Informační technologie se vyvíjejí směrem od jednotlivých produktů k uceleným službám. Stávají se službou umožňující vykonávat rychleji a efektivněji stále více operací a činností. Technologie a filozofie, označovaná od června 2000 jako NET, se začíná objevovat i v systémech, které byly až...
Informační technologie se vyvíjejí směrem od jednotlivých produktů k uceleným službám. Stávají se službou umožňující vykonávat rychleji a efektivněji stále více operací a činností.
Technologie a filozofie, označovaná od června 2000 jako NET, se začíná objevovat i v systémech, které byly až donedávna spíše konzervativní. Pátého října byla uvedena do provozu služba AQUARIUS.NET - Národní mapový server.
PRÁCE S MAPAMI
Tato technologie může zásadním způsobem zjednodušit jak veřejnosti, tak podnikům a státní správě práci s mapami. Mám-li na internetu k dispozici mapy a mohu-li je využívat ze svých aplikací a ze svých lokálních sítí, odpadá mi nutnost nákupu a instalace specializovaných programových produktů. Mohu se více soustředit na aplikace, které mapy sekundárně využívají, snižují se provozní náklady a náklady na vybavení počítačů, které k provozu potřebuji.
PPP je zkratkou užívanou ve Státní informační politice a znamená Public Private Partnership (volně přeloženo - přátelství státní a podnikové sféry).
V této zemi je zakořeněn názor, že obě zmiňované části jsou oddělené. Státní úředníci se mnohdy dívají na "podnikatele" a soukromé firmy jako na něco škaredého, a podniky zase považují stát za něco, co je dobré k vybírání daní. Pravda je, že stát je tu od toho, aby vytvářel stabilní a bezpečné prostředí pro občany, aby mohli úspěšně podnikat a pracovat, prosperovat a odvádět daně, z kterých je stát placen. Stabilita tohoto systému je mimo jiné upravována zákony platnými v této zemi. Řada z nich se týká i toho, že stát vyžaduje určité informace od soukromé sféry. Je to například zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci průmyslových havárií, kdy okresní úřady na základě informací od podniků o skladbě a množství nebezpečných látek rozhodují o úrovni ochrany obyvatelstva a území před následky možných havárií.
Toto je typický příklad rozsáhlé komunikace mezi státní správou a podniky. Tyto informace jsou důležité pro prevenci havárií, slouží k rozdělení podniků do určitých skupin, přičemž každá má následně různě velké povinnosti, co se týče havarijní dokumentace a rovněž průběžných opatření, reagujících na skutečnosti vyplývajících ze změn technologií a výrobních prostředků.
SYSTÉM ARGIS
Dalším takovým příkladem jsou pravomoci Správy státních hmotných rezerv (SSHR), která shromažďuje informace mj. o zdrojích pro potřeby civilního nouzového plánování. Tyto údaje jsou shromažďovány od ekonomických subjektů prostřednictvím okresních úřadů a centralizovány v systému SSHR. K zajištění těchto funkcí buduje systém ARGIS, který je již provozován na většině okresů a průběžně vytváří centrální datovou základnu pro civilní nouzové plánování.
Systém byl instalován v minulosti jako klasický produkt na PC. V současné době je přebudováván v duchu zmiňovaných technologií jako centrální služba, která bude zálohována replikováním dat na okresní nebo krajská datová centra v souladu se zákonem č. 241/2000 Sb.
SYSTÉM MONIS
Podpora zákonů, která umožní osloveným subjektům naplnit povinnosti vůči státu dané zákonem, vzniká průběžně jako soustava služeb na systému MONIS. Ten byl vytvářen v roce 1999 a pilotně byl použit pro monitorování stavu infrastruktury státu v souvislosti s obdobím nazývaným zkratkou Y2K.
Od té doby je systematicky rozvíjen a existující možnosti pro komunikaci, vyrozumění, podporu zákona č. 353/99 Sb., hlášení o závažných haváriích dle vyhlášky Ministerstva životního prostředí č.7/2000 či "burza" humanitární pomoci tvoří základní stavební kameny služeb pro "PPP".
Často je možná přeceňován význam vlastní informační podpory pro krizové řízení. V samotné krizové situaci, ať již jsou to povodně či jiná mimořádná událost, může dojít skutečně k fatálnímu výpadku energie či komunikací, takže využití popisovaných technologií může být vážně omezeno.
Je ovšem zcela zásadním požadavkem, aby kompetentní pracovníci, kteří situaci řeší, byli na různé varianty řešení připraveni a uměli přijímat správná rozhodnutí.
VIRTUÁLNÍ VÝCVIK
V této oblasti vzniká komplexní řešení na bázi internetu na pracovištích VVŠ PV ve Vyškově. Systém pro řešení krizových situací navázaný na simulátor umožní naráz nejen výuku asi 10 lidí na učebně, ale i virtuální výcvik v řešení mimořádných situací prostřednictvím internetu, a tedy i cvičení na nadresortní, případně nadnárodní úrovni.
Dnes není problémem vytvořit technologicky "dokonalé" řešení, spojující mozky z různých zemí, s využitím multimédií, 3D map a grafiky. Není ani problémem tato řešení ochránit a zabezpečit technicky de facto ani de jure (tj. v souladu např. se zákonem č. 148/98 Sb.).
Největším problémem je přesvědčit uživatele, že tato cesta je rozhodující, a pokud ne, určitě je to cesta, kudy se tok informatizací této civilizace bude ubírat v příštích letech.
Dalším nemalým problémem je financování takto vznikajících systémů, protože ekonomiku provozu nelze postavit pouze na resortním principu, vzhledem k tomu, že každý z takto vznikajících systémů je již svou podstatou nadresortní.
MICHAL VANĚČEK,
T-SOFT, s. r. o.
