Kupčení s hlasy, svážení občanů k volebním urnám či předvolební účelové stěhování voličů do nemovitostí ve vlastnictví kandidátů volebních stran. Volební komise složená jen z kamarádů pana starosty. Manipulace s volební urnou. Co všechno může zapříčinit, že volby (či hlasování ve volbách) budou na...
Kupčení s hlasy, svážení občanů k volebním urnám či předvolební účelové stěhování voličů do nemovitostí ve vlastnictví kandidátů volebních stran. Volební komise složená jen z kamarádů pana starosty. Manipulace s volební urnou. Co všechno může zapříčinit, že volby (či hlasování ve volbách) budou na návrh oprávněné osoby prohlášeny za neplatné?
Právo volit do zastupitelstva obce zákon přiznává občanu obce za předpokladu, že je v den voleb v dané obci přihlášen k trvalému pobytu. Žádné další podmínky (například pouze pro účely výkonu volebního práva) zákon nestanoví, a proto může docházet (a v praxi také dochází) k pokusům o manipulaci s výsledky voleb. Zrušení voleb či prohlášení hlasování za neplatné v případě níže popsaných volebních deliktů je přitom na místě vnímat nikoli jako trest za porušení volebních předpisů, ale jako jediný možný prostředek k zajištění legitimity zvoleného orgánu.
NEPLATNÉ VOLBY
Největší volební hříchy trestají příslušné Krajské soudy prohlášením voleb za neplatné. Jedná se o případy, kdy svobodná soutěž politických stran byla narušena mimořádně závažným způsobem. V minulosti byly komunální volby prohlášené za neplatné z důvodu prokázaného účelového stěhování voličů pro vykonání »volebního práva« v obci, s níž ve skutečnosti neměli nikdy nic společného.
Účelové »nahánění voličů« bohužel umožňuje i současné znění zákona o evidenci obyvatel. Podle zákona může mít občan místo svého trvalého pobytu v jakémkoli objektu, který je označen číslem popisným, evidenčním nebo orientačním a který je zároveň určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci.
Při ohlášení změny trvalého bydliště postačí vyplnit a podepsat přihlašovací lístek, předložit občanský průkaz a doložit oprávněnost užívání objektu (výpis z katastru nemovitostí, nájemní smlouvu) nebo úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. V jednom objektu navíc může být přihlášeno nekonečné množství osob, a to i tehdy, pokud současná přítomnost všech přihlášených osob je objektivně nemožná. Ač Ústavní soud ve svém nálezu (Pl. 6/11 - Karlova Studánka) apeloval na zákonodárce, aby přistoupil ke zpřísnění pravidel, ke změně zákona dosud nedošlo.
KARLOVA STUDÁNKA
V řízení před Krajským soudem v Ostravě bylo svědeckými výpověďmi prokázáno, že v období dvou kalendářních měsíců před konáním voleb přihlásil jeden z kandidátů volební strany Sdružení Prosperita Karlovy Studánky do své nemovitosti celkem 26 osob. Majiteli nemovitosti evidentně velmi záleželo na tom, aby přihlašování proběhlo rychle, platil správní poplatky za přihlašování nových občanů obce a při prodlevě s přihlášením podal dokonce trestní oznámení na tehdejšího starostu. Nově přihlášené osoby předtím v obci nikdy nežily, nepracovaly a pouze se (a to všechny) aktivně zúčastnily voleb do zastupitelstva obce. Po skončení voleb je opět nikdo v obci nevídal.
Z těchto osob celkem 22 nemělo v místě tvrzeného trvalého pobytu zřízenu ani domovní schránku, a to včetně tři osob, které figurovaly jako další kandidáti volební strany Sdružení Prosperita Karlovy Studánky o.s. Krajský soud tedy dospěl k závěru, že nově přihlášené osoby byly zjevně motivovány pouze snahou ovlivnit výsledek voleb, aniž by měly zájem vytvořit s obcí skutečný svazek (rozsudek Krajského soudu Ostrava, sp. zn. 22 A 140/2010).
Smyslem existence obce přitom je, aby si její obyvatelé mohli sami spravovat své vlastní záležitosti. Činí tak prostřednictvím orgánů obce. Proto také oprávnění tyto orgány vytvářet je podmíněno faktickým poutem obyvatele-voliče k obci. O existenci tohoto pouta však nesvědčí sama subjektivní vůle osoby v podobě zápisu mezi občany obce, ale musí být odpovídajícím způsobem také objektivně vyjádřena. Svoboda pohybu a pobytu, zaručená Listinou základních práv a svobod, totiž znamená svobodu kdekoli se usadit a žít tam, nikoli svobodu být hlášen k trvalému pobytu v místě dle svého výběru a účastnit se tam komunálních voleb (nález Ústavního soudu Pl. 6/11).
V řízení bylo dále prokázáno, že nekalá praktika účelového přihlašování k trvalému pobytu se týkala 25 voličů. Z výpočtu soudu vyplynulo, že Sdružení Prosperita Karlovy Studánky by poslední ze svých mandátů nezískalo, pokud by pro něj hlasovalo minimálně o devět voličů méně, než tomu bylo za dané situace. Účelové nahlášení trvalého bydliště 25 osob mělo proto reálný vliv na volební výsledek strany Sdružení Prosperita Karlovy Studánky. Z důvodu porušení ústavních principů demokratických voleb byly volby prohlášeny za neplatné.
HŘENSKO
Krajský soud v Ústí nad Labem předvolal a z velké části i vyslechl téměř všech 55 osob, které se přihlásily k trvalému bydlišti v obci Hřensko ve lhůtě jednoho měsíce před konáním voleb a které zároveň vykonaly své volební právo. Soud se rovněž zabýval i tím, do kterých nemovitostí se tyto osoby hlásily a jaké využití tyto objekty měly (například hotel, restaurace, provozovna kadeřnictví a manikúry), a dokonce i tím, jak vypadaly (zda jsou obyvatelné, či zda se jedná o ruiny). V případě Hřenska se noví občané hlásili do celé řady nemovitostí; největší hustota obyvatel však byla vykázána v nemovitostech patřících dvěma kandidátům volební strany Soutěsky - věc veřejná, věc neprodejná (restaurace, provozovna kadeřnictví a manikúry), kde se během dvou měsíců zrodilo 39 nových občanů.
Po provedeném dokazování a výslechu 42 dotčených osob soud dospěl k závěru, že osm nově přihlášených občanů v době realizace volebního práva v obci skutečně žilo a k trvalému pobytu se přihlásilo z legitimního důvodu, a sice kvůli svému pracovnímu uplatnění. Naproti tomu nejméně 34 osob se k trvalému pobytu přihlásilo zcela účelově s cílem ovlivnit výsledky voleb. Těchto 34 neoprávněných voličů přitom odevzdalo bezmála 18 % všech odevzdaných hlasů. Není bez zajímavosti, že volby byly výše uvedeným způsobem zřejmě ovlivněny ve prospěch vícero kandidujících stran (ODS, Soutěsky - věc veřejná, věc neprodejná a Strana za trvalou prosperitu naší obce a soutěsek), a jedna z nich (ODS) dokonce iniciovala výše uvedené soudní řízení, jehož výsledkem bylo prohlášení voleb v obci Hřensko za neplatné (blíže viz rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 15A 116/2010 a nález Ústavního soudu Pl. ÚS 59/10).
BOHY
Krajský soud v Plzni tentokrát řešil případ, kdy obecní úřad v obci Bohy přistupoval k přihlašování nových »předvolebních« voličů značně rozdílně. Ačkoli všichni žadatelé předložili zákonem vyžadované doklady ve stejné kvalitě a rozsahu, bylo devět osob přihlášeno extrémně rychle, zatímco u čtyř zbývajících zůstal úřad absolutně nečinný po dobu několika měsíců. Pokud měl úřad skutečně pochybnosti o stavebně-technickém určení objektů, do nichž se zájemci hlásili, měl navrhovatele vyzvat k odstranění nedostatků žádosti a především ve věci (nějak) rozhodnout.
Soud obecnímu úřadu vytýkal také skutečnost, že čtyři zájemce k trvalému pobytu nepřihlásil s odkazem na faktický stav objektů, jejich velikost či jejich využití pro víkendovou rekreaci, zatímco jiné přihlášené osoby byly bez problému zapsány do budovy bývalé školy, která je využívána jako kancelář obecního úřadu, či do domu s pečovatelskou službou. Z těchto důvodů soud dospěl k závěru, že výkon agendy evidence obyvatel, tedy výkon státní správy, byl zneužit k ovlivnění volebního výsledku ve prospěch jedné ze dvou kandidujících volebních stran. Vzhledem k těsnému volebnímu výsledku mělo i hlasování jednoho jediného voliče vliv na poměr získaných mandátů, a proto byly volby prohlášeny za neplatné.
V daném případě byl princip korektnosti a neutrality výkonu státní správy závažným způsobem narušen i ze strany starosty obce. Voleb do zastupitelstva obce se totiž účastnily pouze dvě volební strany, starosta obce dokonce sám za jednu z nich kandidoval. Jeho jediný volební konkurent delegoval do volební komise namísto jednoho člena (který mu zákon umožňuje) hned členy tři. Starosta však nevyzval volební stranu k odstranění vady podání, na formálně vadný návrh »nebral zřetel« a volební komisi jmenoval podle svého uvážení a výběru. Za dané situace přitom nemohl starosta při výkonu státní správy postupovat jinak, než že na volné místo ve volební komisi jmenuje některou z osob, které navrhla volební strana, za niž starosta nekandiduje. Nesprávným výkonem státní správy získala "starostova« strana další neoprávněnou výhodu, a to nikým nekontrolovaný průběh voleb (rozsudek Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 57 A 97/2010).
NEPLATNÉ HLASOVÁNÍ
Z pohledu soudu méně závažné volební delikty jsou »trestány« tak, že za neplatné je prohlášeno »pouze« hlasování ve volbách (a nikoli volby samotné). Jedná se typicky o prokázané kupčení s hlasy voličů, tedy finanční či jiná materiální motivace (oběd, alkohol, cigarety) určená zejména pro sociálně slabší voliče, poskytnutá výměnou za hlas odevzdaný pro konkrétní volební stranu. Jedná se zpravidla o specifickou voličskou základnu, která by se bez organizovaného svozu k volebním místnostem nedostavila a voleb by se nezúčastnila.
ČESKÝ TĚŠÍN
Krajskému soudu v Ostravě jako důkaz o podplácení voličů posloužil leták umístěný na sociální síti. Leták nabízel voličům částku 300 Kč za hlas ve volbách a dalších 200 Kč za doporučení dalšího potenciálního voliče. Zájemci o odměnu se měli hlásit na e-mail: registraceSOS@email.cz s tím, že obdrží další pokyny, kam se dostavit a jak postupovat. Podmínkou pro vyplacení odměny bylo trvalé bydliště v Českém Těšíně a účast v komunálních volbách.
Soud vycházel také ze zápisu Městské policie Český Těšín a z výslechů řady svědků. Někteří z nich zaznamenali v době konání voleb zvýšený pohyb šesti konkrétních vozidel. Zmíněné vozy svážely místní bezdomovce a občany romské národnosti k několika volebním místnostem. Několik občanů před soudem vypovědělo, jakým způsobem jim byly činěny nabídky na finanční odměnu za volbu strany SOS PRO ČESKÝ TĚŠÍN (dále jen SOS).
Někteří z nich se voleb dle instrukcí skutečně zúčastnili a úplatu obdrželi. Předsedkyně jedné okrskové volební komise vypověděla, že v proběhlých komunálních volbách zaznamenala účast 97 voličů s místem trvalého bydliště na ohlašovně (v minulých volbách volilo pouze pět takových voličů). Svědkyně dále vypověděla, že řada bezdomovců přicházela ve skupinkách. Evidentně byli volit poprvé, telefonicky se s někým radili, jakou stranu mají zvolit, a někteří se domáhali možnosti upravit volební lístek mimo volební místnost.
Vícero volebních komisí zaznamenalo voliče, kteří po vykonání volby požadovali vystavit potvrzení o účasti ve volbách, popřípadě se domáhali vyplacení slíbené odměny. Jiné volební komise při sčítání hlasů zaznamenaly volební lístky pro stranu SOS upravené jednotným způsobem, tj. zjevně stejnou osobou. Ze všech provedených důkazů soud dospěl k závěru, že v důsledku podplácení voličů odevzdalo pro stranu SOS hlasy více než 191 voličů, což ovlivnilo počet mandátů, které tato strana ve volbách získala (rozsudek Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 22A 151/2010).
KRUPKA
Rovněž v řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem (sp. zn. 15A 92/2010) bylo prokázáno, že ve městě Krupka byli voliči organizovaně sváženi k volebním místnostem jednotlivých volebních okrsků a za volbu volebního sdružení ČSNS a NK - Šance pro město dostávali určitou finanční částku.
Za rozhodující důkazy soud považoval záznamy z kamer městské policie a České televize, ze kterých prokazatelně vyplynulo, že na parkovišti na horním sídlišti docházelo k hromadnému srocování osob a jejich organizovanému svážení k volebním místnostem čtyřmi konkrétními vozy. Zmíněná vozidla se na záběrech objevují opakovaně, vždy odjíždějící s určitou skupinou osob a po určité době s touto stejnou skupinou osob přijíždějící. Řada svědků rovněž popsala detaily komunikace zástupců volební strany, která nabízela vybraným osobám finanční odměnu za pomoc při zajišťování hlasů. Konečně jiní svědci vypověděli, jak jim byly činěny finanční nabídky za odevzdání hlasu pro konkrétní stranu.
Vedení »volební kampaně« tímto obchodně-tržním způsobem bylo soudy označeno za nečestné a nepoctivé jednání, které je v rozporu se zásadami dobrých mravů a morálky a které zásadním způsobem ovlivnilo výsledky hlasování v komunálních volbách. Nabízení finanční částky voličům přitom ústavní právo ČR jednoznačně zapovídá, a proto bylo hlasování ve volbách prohlášeno za neplatné.
Krajský soud ve svém prvním rozhodnutí prohlásil za neplatné hlasování pouze ve třech z jedenácti volebních okrsků, avšak po nálezu Ústavního soudu, Pl. ÚS 57/2010, své rozhodnutí změnil tak, že hlasování bylo neplatné v celém městu Krupce. Opakované hlasování pouze ve třech volebních okrscích za situace, kdy všechny volební okrsky tvoří jediný společný obvod, by dle nálezu Ústavního soudu zakládalo evidentní porušení principu rovnosti hlasů. Voliči, kteří by znovu hlasovali pouze ve třech okrscích, by znali výsledek ve všech zbývajících okrscích včetně jmen těch, kteří již byli do zastupitelského sboru obce zvoleni, a mohli by tak své hlasování této skutečnosti přizpůsobit.
ZÁVĚR
Výše popsané případy nejsou samozřejmě uzavřenou skupinou nekalých praktik, kterými lze narušit svobodnou soutěž politických stran. Namátkou mohu například jmenovat manipulaci s volební urnou (zejména v noci z pátku na sobotu před sčítáním odevzdaných hlasů), doplňování »chybějících hlasů« ze strany volební komise (tj. zaškrtávání hlasů na volebním lístku, které volič ve skutečnosti nevolil, a to za situace, kdy voličem nebyly vyčerpány veškeré jeho možné hlasy) či »jen« nesprávné sečtení odevzdaných hlasů, například z důvodu neexistence skutečné kontroly v rámci volební komise. Ač navrhovatelé bývají nejednou v důkazní nouzi, jak volební podvody soupeřům prokázat, výše uvedené rozsudky krajských soudů ukazují, že má smysl o férovost volebního klání usilovat.
Mgr. PETRA BIELINOVÁ
advokátka
Autorka dlouhodobě spolupracuje s občanským sdružením Oživení (www.bezkorupce.cz), které bude v nadcházejících komunálních volbách ve vybraných městech a obcích monitorovat naplnění ústavních principů volné soutěže politických stran.
