mld. Kč, což jistě není zanedbatelný objem. Podíváme-li se však na statistiky důkladněji, vidíme, že komunální leasing tvořil v roce 2001 pouhé 4,5 % z leasingem financovaných investic do majetku movitého a necelých 6 % z již beztak nijak reprezentativního objemu leasingu majetku nemovitého. Porovnáme-li pak i objem leasingu pro veřejnoprávní sektor v jednotlivých letech na českém trhu s objemem stejného produktu v Evropě, včetně obdobného leasingovém trhu v Rakousku, nelze než konstatovat, že tento produkt opravdu nepatří mezi zvlášť frekventované leasingové produkty.

Takové zjištění je pro Asociaci leasingových společností ČR vždy výzvou k aktivitě diagnostikovat příčiny daného stavu a následně pak (nespočívají-li tyto příčiny v pouhém nezájmu na straně nabídky či poptávky) napomoci k jejich odstranění.

Kde hledat příčiny

Příčin současného stavu komunálního leasingu je bezesporu více. Začneme je hledat nejdříve u sebe. Na straně naší leasingové komunity panuje určitá obava z jisté netransparentnosti obecního hospodaření a s ní souvisejícího rozhodovacího procesu i z politické nestability volených orgánů obcí. Nelze nevidět, že tuto obavu zčásti vyvolává neznalost všech zásad hospodaření a rozhodování veřejnoprávních korporací.

Jako fakt je také třeba vzít skutečnost, že tolik vítaná autonomie obecního sektoru je v našem právním řádu, byť se mnou mnohý zastupitel obce nebude souhlasit, dotažena opravdu do důsledků. Nelze se tedy u nás spolehnout na to, že obecní hospodaření, stejně jako to, zda je obec schopna konkrétní investici vůbec ze svých příjmů splatit, za mne prověří někdo třetí. Někdo, kdo zároveň hlídá rozpočet obce z hlediska vyrovnanosti rozpočtů veřejných (jak je tomu například v sousedním Rakousku). S blížícím se vstupem ČR do Evropské unie lze očekávat pohyb i v této oblasti. Zatím je však nutno obec chápat jako kteréhokoliv jiného klienta a obdobně přistupovat k ověření její bonity, stejně jako bonity konkrétního projektu, včetně jeho zajištění.

Řada příčin větší nerozvinutosti komunálního leasingu leží zdánlivě na straně potenciální poptávky. Ať už spočívají v malé znalosti podstaty, možností nebo výhod leasingového financování, nelze v nich spatřovat pouhý výsledek kombinace neznalosti a jistého stupně konzervatizmu zástupců a pracovníků obcí při rozhodování o konkrétní formě financování. Tyto příčiny jsou rovněž výsledkem nedokonalého marketingu ze strany nabídky, její malé operativnosti přijít s vhodným finančním produktem, který by respektoval specifika obcí.

Je přitom třeba vzít v úvahu, že u většiny velkých investic je pro obec rozhodujícím kritériem dosažitelnost dotace, bez které se většinou investice ani nerozjede. Podmínky pro udělení této dotace pak mohou většinou hned na začátku úvahy o financování formou leasingu vyloučit. Zde však musí nastoupit dialog mezi leasingovou společností a obcí, ve kterém lze zájemci o financování osvětlit možné varianty nabídky umožňující takovou úpravu smluvních podmínek, případně nabídnutí formy splátkového prodeje, která udělení dotace nevyloučí.

Nabízí se drobná paralela s požadavky kladenými na leasingové financování mezinárodními účetními standardy US GAAP či IAS, jimž jsou naše leasingové společnosti schopny, je-li to u nich důsledně poptáváno, svými nabídkami a smluvními podmínkami (byť to vyžaduje rovněž značnou kreativitu) dostát.

Úkolem pro Asociaci leasingových společností pak je zjistit, zda leasing diskriminující podmínky dotací a podpor nejsou stanoveny příliš široce a zda pro ně existuje vůbec logické zdůvodnění, a v rámci možností se snažit o nápravu.

Ti, kteří pro obce a města financují movitý majetek, jinými slovy tedy dopravní techniku, čistírny odpadních vod, technologie, výpočetní techniku a další movitosti, se mohou cítit předchozími řádky poněkud dotčeni. Statistické údaje o jejich obchodech dokazují, že spojení leasing a obce již roky funguje. Vždyť i Rakousko, se kterým máme stále největší tendenci se srovnávat, za námi v leasingu movitostí pro veřejné korporace zaostává. Je to pravda, i zde však lze jistě nalézt rozsáhlý prostor pro ještě lepší výsledky tohoto segmentu leasingového trhu.

Financování nemovitostí

Co naši statistiku komunálního leasingu nejvíce sráží, jsou investice do nemovitostí. Pomineme-li obecné problémy s platným právním rámcem, z nichž pro ilustraci jmenujme stále živý a v sousedním Slovensku již odstraněný fenomén dvojího zdanění převodu předmětu leasingu, mají tyto investice do komunální sféry své problémy.

Právě financování nemovitostí je pro vynakládaný objem prostředků nejvíce spojeno s již zmíněnými podporami. Například u budovy obecního úřadu je pro zastupitele nepředstavitelné, že by nepatřila hned od počátku obci. Na straně druhé bude zpravidla obava leasingové společnosti, které při neplnění smluvních povinností nájemcem zůstane právě budova obecního úřadu, zřejmě převyšovat obavu, kdy předmětem leasingu je jinde využitelná dopravní technika či stroj.

Myslím, že právě u financování obecních nemovitostí platí, že záleží na schopnosti leasingové společnosti svůj produkt vysvětlit a nabídnout. Doprovodné služby, včetně stavebního managementu a facility managementu, pak mohou být tím rozhodujícím prvkem, na základě kterého se obec rozhodne financovat konkrétní nemovitou investici formou leasingu. Zejména v době po povodních může být aktuální, že leasingová společnost umí od obce nejen poškozenou budovu odkoupit a zpětně profinancovat, ale že dokáže zajistit i její dostavbu či opravu. Pokusme se dotáhnout nějaký takový projekt do konce.

Petr Fišer

předseda výboru pro leasing nemovitostí a komunální leasing

Asociace leasingových společností ČR