Je známou skutečností, že základním předpokladem podnikání je zajištění potřebných finančních zdrojů. Především u menších a středních podniků je stále základní formou získávání financí bankovní úvěr. Současná situace je z hlediska podnikatelů - žadatelů o úvěr hodnocena velmi kriticky. Velká...
Je známou skutečností, že základním předpokladem podnikání je zajištění potřebných finančních zdrojů. Především u menších a středních podniků je stále základní formou získávání financí bankovní úvěr.
Současná situace je z hlediska podnikatelů - žadatelů o úvěr hodnocena velmi kriticky. Velká většina zastává názor, že úvěrová politika bank je nastavena takovým způsobem, který možnost získání úvěru téměř vylučuje. Odvolávají se zpravidla na skutečnost, že banky podstatnou část žádostí zamítají. Na druhé straně je známa kvalita stávajícího úvěrového portfolia našich bank, a zvýšená obezřetnost při posuzování žádostí o úvěr je tedy zcela pochopitelná.
NEJČASTĚJŠÍ NEDOSTATKY
Současně pracovníci bank upozorňují na velmi špatnou a ve většině případů zcela nedostatečnou kvalitu žádostí, které především z oblasti malého a středního podnikání dostávají. Tato situace nás vedla k pokusu o určitou sondu, mapující otázku "úspěšnosti" snahy o získání úvěru. Pokusili jsme se na základě postižení argumentů uváděných při zamítnutí žádosti o úvěr vytypovat nejčastější příčiny, které banky k takovýmto rozhodnutím vedou. Ukázalo se, že jde o několik typů "nedostatků", s nimiž se v žádostech o úvěr pravidelně setkáváme.
Jde především o "nejasnou" základní informaci o subjektu žádajícího úvěr, nepřesnou charakteristiku "podnikatelského záměru" a "nekvalitní" jištění úvěru, které žadatel navrhuje. Poněkud méně častou, ale stále významnou skupinu problémů představují navrhované (či požadované) způsoby splacení úvěru, opět ze strany žadatele.
Téměř za triviální by bylo možno považovat požadavek, aby žádost byla formulována v odborně správných, přesných a transparentních termínech. Proto je nutno upozornit, že určitá kultura vyjadřování a správná terminologie vypovídá již sama o sobě mnoho o znalostech a "kvalitě" finančního myšlení předkladatele žádosti.
analýza trhu
Častým a závažným problémem, s nímž je možné se setkat u úvěrových žádostí, jsou nejasné a neúplné informace o žadateli. Zde je nutno uvést vždy všechny signifikantní údaje charakterizující ekonomický vývoj subjektu, a to nejlépe v chronologickém uspořádání tak, aby bylo možno jednoznačně posoudit vývojové tendence.
Značné potíže se vyskytují u subjektů, které nemají dostatečnou (nebo dokonce vůbec žádnou) ekonomickou minulost. Do jisté míry lze tento "nedostatek" suplovat průkaznou prezentací podnikatelské (manažerské) minulosti členů managementu, statutárních orgánů, majitele či majitelů subjektu.
I v případě, že lze ekonomický vývoj subjektu dostatečných způsobem dokumentovat, je vždy účelné kvalifikaci a kvalitu managementu přesně doložit. K charakteristice subjektu patří automaticky i prokázání majetkové a finanční situace subjektu. V tomto se však zpravidla nevyskytují žádné výraznější závady.
Stěžejní problematiku představuje vlastní prezentace podnikatelského záměru. Zde je nutno charakterizovat vztah "záměru" k dosavadní podnikatelské činnosti. V případě, že je v zásadní shodě s dosavadní podnikatelskou činností, lze na tomto základě vyvozovat závěry vypovídající o kompetenci žadatele ve vztahu k obsahu záměru. Charakter podnikatelského záměru však může být zaměřen do oblasti, v níž žádající subjekt dosud nemá žádnou podnikatelskou zkušenost.
V takovém případě, kdy se jedná z hlediska žadatele o nový druh podnikání, vzrůstá význam na jedné straně kompetence, kvalifikace žadatele v této oblasti podnikání, na druhé straně pak to, co lze označit jako "marketingové zdůvodnění záměru".
Jestliže v prvním případě (kdy podnikatelský záměr je vlastně určitým pokračováním dosavadní činnosti) sehrává významnou úlohu prokázaná "úspěšnost" žadatele v dané sféře podnikání a o ni se opírající analýza tržních možností včetně reálně existujících obchodních vztahů, pak v druhém případě, kdy záměr představuje z hlediska žadatele nový druh podnikání, je situace výrazně složitější. Východiskem je především analýza trhu.
Je nutné, aby obsahovala:
[*] údaje o tržním segmentu, na němž záměr předpokládá uplatnění produktu (tj. reálné a ověřitelné údaje o možnosti uplatnění produktu na trhu),
[*] přesné uvedení, jaká část klientely a z jakých důvodů bude předpokládaným odběratelem produktu,
[*] prokazatelnou potřebu, kterou této klientele produkt pokrývá (tj. proč ho budou zákazníci kupovat),
[*] analýzu reálné a potenciální konkurence včetně faktického uvedení konkurenčních výhod produktu (tj. proč určitá část klientely upřednostní produkt před stávající konkurenční nabídkou),
[*] způsob uvedení produktu na trh (oslovení klientely, představení produktu, reálné kontakty na obchodní síť, ev. prokazatelný zájem obchodních partnerů produkt uvádět na trh, kvalitu prodejního i návazného servisu),
[*] argumenty odůvodňující předkládaný vývoj a délku životního cyklu produktu.
Argumentace by měla být opřena o prokazatelně reálná zjištění daných skutečností, které si může nezávislý posuzovatel žádosti prověřit i z jiných zdrojů. Je vždy nutno uvádět, jakým způsobem byla fakta používaná předkladatelem zjištěna.
Podstatná část žádostí v uplynulém roce v této části obsahovala výpovědi a tvrzení svědčící o subjektivní víře žadatele v tržní úspěšnost produktu či argumenty opírající se o náhodná zjištění, analýzy "staršího data" či prezentaci jednotlivých případů.
Je zřejmé, že takto pojaté zdůvodnění předpokládané tržní úspěšnosti je z hlediska banky považováno za "neprůhledné" a je závažnou překážkou v dalším jednání. Podle názoru velké části úvěrových pracovníků bank právě tuto část žádosti předkladatelé nejvíce podceňují.
ekonomická analýza
Kvalitněji bývá zpracována ekonomická analýza záměru. Nejčastějším nedostatkem této části jsou zpravidla podceňované náklady, zejména na mzdy a energie. V poměrně značné části žádostí byly uváděny i nereálně nízké náklady na marketing a náklady související s obchodní činností.
Samostatnou problematikou je část zabývající se zajištěním úvěru, respektive nabízeným zajištěním ze strany žadatele. Zde převažují zpravidla návrhy na zajištění nemovitostmi. Vzhledem k tomu, že jde o velmi složité otázky, bude vhodné se jimi zabývat ve zvláštním článku.
Obecně je nutno upozornit žadatele, že z hlediska banky se nezohledňuje jen hodnota těchto záruk stanovená certifikovaným znalcem, nýbrž jejich "tržní" hodnota. Nejčastější komplikací v tomto směru bývá přílišná diference mezi představou žadatele o jejich tržní hodnotě a hodnotou ocenění bankou.
K tomu, abychom dokončili výčet hlavních problémů vedoucích k zamítnutí žádosti o úvěr, by bylo nutné zmínit se ještě o předpokládaných finančních tocích, o problematice splácení úvěru. Avšak tyto otázky, i když jsou velmi závažné, nebyly v posledních letech tak významným a častým důvodem k zamítnutí žádosti o úvěr a můžeme se jim věnovat v dalších statích.
VLADIMÍR ČECHÁK,
děkan
Vysoké školy finanční a správní, o. p. s,
v Praze
Pokusili jsme se na základě postižení argumentů uváděných při zamítnutí žádosti o úvěr vytypovat nejčastější příčiny, které banky k takovýmto rozhodnutím vedou.
